Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Take Take Take v Praze roku 2016. Ilustrovala Maria Makeeva, doslov napsala Marie Mravcová. Počet stran: 498. ISBN: 978-80-906111-2-2.

OBSAH:

Inženýr chemie Petr Švajcar prošel od nejútlejšího dětství tvrdou školou života, než se domohl nynějšího postavení. Poté se oženil se Soňou Hajnovou, jedinou dcerou zámožného majitele továrny na mýdlo. Hajn byl vdovec a v jeho domácnosti vládla jeho stará, panovačná teta Karolina. V domě žil ještě továrníkův bratr, šílený Sonin strýc Cyril. Duševně se pomátl v době, kdy dokončoval svá vysokoškolská studia chemie a kdy počal věřit, že vynalezl zázračný prostředek, díky kterému se může stát neviditelným. Všichni členové domácnosti tak museli předstírat, že Cyrila nevidí, aby nezuřil - říkají mu proto Neviditelný. Z ostatních osob se aktivně účastní románového děje mladá, hezká a veselá Katy, Sonina přítelkyně, služka a společnice.

Mladí manželé Petr a Soňa obývali 1. poschodí továrníkovy vily. Až do Soniny svatby chování Neviditelného nezadávaly příčiny k nějakým vážnějším stížnostem. Jenže brzy po svatbě začal Neviditelný obtěžovat Soňu až takovým způsobem, že se před ním musela zamykat ve svém vlastním bytě. Jednou se mu ji ale podařilo překvapit samotnou a nepřipravenou. Soňa leknutím vykřikla, omdlela a od té doby si vsugerovala do hlavy, že dítě, jež očekávala, bude Neviditelného, ačkoliv to nebylo možné. Od té doby se Soňa Petrovi odcizovala a v myšlenkách se úplně oddala Neviditelnému, o kterém mluvila jako o svém milenci. Tvrdila, že ji navštěvuje, ačkoliv byl tou dobou již v ústavu pro choromyslné. To se u ní už začalo projevovat dědičné rodové zatížení.
Když se Soně narodil Petrův syn, její šílenství bylo již nevyléčitelné. Musela být neustále hlídána, aby nějak neublížila svému dítěti, které jí nakonec přece jen bylo raději odebráno. Mateřsky se jej ujala Katy, jež se stala Petrovou milenkou.

Starý pan Hajn se plně věnoval hlídání Soni, která se ve své pomatenosti často dopouštěla výstředních činů. Tím však zanedbával továrnu, jejímž neomezeným pánem se teď stal Petr. Přivedl ji k velkému rozkvětu jak svou odbornou znalostí, tak svým tvrdým a nesmlouvavým jednáním, lačnícím po úspěchu a moci. Život v Hajnově vile se tak stal všem utrpením. Soňa spáchala sebevraždu, hoch onemocněl zánětem mozkových blan, po kterém zůstal navždy slabomyslný.

Tragédii nepodařeného Petrova manželství dovršila navíc závěť starého pana Hajny. Ten totiž odkázal veškerý svůj majetek vnukovi, přičemž chlapcův otec se stal jen opatrovníkem synova jmění, jež mu nedotčené v plné výši musí odevzdat v den jeho zletilost. To prakticky znamenalo, že se Petr nikdy nesmí oženit, leda by ode všeho utekl bez jediného haléře. Pokud by byl Petrův synek zdráv, byl by pro něho otec rád pracoval, jenže syn byl idiot, který nikdy nedosáhne zákonité oprávněnosti, aby směl volně nakládat se svým jměním...

A tak se Petr stal galejníkem na vlastní lodi...