Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Novela Obrácení Raymonda Lulla vyšla v nakladatelství Aloise Srdce. Úpravě Františka Koblihy s jeho typickým řešením titulního listu (sázené písmo - v tomto případě karáskovsky fialové barvy - v dřevorytovém rámci) i výzdoby (obálková a závěrečná viněta) výrazně pomohl standardně kvalitní tisk vyškovského Františka Obziny.

Karásek založil též vlastní vydavatelství Thyrsus; toto vydavatelství však nepřežilo vydání jediné knihy. Po zániku sotva zrozeného nakladatelství Thyrsus Karásek téměř čtyři roky nepublikoval. Teprve roku 1919 vyšly jeho dvě nové knihy - novela Obrácení Raymunda Lulla a povídkový soubor Zlatý triptych...
(Zach, Aleš: Nakladatelská pouť Jiřího Karáska ze Lvovic. Thyrsus, Praha 1994, s.30)

DĚJ:

Hlavním hrdinou je rozpustilý krásný světák Raymund Lullus milující krásné ženy. Obdivuje krásnou Ambrosii del Castello. Ona v něm však tušila "lovce žen". Stále před ním utíkala a schovávala se. Dokonce za ní vjel i s koněm do katedrály, kde jí vyznal lásku. Ambrosie mu pak řekla, že ho večer očekává ve svém domě. Raymund se do Ambrosie v tom okamžiku zamiloval.

Ráno ji ale viděl prvně nahou za denního světla. Jemné rysy bledých rukou milenčiných měly stejnou krásu jako obličej, teď bílý jako křída, zmořený utrpením, ale přece jen vítězného kouzla... Pod ním však bylo zříti prsa, rozežraná rakovinou, celé tělo, schvácené nákazou, proniklé chorobou, prosáklé jí do každé cévy, do každé žilky. Po tomto těle Raymund Lullus toužil, po tomto mase, vypocujícím své jedy... Krása, po níž šílel, ukázala mu svůj rub. Nyní teprve pochopil, proč před ním prchala.

Raymund odešel do ciziny. Jednou se mu Ambrosie objevila ve snu a on objevil smysl svého života - šel teď do života jako válečník, poutník, kazatel, mučedník.

Kamenován nevěřícími, s nimiž se přel, vzdoroval jim. Ustavičná nebezpečenství se mu stala všedností. Chodil po světě a mluvil o Bohu. Velmi často však musel utíkat před rozzuřenými davy "pohanů". Na jednom z mnoha zastavení byl ukamenován k smrti:
Vzkřikl ještě eskaticky: Život! - ale pak padaly kameny na jeho tělo, zraňovaly jeho skráně, bily v jeho prsa, tříštily jeho údy.
Klesl do vlastní krve, ale byl klidný, klidný jako slunce, jež se noří do svého nachu na západě.
Tělo jeho bylo jen šatem, v nějž se oděl, když vyšel na pouť za svým Milovaným. Přišel čas, kdy jej svlékali z něho biřicové jako Krista z roucha.
Byl teď nahý před svým Milovaným - zbaven svého šatu, a tělo jeho krvácelo z ran. Ale byly to rány pro Něho a měly hlubší a omamnější vůni než růže, čerstvě natrhané.
S lehkostí a něhou Raymund Llullus přijímal mučednickou smrt, s paprskem důvěry a lásky v mroucím pozemském obličeji. A čím více slábne tělo, tím více sílila křídla. A čím více zhasínal plamen života, tím prudčeji zářil křišťálový jas duše Mystického Poutníka a Světce života...
(Jiří Karásek ze Lvovic: Obrácení Raymunda Lulla. 2. vydání Trigon, Praha 1996, s.45)

LITERATURA A PRAMENY:

Kudělka, Viktor: Malý labyrint literatury. Albatros, Praha 1983
Hrabák, Josef - Jeřábek, Dušan - Tichá, Zdeňka: Průvodce po dějinách české literatury. Panorama, Praha 1978
Rejman, Ladislav: Slovník cizích slov. 1. vydání SPN, Praha 1966
Jiří Karásek ze Lvovic: Obrácení Raymunda Lulla. 2. vydání Trigon, Praha 1996
Zach, Aleš: Nakladatelská pouť Jiřího Karáska ze Lvovic. Thyrsus, Praha 1994
Solda, Fedor: Jiří Karásek ze Lvovic.Protos, Hranice 1941
Jiří Karásek ze Lvovic: Vzpomínky. Thyrsus, Praha 1994

Čtenářský deník	-	Gotická duše
	-	Obrácení Raymunda Lulla
	-	Román Manfreda Macmillena

Čítanka	-	Ocúny noci
	-	Portrét (Zazděná okna)
	-	V barvách chorobných (Hovory se smrtí)