Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Aktuální román Jaroslava Rudiše odráží v sobě opět značnou část autorovy vlastní biografie. Příběhy pěti různých lidí se odehrávají převážně v Praze na Žižkově, ale je tu přítomný i Lisabon, Malmö, Berlín, nebo Ženeva, a taktéž ve vzpomínkách USA. Tedy místa, která se vážou ke svým postavám a které vypravěč vybral, neboť k nim mám nějaký vztah.
Potichu je potom - podobně jako Grandhotel o Liberci a Nebe pod Berlínem o německé metropoli - románem o Praze, která jako hlavní město postkomunistického státu v novém tisíciletí pouze smrdí, přetvařuje se a jeho obyvatelé nedokážou hlučné město rozpohybovat, nebo jej povznést z dojmu nablýskaného muzejního skanzenu. Kritika tu pak střílí na terč především k upoceným chlapům v sandálech a bílých ponožkách, nebo smogu a žižkovské televizní věži.
Budoucnost v Praze vidí pouze vlna přicházející ze zahraničí: po roce '89 zde usídlilo mnoho firem, Wayne je právník pocházející z USA a v Praze potkal diplomatku Hanu. Žijí spolu už nějaký čas, ale všechno se má náhle změnit...

Příběh začíná jednoho zářijového dne, respektive noci, na konci léta. Vanda je nezletilá holka, punkerka, s černou patkou a kapelou Kill The Barbie, jíž příští den čeká v Akropoli první koncert. Seznámila se ale s Petrem, který je tramvaják a v noci jí pomohl zapomenout na svého kluka Harryho, jenž se na večírku vyspal s jinou holkou. Petr jde ráno jezdit, Vanda se seznamuje s Petrovou minulostí, alespoň detaily bytu, bere si dvě tisícovky, které najde, a vyráží do ulic připravit se na večer. Do školy nejde, ale v průběhu dne navštíví svého kadeřníka, na netu čekne myspace.com, volá si s Harrym a kupuje si konversky a nové tričko. Potkává se s tátou, z něhož chce dostat prachy na nový mac, a doma s mámou, která s tátou nežije a truchlí.
Cesty figurek se prolínají. Rudiš vypráví objektivně, z odstupu, vstupuje do myšlenek postav a má přístup k jejich vzpomínkám.
Zejména z minulosti (ne)žije nejstarší postava Vladimír, jenž ztratil ženu, i hudební sluch. Býval kdysi hudebník ve filharmonii. Bojuje proti hluku, kterého je všude kolem. Vyrobil zařízení, jež zvuky všech druhů zachytává, ale již si nenávratně uvědomuje, že celý boj je marný. Touha po tichu u něj chce zvítězit: Vladimír totiž chystá sebevraždu. Ale nejdřív se ještě jednou vydává do ulic - stříhat lidem sluchátka iPodu. Umí to, že jej zatím nechytili.
Jedny přestřihne v tramvaji Haně. Wayne jí říká Malá, myslí si, že spolu budou žít ještě dlouho; nedávno zřídili pro sebe byt. Ale Hana se právě dnes vrací letadlem z Lisabonu, kde na konferenci EU o kulturním dědictvím potkala Němce Thomase, a noc s ním strávená zanechává v ní nejasný pocit, že musí něco změnit, něco úplně převrátit. Praha jí najednou přijde malá a upocená. Snad má ráda jenom Letnou. Vydává se ven v adidaskách a džínách a při setkání s kamarádkou Milenou už definitivně ví, že se s Waynem dnes rozejde. Mají se všichni potkat na koncertě.
Až na Vandu se všichni obrací ke své rozmanité minulosti. Rudiš ji podává až v "kunderovském" stylu. Petr nedostudoval školu a kdysi se vážně zamiloval do zvláštní Kláry, která se stříhala dohola a s níž podnikl letní cestu autem od Prahy přes Švédsko a Amsterodam směrem k Lisabonu. Klára jej opustila kdesi u Madridu a už se nikdy nesetkali. Zůstalo mu po ní množství cédéček (Joy Division, Sigur Rós, Massive Attack...) a velká bílá fena Malmö, kterou vozí s sebou v tramvaji. Za madlem kouří, poslouchá hudbu a je mu jedno, že ho nejspíš po srážce s mercedesem Vandina otce vyhodí. K tramvajím se dostal přes policii, když měl po road-story s Klárou problém s převozem trávy, ukryté v modelu batyskafu Triest.

Rudiš krotce ironizuje i sám sebe: v epizodce před koncertem čtenář Nebe pod Berlínem, autorovy první knihy, rozpozná identitu skupiny U-Bahn, která z Berlína přijela jako hlavní akce večera i se svým pražským basákem. Vanda se svými Kill The Barbie jim má předskakovat.
Stihne se nazkoušet titulní nová píseň, i zahulit. Nakonec však Vanda vyjde na jeviště čistá a jako hvězda. V publiku nechybí už ani Petr, ani Hana, ale také Wayne, který v jednu chvíli neudrží urážku "fuckující" prezidenta Bushe. S Petrem se chytí ve rvačce.
Chaos však způsobí hlavně Vladimír. Nedokázal doma spolykat prášky, kapituluje, neví jak dál, ale cestu mu možná ukáže duch manželky, jenž se před ním objevuje. Vladimír bydlí právě u Akropole: rámus ze sálu jej rozlítí. Utíká dolů, dostává se do klubu a v posledním ražení začne šroubovákem vrtat do elektriky.
Hluk - i světla - se mu podaří zneškodnit, ale při ráně na místě zemře. Zkrat u mikrofónu trochu trefí i Vandu. Ale dostane se ještě ven, kde však už v šoku padá na zem. Mezi Petrem a Waynem Hana už nerozpozná, za kým má stát. Každý dostane svoje: Vandu naloží sanitka, ale vypadá to dobře. Wayna ovšem klofnou policisté. Hana se nakonec chytá Petra. Když léto v Praze končí, město je úplně bez proudu, v temnu - alespoň na chvíli - i potichu.