Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství F. Svoboda v Praze roku 1923. Počet stran: 54.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Karel Čáslenský - hlavní protagonista; bývalý student, který postupně propadá myšlence na vraždu; cítí se osamocený, odcizený a uvězněný ve vlastních úvahách; jeho myšlení se stává obsesivním, až dospěje k bodu, kdy si vraždu začne idealizovat
Olga - dívka, do níž je Karel zamilovaný; jeho city k ní se postupně mění z lásky na frustraci a nakonec nenávist, což ho přivádí k myšlence na její smrt
Žofie Bajerová - švadlena a Karlova nová partnerka; pracovitá, skromná a její život je plně podřízen těžké práci; šije výbavu pro Hannu Faltýnovou, což symbolizuje společenské rozdíly mezi třídami; její vztah s Karlem se odehrává v rychlém tempu mezi jejími pracovními povinnostmi, což omezuje prostor pro romantiku
Emerich Vach - Karlův přítel a redaktor místního časopisu; jeho návštěvy v nemocnici přinášejí pacientům zprávy z vnějšího světa a symbolizují spojení s normálním životem; když Vach odchází do jiného města, Karel ztrácí jedno z posledních pout ke společnosti
inženýr Emil Hoke - snoubenec Hanny Faltýnové; představuje stabilitu a konvenční životní dráhu, jež je v ostrém kontrastu s Karlovým nejistým postavením a postupným psychickým úpadkem; přestože není přímým protihráčem hlavního hrdiny, jeho role podtrhuje sociální rozdíly a životní cesty, které Karlovi zůstávají nedostupné
Hanna Faltýnová - mladá žena pocházející z bohaté rodiny; její svatba a výbava jsou v příběhu důležitým motivem - zatímco ona se připravuje na novou životní etapu, Žofie Bajerová se kvůli šití její výbavy doslova vyčerpává prací

ŽÁNR A KONTEXT DÍLA:

Vrah je psychologická novela, která se řadí k moderní literatuře první poloviny 20. století. Dílo bylo vydáno v roce 1923 a zapadá do období meziválečné literatury, kdy autoři často zkoumali temné stránky lidské psychiky, osamělost a vnitřní úzkost. Hůlka se inspiroval především naturalismem, který zdůrazňuje determinaci člověka prostředím a psychickými procesy, a částečně také expresionismem, jenž se projevuje v subjektivním vidění reality a psychických stavech hlavního hrdiny. Přestože se v díle objevují existenciální otázky, nelze jej přímo zařadit k existencialismu, protože tento směr se v literatuře výrazněji rozvinul až ve 30. a 40. letech.

TÉMA:

Hlavním tématem knihy je rozklad lidské psychiky a pohlcení destruktivní myšlenkou. Autor zkoumá, jak se nevinné úvahy mohou proměnit ve fatální rozhodnutí, a ukazuje, jak osamělost a pocit vykořeněnosti mohou vést k tragickým důsledkům.

DĚJ:

Karel Čáslenský je mladý muž, jenž se cítí odtržený od okolního světa. Po maturitě se vrací domů, kde se snaží vyrovnat se svým životem. Jeho vztah s Olgou je plný vášně, ale i frustrace, která ho postupně přivádí k myšlence, že by ji mohl zabít. Vraždu si stále více idealizuje, až se z myšlenky stává posedlost. V jeho snech se realita prolíná s iluzí, až se mu jedné noci zdá, že někoho zavraždil - ne Olgu, ale Petra Helána, kterého vnímá jako člověka spojeného s její minulostí. Když se probudí, uvědomí si, že se vražda odehrála pouze v jeho snu, a paradoxně se cítí osvobozen od své dřívější posedlosti násilím. Tento moment ho vnitřně osvobodí, a tak se z "vraha" stává opět obyčejný člověk.

HLAVNÍ MOTIVY A MYŠLENKY:

• osamělost a odcizení - Karel se cítí vytržený ze společnosti a neschopný najít opravdový smysl života
• obsesivní myšlení - jeho posedlost vraždou ukazuje, jak se mohou zdánlivě neškodné myšlenky přetavit ve fatální rozhodnutí
• sociální tlak - rozdíly mezi sociálními vrstvami, očekávání společnosti ohledně postavení a životního směřování jednotlivce
• sny a realita - autor využívá prolínání snu a reality k vytvoření nejednoznačnosti děje
• motiv těla vs. duše - v díle se často objevuje propojení fyzického a psychického úpadku; nemoc, vyčerpání a únava se promítají do psychického stavu postav, zejména u Žofie Bajerové, jež se kvůli těžké práci vyčerpává až na hranici zhroucení; Karel naopak prožívá psychické odcizení a jeho posedlost násilím se stává jakýmsi vnitřním "onemocněním", které ho postupně ovládá

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Hůlkův styl je expresivní a často introspektivní. Používá dlouhé vnitřní monology hlavní postavy, jež zachycují jeho duševní rozpad. Autor se nevyhýbá metaforám a symbolice (například kontrast světla a tmy, snů a reality). Text je psán v er-formě, což umocňuje čtenářův pocit ponoření do mysli hlavního hrdiny.

VLASTNÍ NÁZOR:

Vrah je působivé a temné dílo, které dokonale zachycuje vnitřní boj člověka zmítaného vlastním vědomím. Přestože děj může působit pomalu a občas se zdá příliš introspektivní, právě tato psychologická hloubka dělá knihu výjimečnou. Zajímavé je prolínání snů a reality, které přispívá k celkové atmosféře zmatku a nejistoty. Celkově se jedná o dílo, které stojí za přečtení, zejména pro ty, kteří se zajímají o psychologii a filozofické otázky lidské existence.