Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha je uceleným vyprávěním samotného autora, který popisuje své dramatické zážitky z bojů Velké vlastenecké války od roku 1942 do roku 1945. Jako obyčejný nižší důstojník proto vypravuje svůj příběh realisticky a popisuje výhradně to, co během své 3800 km dlouhé cesty skutečně prožil.
Jevgenij je ve svých 18 letech povolán do armády a od listopadu roku 1941 nastupuje do vojenské pěchotní akademie. V květnu roku 1943 je v hodnosti podporučíka poslán k Brjanskému frontu. Zde je mu svěřeno velení jedné z čet 1. motostřelecké roty, 1. motostřeleckého praporu, 35. gardové mechanizované brigády, jako součást 4. tankové armády SSSR.
Svůj křest ohněm podstoupí během ofenzivy u Orla a následující dva roky tvrdě bojuje v řadách Rudé armády za konečné vítězství nad nacistickými vojsky. Jeho strastiplná cesta na tancích své čety vede přes území obsazené tvrdě se bránícím nepřítelem, účastní se bojů o Kaměněc-Podoľskij, Skalat, Gusjatin, Ľviv, Sandomierz, Łodź a mnohých jiných. Na svém postupu překročí Dněpr, Wisłu i Odru, načež vstoupí na německou půdu a útočí na Berlín.
Každý den jeho života na frontě, až na vzácné výjimky, je provázen neutuchajícím nebezpečím smrti, zranění či zajetí. Sužuje jej nepřátelské letectvo, dělostřelectvo, pěchota i obrněnci, nehledě na hlad, horko či mráz. Přesto všechno vždy vede statečně svou četu do útoku a v jejím čele obsazuje postavení nepřítele, přičemž několikrát z jeho jednotky zůstane naživu jen on a pár mužů.
Vážnější zranění se mu vyhýbají, až na duben roku 1945, kdy jej zasáhnou střepiny zbloudilého šrapnelu. Následuje jeho zotavování v Praze. Za války byl Jevgenij Bessonov oceněn několika vyznamenáními včetně Řádu Velké vlastenecké války I. stupně.
Roku 1947 odchází zpět do SSSR, aby pokračoval ve službě v armádě, kterou opustí v roce 1976 v hodnosti plukovníka. Autor dodnes žije s rodinou.