Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Dotazníku zachycuje Jiří Gruša svým osobitým způsobem různé životní situace, okamžiky a zážitky, od narození až po současnost. Kniha není napsána jako souvislý dějový příběh, prolínají se zde události dávno uplynulé s příhodami současnými. Zvláštnost spočívá v tom, že veškeré skutky a postavy zařazuje různou formou do pomyslného dotazníku od jistého soudruha Pavlendy, kterého v celé knize oslovuje. Hlavní postavou je Jan Chrysostom Kepka. Uchází se o práci v jisté firmě Granit a podmínkou je vyplnit právě zmíněný dotazník, mimochodem jeho již šestnáctý vyplněný dotazník za poslední dva roky. Tento dotazník se však od těch předchozích liší a to je pro Jana Chrysostoma slibná výzva. Jan Chrysostom tedy vyplňuje každou rubriku poctivě do detailů, každý bod dotazníku připodobňuje určitým vybraným událostem a zážitkům ze svého života. Ve svém líčení zachází až do extrému, což však plní ve významu díla svou funkci.
Začíná svým prenatálním životem už od početí a popisuje ho tak, jako by všechny okamžiky na vlastní kůži mohl vnímat a jako by je prožil. Poté rozebírá svůj původ až k předkům do osmnáctého století a pídí se po kořenech chrysoberylových "čtyřsvětélkových" očí své matky. Líčí různé příhody z dětství, svoje dopívání a odhalování "užitečnosti tzv. údu", klavírní hodiny u paní Mireny Klánové, vojnu, ale i zážitky jiných členů rodiny či jemu blízkých osob (např. památný zážitek strýce Olina z legií s kočkou Fatimou, Olin v lágru a jak mu při výslechu vyrazili jeho zlatou korunku, angažovanost strýce Bonka, příhodu s ornitoptérou p. Vostárka aj.). Dostává se až do nedávné současnosti (zážitek s paní Juttou von Teussner a její kočkou...).
Humor, ironie a detaily dovedené ad absurdum jsou protkány celou knihou. Je zde vidět i autorův výsměch celému totalitnímu zřízení. Ke zdůraznění nesmyslnosti celého tohoto systému užívá Gruša záměrně právě detailnosti popisu a líčení událostí a některé prvky administrativního stylu (zkratky, odkazy na čísla rubrik, zákonů, výčty, různé dokumentace - např. Prohlášení o semeni). Do textu jsou často vkládána anglická, německá, ale i latinská slova a fráze, které lépe vystihují autorovu myšlenku i atmosféru situace. V kapitolách o původu Jana Chrysostoma napodobuje "staročeský" styl mluvy, což podtrhuje atmosféru doby. Co se týče choulostivých otázek kolem intimního a sexuálního života, nevyhýbá se Gruša "přímým" pojmenováním. V knize se opakují některé motivy (např. kočka, msgre Rosin a jeho Dějiny Chlumce, Krasoslava Zorská).

ZHODNOCENÍ Z HLEDISKA ČTENÁŘE:

Detailnost poměrně zhoršuje orientaci v textu. Knihu je třeba číst od začátku do konce, poněvadž se zde objevuje mnoho motivů, které na sebe navazují a které jsou srozumitelné pouze z předchozího kontextu, jsou zde odkazy na to, co již bylo zmíněno. Složitost čtení spočívá také ve střídání časových linií, postav, míst, situací. Snaha po sledování nějaké přesné dějové linie ztrácí smysl, čtenář se tak zamotává do detailů.
Oceňuji Grušův svébytný smysl pro humor, ironický podtext, jeho osobité originální jazykové vyjádření. Tato kombinace vtipu a originálního jazykového ztvárnění se objevuje v celé knize.