Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato básnická sbírka, kterou řadíme do Seifertova poetistického období, byla poprvé vydána roku 1925 pod záštitou Devětsilu. O typografickou úpravu se postaral Karel Teige, a právě kvůli němu můžeme o této sbírce hovořit také jako o souboru typografických básní, např. básně Rebus, Cirkus, Počitadlo nebo Objevy - Teige používá různé druhy písma a jeho velikosti, hraje si s rozmístěním textu a vytváří zvláštní grafickou úpravu.
Od prvního vydání v roce 1925 však prodělala tato sbírka velmi složitý vývoj, po jistou dobu zcela zmizela z pultů knihkupectví, protože od roku 1938 byla přejmenována na "Svatební cestu". Ve vydání které jsem četla já (nakladatelství Československý spisovatel, vydáno Klubem přátel poezie roku 1992 v Praze) je zachována původní typografická úprava a celá sbírka je rozdělena do dvou oddílů:

• Svatební cesta
• Zmrzlé ananasy a jiné lyrické anekdoty

Některé zajímavé básně:

GUILLAUME APOLLINAIRE
Seifert se jako všichni poetisté hlásí k odkazu tohoto autora, který se díky svému stylu stal poetistickým vzorem (právě od něj byla převzata technika volné asociace). Tato báseň velmi připomíná Apollinairovo "Pásmo" díky proudu myšlenek, které na sebe jen velmi volně navazují. Můžeme se zde dokonce setkat s citací "Pásma" (pastýřko Eifelko).

SVATEBNÍ CESTA
Dominantní je zde motiv vlaků Wagons lits, které odvážely novopečené manželské dvojice na líbánky. Seifert zde i žertovně hovoří o křehkosti lásky, kterou manželství většinou zničí.

Ach Wagons restaurants vagony svatební
být věčně jejich hostem a pak snít
nad křehkým příborem o štěstí v manželství
POZOR SKLO! POZOR NEKLOPIT!

MOŘE
Jedná se o typograficky zajímavou báseň (využity různé druhy písma a velikosti). Motiv vln si autor asociuje s různými předměty podle toho, jak se cítí: stesk po cizině, dálce a cestování = vlny moře, stesk po milovné dívce = vlny jejích vlasů. Na konci básně oba typy vln splývají v jedno - dívky se koupou v moři, což je pro autora symbol absolutního štěstí. Příznačné je zde použití paronomázie (opakování slov odvozených od téhož kmene) - např. vlny a vlny se vlní a vlní.

MÁ ITÁLIE
Další typograficky zajímavá báseň, ve které Seifert využívá zvukomalebnosti italštiny - český text prokládá italskými slovy, italským nadpisem je rovněž uvedena každá nová sloka. Seifert vzpomíná na Itálii a vybavuje si všechny pocity, které jsou s ní spjaté - chuť ledové limonády Frappé, večery s dívkami v zahradě Boboli, ale i fašismus v podobě Mussoliniho.

VEČER V KAVÁRNĚ
Básník tráví večer s cizokrajnou a exotickou krasavicí v jedné z mnoha zapadlých kaváren a k vystižení atmosféry používá zvláštních slovních spojení a výrazů, např. zmrzlé ananasy, chocholy chryzantém jak lehká pštrosí pera, vášnivý spáč atd.

Princezno Salome procházíš se mým snem
vidím tvůj účes mezi číšemi a hrozny vína
ó jaké štěstí býti básníkem
básníkem s očima podivína
Číšník svou hlavu nese na stříbrné míse

VĚJÍŘ
Žertovná báseň jinotajně mluvící o proměně ženské krásy a procesu stárnutí, kterého se všechny ženy tak bojí. Jako alegorický prvek zvolil básník vějíř, který nejdříve ukrývá ruměnec na dívčích tvářích, posléze koketní oči a hluboké vzdechy, potom trpký úsměv a úplně nakonec vrásky.

BÁSNÍK
Seifert ironicky hovoří o mladých básnících, kteří život ještě ani nezačali, a už mluví o životních strastech, smrti a ztraceném mládí.

NAPOLEON
Zde se objevuje paralela mezi hlavičkou pěnovky a hlavou Napoleona. Seifert nekompromisně odsuzuje velikášské snahy dobýt celý svět.

Má dýmka Gambier mě strašně baví
má z hlavy císaře legrační hlavičku
dobrý den slavný císaři!
už se ti vykouřilo z hlavy
být pánem světa?

HOREČKA
Nemocný leží v posteli a blouzní a básník pomocí jeho horečných halucinací vytváří jinotajné verše. Báseň hraje na všechny naše smysly (vůně, vizuální vjemy, fyzické pocity nemocného). Báseň končí přeludem, kdy nemocný vidí u svého lůžka krásnou dívku s bílým květem v zubech a chce se k ní natáhnout. V tu chvíli ale zjistí, že to bylo pouze mámení smyslů, na stolku totiž leží lahvička s lékem, na jejíž plaketě je vyobrazena smrtka s nožem v zubech.

