Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Literární druh: drama
• Žánr: komedie
• Forma: próza

Děj známé veselohry Jaroslava Vrchlického se odehrává v červnu 1363 na Karlštejně a jejími hlavními postavami jsou císař římský a král český Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2010 (1. vydání tamtéž). Počet stran: 87. ISBN: 978-80-87128-41-1.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Jaroslav Vrchlický (1853-1912) se pravým jménem jmenoval Emil Frýda. Byl to geniální člověk, velmi vzdělaný, učil srovnávací literatury na Karlově univerzitě. Zamiloval se do Sofie Podlipné, která však byla vdaná, on se oženil s její dcerou Ludmilou, ale manželství se rozpadlo.

TÉMA:

Láska, odvaha

KOMPOZICE:

Chronologická, tři dějství

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Karlštejn, červen 1363

POSTAVY:

Karel IV. - císař římský a král český; velice moudrý, zákony, která vydává, sám přísně dodržuje; svou ženu miluje, ale kvůli vladařským záležitostem ji často opouští
Alžběta Pomořanská - císařova manželka; umí lámat meče; z císařovy nepřítomnosti je nešťastná, protože ho velmi miluje a aby ho mohla spatřit a přesvědčit se i o jeho lásce k ní, nezbývá jí, než porušit císařovo nařízení; oslovují ji Eliško
Alena - neteř purkrabího; velice odvážná a udělá vše pro to, aby se mohla vdát za Peška Hlavně, kterého velmi miluje a který je číšníkem císaře
Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup a přítel Karla IV.; moudrý a císař na něj hodně dá
Petr (král kyperský a jeruzalémský) a Štěpán (vévoda bavorský) - jsou přáteli a na Karlštejně pobývají jako hosté

OBSAH:

Hrad Karlštejn byl vybudován pro uschování zemských klenotů i ostatků a pro císařův odpočinek i rozjímání.
Na Karlštejně přes noc nesměla pobývat žádná žena. Z tohoto zákazu nebyla vyjmuta ani císařovna Alžběta. Ta byla za Karla IV. provdána dva měsíce, ale on musel kvůli svým vladařským povinnostem hodně cestovat, a tak se manželský pár moc nevídal. Alžbětě se natolik stýskalo, že se jednoho dne rozjela na Karlštejn, kam měl každým okamžikem dorazit i Karel IV.

S pomocí pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic se dostala do císařské ložnice a nalévala císaři víno. Zastupovala tak šenka Peška, za kterým přišla v přestrojení jeho milá Alena. Ta držela v ruce smlouvu, podle níž se Alena s Peškem mohli vzít i bez Peškových rytířských ostruh, pokud Alena stráví noc na Karlštejně. Celou věc však komplikovali král Petr a vévoda Štěpán, kteří měli určitá podezření a přestrojenou ženu se rozhodli vypátrat, což se jim zčásti podařilo.

Karel IV. neměl Alžbětino jednání vůbec za zlé, protože i jemu se po ní velice stýskalo. S Arnoštem zinscenovali Alžbětin ranní příjezd, která si jakoby vyjela na svůj nedaleký hrádek Karlík a zabloudila. Aleně a Peškovi Karel IV. nejen odpustil, ale dokonce pasoval Peška na rytíře, aby jim ve svatbě nic nebránilo, a s Alžbětou odjel na Karlík.

UMĚLECKÝ SMĚR A ZAŘAZENÍ:

Realismus

Jaroslav Vrchlický patřil ke skupině lumírovci, jejíž členové tvořili v roce 1874; jmenovali se podle časopisu Lumír, který řídil Josef Václav Sládek, programem byl kosmopolitismus (= zdůraznění příslušnost jednotlivce i národů k lidstvu) a obecně lidská témata (láska, odvaha, utrpení, ...), dalším představitelem lumírovců byl Julius Zeyer.

INSPIRACE LITERÁRNÍM DÍLEM:

V roce 1973 (režie Zdeněk Podskalský st.) byl natočen stejnojmenný muzikálový film, ve kterém Karla IV. ztvárnil Vlastimil Brodský a Alžbětu Jana Brejchová.