Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Satirická povídka vynikajícího představitele německého romantismu, oblíbeného humoristy.
Portrét cynika, který navzdory sentimentálním citům svých bližních srší vtipem a kuriózními nápady.

OBSAH:

Pan Škrtikočka je lékař, ale není ve svém okolí moc oblíben. Čas tráví nejraději sám nebo se svou dcerou Bohunkou. Patří do vyšší společnosti, kde je zvykem chodit na návštěvy, hlavně na večeře. Tyto společenské akce nemá pak Škrtikočka obzvlášť rád. Proto zve panstvo k sobě tehdy, když má pršet. Na druhou stranu velmi rád navštěvuje ostatní, aby si do nich mohl rýpnout a poškádlit je.

Za tímto účelem se také rozhodl odjet do lázní. Podal inzerát, že kdokoli může cestovat s ním, ale on sám neočekával, že by se někdo ozval, jenže jeden muž se přesto přihlásil. Byl to pan Šňup a donesl Bohunce dopis od známého básníka Bohomila, který do lázní také přijede. Jenže nikdo nevěděl, že Šňup a Bohomil jsou jedna a tatáž osoba.

Po cestě se vůbec nenudili. Bohunka se stále Šňupa vyptávala na Bohomila a Šktikočka měl uštěpačné poznámky. V jednom hostinci natrefili na místního lékaře, jenž vlastnil vycpanou kočku se dvěma těly. Protože Škrtikočka chtěl zkoumat vše neobvyklé v lékařství, obzvláště taková monstra, měl o kočku zájem. Ale lékař za ni chtěl hodně peněz, proto se Škrtikočka odhodlal ke lsti, ta mu ale nevyšla a on kočku napolo ukradl, nechal lékaři méně peněz.

Když dojeli do lázní, byla Bohunka zklamaná, neboť Bohomila ještě nepotkala. Šňup jí ale ukázal dopis, v němž sděluje, že přijde na večerní přednes jeho díla. Šňup měl v plánu se tady představit, ale všechno ztroskotalo, když se objevil muž vypadající jako rytíř z recitovaného díla. Jmenuje se Bohomil a správně by měl být jediný svého jména, ale Šňup použil jeho jméno jako pseudonym. On sám je matematik a také napsal několik děl, ale ne krásnou literaturu. On však netuší, za koho ho ostatní považují.

Když Bohunce další den Šňup pošle vysvětlení, je zklamaná a zahanbená, dá vše přečíst Bohomilovi a ten se všem omluví a vše uvede na pravou míru. Raději jde Bohunce z očí, ale zjistil překvapující věc, zamiloval se do ní.

Šňup se zatím věnuje svým obdivovatelům, což mu pomáhá zapomenout na uplynulý incident.
Bohunce ale její špatná nálada nevydrží dlouho, protože i jí se Bohomil líbí a vyznají si lásku. Odjedou spolu k ní domů za její přítelkyní Bonou.

Škrtikočka jede až několik hodin po nich, protože se ještě musel "pěkně" rozloučit s jedním recenzentem, jenž ho velmi kritizoval. Ale i on nakonec dorazil domů, kde na něj již čekali dva milenci, kteří doufali v jeho požehnání. Starý pán nakonec svolil.

ANALÝZA:

Humorná povídka, ve které Jean Paul zpracovává téma cynismu, a všechen cynismus věnoval panu Škrtikočkovi. Ten vždy ví, co má říci a sděluje až pitoreskní lékařské informace. V průběhu rozhovorů se bohatě vyjadřuje a využívá slovní hříčky, které jsou někdy velmi násilné. Autor totiž hodně četl a dělal si mnoho poznámek, zapisoval si své myšlenky a nápady, jež později použil ve všech dílech, a tato povídka není žádnou výjimkou.

Přestože kniha Doktor Škrtikočka jede do lázní vznikala v dusném německém období v letech 1807-1808, byla psána s radostí, a s radostí byla také přijata, jak píše Jean Paul v předmluvě druhého vydání této povídky.

Škrtikočka je doktor, který stále prahne po vědění a svou práci miluje nade vše a v lékařské oblasti se stále snaží objevit něco neobvyklého, co by mohl zkoumat. Aby takovou věc získal, je ochoten udělat cokoli. Například pro získání dvojzajíce byl připraven i zabít, kdyby situace došla až tak daleko.

"Doktor měl neklidnější noc než mnohý jeho pacient, ani ne tak proto, že měl za umělecký výtvor přírody zaplatit zlaťák, jako spíš proto, že mince byla příliš lehká. Před půlnocí mu konečně napadl úskok jistého křesťanského kupce, který příliš lehkým zlaťákům vracel starou váhu.... Doktor vydumal řadu lstí a násilností - rozuměj mírových jednání a válečných úskoků - aby se zmocnil federativních zajíců, a v případě, že dobrá, to jest falešná slova nic nezmohou, byl odhodlán ke krajnostem, k vraždě a zabití, pročež obrnil paži otrávenou kamzičí holí."
(strana 93)

Škrtikočka je velmi cynický člověk, velmi rád cokoli vyvrací, nejčastěji z lékařství a vysvětluje i popisuje fakta, která jsou někdy urážející i nechutná. Většinou jsou posluchači zhnuseni nebo se rovnou urazí. Pro ostatní nepochopitelná vlastnost, ale jemu nevadí, co si o něm lidé povídají. Ty, co ho nemají rádi, navštěvuje a ještě více provokuje. Zdá se, že nezná meze, kdy má přestat, i když působí spíše tak, že přestat nechce a baví ho ostatní štvát.
Přes všechny své špatné vlastnosti je Škrtikočka hodný a záleží mu na jeho dceři Bohunce. Sice je ukecaný, ale když musí vyjádřit své vnitřní pocity, stane se nepřístupnějším a všemožně se to snaží ukecat.

Bohunka je poslušná dcera. Působí celkem naivně, i když o sobě tvrdí opak. Velký vliv na ni má její přítelkyně Bona, jež působí rozumně a Bohunce radí.
Bohunka Boně píše dopisy, co se po cestě a v lázních všechno stalo. Tyto dopisy jsou oknem do její mysli a odkrývají čtenáři její povahu. Celý příběh totiž vypráví vypravěč a Bohunku psychologicky nijak zvlášť nevykresluje.

Další postavou je básník Bohomil Šňup, který je sice nadaný, ale vybral si nešťastné jméno. Opojen úspěchem a oblíbeností, chtěl své posluchače překvapit a prozradit svou totožnost poté, co odpřednáší svou hru. Očekával obrovské ovace, vše měl promyšlené, ale když se tam zjevil pravý Bohomil, který ještě k tomu vypadal jako hrdina jeho hry, byl zdrcen. Ale protože byl ctižádostivý a toužil po úspěchu, nikde se neschovával, a když viděl, že jsou mu jeho posluchači stále věrní, přestože nevypadá jako pravý rytíř, o nichž píše, brzy byl opět středem pozornosti.