HŘBITOV V JANOVĚ
Námořník unavený životem přemítá o tom, jestli by nebylo lepší dobrovolně zemřít. Seifert zde vykresluje moře a život jako dvě věci, které mají něco společného - obě setrvávají v neustávajícím koloběhu, který nedokážeme ošálit.

BÝTI RYBÁŘEM
Tato báseň začíná zajímavými oxymorony ("býti rybářem na Sahaře a kapitánem lodi která nemá dna"). Z veršů vyzařuje melancholická nálada, ale je to ten druh splínu, který někdy přepadne každého z nás, ne nějaká chronická nechuť k životu jako je tomu u jiných básníků. Seifert se rozesmutní nad fotkami svých bývalých milenek, nad uschlou kytičkou atd.

ZÁVĚR:

Básně této sbírky jsou lehké, žertovné, plné poetistické hravosti. Seifert hovoří o vážných věcech, ale se vzácným nadhledem a nadsázkou, jeho pocity nejsou teatrální a kýčovitě zveličené, nýbrž realistické a uvěřitelné.
Dominantními motivy jsou motivy takové, které v nás evokují pocity exotiky a dálky, např. parníky, plachetnice, dálkové vlaky, čarokrásné tanečnice, námořníci, cizokrajné ovoce, místa jako Boston, Kartágo, Paříž atd. Už jen název sbírky "Na vlnách TSF" nám dává tušit, že se s básníkem vydáme do daleké ciziny, TSF je zkratkou pro Telegraphie Sans Fill (bezdrátová telegrafie).
Seifert hojně využívá metody volné asociace, kdy spojuje jednotlivé představy a verše pouze na základě svých pocitů a myšlenkových procesů.

Čtenářský deník	-	Býti básníkem
	-	Deštník z Piccadilly
	-	Hvězdy nad Rajskou zahradou
	-	Koncert na ostrově
	-	Maminka, Maminka (2)
	-	Maminka (několik básní), Maminka (několik básní) (2), Maminka (několik básní) (3), Maminka (několik básní) (4), Maminka (několik básní) (5), Maminka (několik básní) (6)
	-	Maminka (rozbor)
	-	Město v slzách
	-	Město v slzách - Samá láska - Svatební cesta - Slavík zpívá špatně - Poštovní holub
	-	Morový sloup
	-	Na vlnách TSF
	-	Nejkrásnější bývá šílená
	-	Píseň o Viktorce, Píseň o Viktorce (2), Píseň o Viktorce (3)
	-	Poštovní holub (několik básní)
	-	Šel malíř chudě do světa
	-	Vějíř Boženy Němcové, Vějíř Boženy Němcové (2)

Čítanka	-	Býti básníkem
	-	Cukrářský krám (Maminka)
	-	Dědečkův pohřeb (Maminka)
	-	Hálkův domek (Maminka)
	-	Housle (Maminka)
	-	Jarní
	-	Jarní rondeaux (Jaro, sbohem)
	-	Jaro, sbohem
	-	Kytička fialek (Maminka)
	-	Maminčina kytice (Maminka)
	-	Maminčino zrcátko (Maminka)
	-	Mateřídouška (Maminka)
	-	Matka a dítě (Jablko z klína)
	-	Mlýnek na kávu (Maminka)
	-	Morový sloup
	-	Nádraží (Maminka)
	-	Nůž (Maminka)
	-	Okarína (Maminka)
	-	Pavučina (Maminka)
	-	Píseň (Maminka)
	-	Píseň (Poštovní holub)
	-	Píseň o dětství (Chlapec a hvězdy)
	-	Píseň o jízdě na kolenou (Jaro, sbohem)
	-	Píseň o kyvadle (Jaro, sbohem)
	-	Píseň o lásce (Jaro, sbohem)
	-	Píseň o rodné zemi (Zhasněte světla)
	-	Píseň o slabikáři (Jaro, sbohem)
	-	Píseň o Viktorce
	-	Píseň o ženách (Koncert na ostrově)
	-	Prašná brána
	-	Prstýnek po mamince (Maminka)
	-	První dopis mamince (Maminka)
	-	Rozhovor (Chlapec a hvězdy)
	-	Růže pro slečnu učitelku (Maminka)
	-	Svlačec (Maminka)
	-	Tatínkova dýmka (Maminka)
	-	To kalné ráno (Osm dní)
	-	Ukolébavka (Maminka)
	-	Večer na pavlači (Maminka)
	-	Večerní píseň (Maminka)
	-	Vlaky (Maminka)
	-	Všecky krásy světa
	-	Všední den (Maminka)