Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Labyrint v Praze roku 2002. Počet stran: 141. Ilustroval Juraj Horváth.

Autor za tuto knihu v roce 2002 obdržel literární Cenu Jiřího Ortena.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Berlín, současnost (počátek 21. století)

OBSAH:

Třicetiletý učitel Bém zavolá řediteli na začátku školního roku, že už nepřijde. Utíká z Prahy do Berlína. Bojí se, protože Žeňa (jeho přítelkyně) čeká jeho dítě. Hraje na kytaru v berlínském metru - U-Bahnu. Poznává místní figurky, historky a vůbec "život pod zemí".
V úbánu se také seznámí s Pancho Dirkem, který mu nabídne, že u něj může bydlet a posléze se rozhodnou založit punkrockovou kapelu "U-Bahn". Zkušebnu měli v bývalé vodárenské věži. Do kapely přiberou také Atoma (bubny), který složil písničku o Berlíně. Jejich první vystoupení mělo docela úspěch, ale skončilo rvačkou, kterou ukončil až Atom.
Dirk chtěl sbalit dívku Katrin, ale té se líbil Bém a začali spolu chodit. Otec Katrin je strojvedoucí metra. V jeho povolání je normální, že strojvedoucí přejíždí lidi, kteří dobrovolně nebo náhodou spadli do kolejiště. Jedním z nich je např. Bertrám - jeho duše viděla utrpení strojvedoucího a žila i po smrti. Bém Bertráma občas viděl. Bertrám ho tedy oslovil a požádal ho, ať mu zahraje koncert k narozeninám na stanici úbánu. Skupina "U-Bahn" tedy hrála "pro živé i mrtvé" a měla velký úspěch. Katrin dostala stipendium na Island...

HLAVNÍ POSTAVY:

Petr Bém (= postava Jaroslava Rudiše) - český učitel dějepisu a němčiny, který právě pobývá v Berlíně, má rád punk-rock; rodina pochází z Krnova - babička s ním mluvila německy
Pancho Dirk (vlastním jménem Dirk Müller) - Němec, vydělává si stěhováním; rebel, kytarista, sní o kapele - jde mu o lovení žen (poznatky si zapisoval do notesu)
Atom (Gottlieb Emmarich) - hromotluk, 3 roky studoval jadernou fyziku (odtud přezdívka), psal angažovanou poezii a po večerech prodával ranní vydání levicových novin Die Tageszeitun (neúspěšně se tam snažil prosadit jako hudební redaktor) - ostře levicově smýšlející
Katrin Blumová - Němka, chtěla studovat film, ale studovala psychologii; nadšená do Islandu; bojí se bouřky; její otec, Reinhard Blum, je strojvedoucí úbánu a matka byla účetní a dobrovolnou nástěnkářkou dopravního podniku NDR, psala kroniku úbánu
Günter - rodinný přítel Blumových, taky strojvedoucí v úbánu - za 25 let přejel 5 lidí - momentálně je na dovolené na zotavenou ("v lázních") po posledním přejetém - popíjí v bufetu pivo a vypráví Bémovi historky z berlínského metra (hlavně o duších sebevrahů, kteří skáčou pod vlaky)

KOMPOZICE:

• kniha je psána ich-formou
• vypravěčem je hlavní hrdina Bém (kromě Bertrámova příběhu, který vypráví Bertrám)
• hlavní dějovou linií je volný tok vyprávění hlavního hrdiny - Bémův pobyt v současném Berlíně, do kterého jsou vkládány vzpomínky různých aktérů na dobu před rokem 1989 - vzpomínky na NDR, stavbu a pád berlínské zdi, závody míru, umělohmotné indiány, zpěváka Deana Reeda nebo jak východní Němci přelézali zdi západoněmecké ambasády v Praze, aby pak své trabanty nechali napospas Pražanům atd.). - mnohé z nich jsou i zábavné.
  Např. Igor: "Davaj vodky popjom. Moj suseed řika vždycky, že Československo dvakrát spasil. Jednou od germánskych fašistu, to v 45, a jednou od amerikánskych kontrarevolucionařu, to v 68. Poprvy si přivez hodinky, podruhy džínsy a pokaždy krásny vzpomííínky na holky, ktery pod nim lehaly samy, protože suseeed byl krásny chlap, rusky Marlon Brando, a tak je možno, že má u vás hromadu dětí, protože suseed když střelil, tak trefil ..." (s. 18)
• řeč vypravěče je spisovná čeština
• kniha obsahuje i přímé a polopřímé řeči - jsou psány podle soc. postavení postav a prostředí, ve kterém žijí, nejčastěji však obecnou češtinou (např. "Jedni se naroděj s lahví vodky, celej život chlastaj a kouřej a umíraj na rakovinu plic, stejně jako můj děda." /s. 14/)
• názvy čtvrtí, ulic, zastávek U-Bahnu, ale i další vlastní jména jsou psána německy (Potsdamer Platz, Alexanderplatz, Schöneberg, Charlottebburg, Ku'Damm atd.)
• zkratky autor píše foneticky - slovy, např. endéer, úbán.
• jazyk a stavba vět jsou jednoduché, přesto se v textu objevují zajímavé metafory a slovní hříčky

V knize se také vyskytují:

• vulgarismy (ty vole, píchání, kurva, sráči, šukej mě aj.)
• slang (chce být cool, listoval jsem hard-diskem uvnitř hlavy; fíra = strojvedoucí, bejvák aj.)
• argot