Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• dílo vyšlo až po básníkově smrti
• některé básně jsou nedokončené

Posmrtně vydaná sbírka Meč Damoklův (1913) odráží básníkovy duševní stavy před chorobou a pocity úzkosti.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

VRCHLICKÝ, Jaroslav. Meč Damoklův. Praha: J. Otto, 1908, s. 116.

FORMA:

78 básní, mají svoje názvy.

TÉMATA:

Damoklův meč visí nad životem jako hrozba (jeho jméno - Ideál) a brání plnému užívání jeho radostí.
Beznaděj, marný vzdor, krása světa, smrt, čekání na radost, všední starosti jako mouchy nedávají člověku pokoje.
Starosti tvůrčí - tvořivost dává člověku sílu jít dál přes všechny překážky a když jednou padne, bude vědět, že žil.
Líčení snu (Lidstvo) rozedraní lidé, které ženou pohůnci smrti - Trud, Starost, Bída, Zlata chtíč, Alkohol, Lítost, Zoufalství a není žádná naděje, neboť Bůh mlčí.
O mládí ani lásku už nestojí - ale kdyby s ním chtěla zůstat píseň, dal by cokoliv.
Odhodlání psát, nepřátelé nic nezmohou, ač mu škubají křídla, jen smrt mu může vyrvat pero z ruky, když je s ním boží dcera - Poesie.
Taj života (slečně Emy Destinové) - taj života není v hrobech, ale v umění.
Pozdravy příteli za mořem.
Žena, která kvete pro každého, ztrácí svou přitažlivost.
Předtucha jara probouzí i lásku ve starém srdci; jaru poděkujeme za přežití zimy.
V Čechách los básníka skrývá jenom utrpení a pohanu.
Jedno zbude v umírání - zda jsem vskutku vždycky žil?
Odkazy k Bohu; odkazy k bájným postavám: harpyje, vlkodlak, saň.