Svazek zahrnuje tvorbu z let 1959-1961.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydal Český spisovatel v Praze roku 1994 (1. vydání). Počet stran: 263. ISBN: 80-202-0513-6.
STRUČNĚ O AUTOROVI:
Jiří Kolář byl významným představitelem české
literatury 50. a 60. let minulého století za doby komunistického režimu. V prvním období své tvorby se zaměřil především na reflexi doby a kritiku režimu a snažil se vznést morální apel na spisovatele, aby nepsali oslavná díla na komunismus, ale zobrazovali skutečnost podle pravdy; po své emigraci do Francie se pak stal světoznámým představitelem experimentálního výtvarného umění.
O SBÍRCE:
Jeho básnická sbírka
Básně ticha je zástupcem takzvané
experimentální poezie, které se věnovali čeští básníci hlavně v období 60. let minulého století, kdy se uvolnily poměry v komunistickém režimu tehdejšího Československa a toto období se tak vyznačuje velkou rozmanitostí témat a rozvolnění forem psaného textu.
To je dobře patrné také na
Kolářových Básních ticha. Už jen samotný název sbírky poukazuje na to, že tyto básně nelze číst nahlas - od toho
Básně ticha. Celá sbírka se pak jaksi ocitá na pomezí básně a obrazu a vyjadřuje tak vztah mezi uměním literárním a vizuálním. My tak básně ve skutečnosti nečteme, ale spíše se na ně díváme, protože u některých básní je téměř až nemožné se o jejich čtení pokoušet.
Přesto však každá z básní něco symbolizuje a obsahuje nějaké sdělení (které je však ve většině případů na první pohled téměř nemožné odhalit). Celá sbírka se skládá z 5 částí a každá ta část je trochu jinak zpracovaná - jak vizuálně, tak tematicky.
Například v poslední části zvané
Evidentní básně jsou básně dělány z různých předmětů (karetní báseň, zápalná báseň...) a ve třetí části s názvem
Gersaintův vývěsní štít si autor doslova hraje se jmény všemožných umělců jako jsou
Baudelaire,
Beckett či
Apollinaire a snaží se pomocí grafického znázornění svých básní vyjádřit jejich tvorbu. Tak například ve své básni
Pollock (kde by se laikovi mohlo na první pohled zdát, že se
Kolářovi spíše jen splašil psací stroj) zobrazuje autor Pollockovu slavnou techniku "kapání" a navíc, když se do textu pořádně podíváme, spatříme, že obsahuje jen písmena tvořící název básně a zároveň i autora.
Kolář nám tu tak předkládá poezii, která není jen tak pro každého. Sbírka je spíš zaměřena jen na opravdové znalce
literatury a umění, kteří si najdou čas pokusit se sdělení ukryté v básních rozluštit.
Tento styl psaní básní připomíná období avantgardy, kdy se básníci také snažili osvobodit
jazyk od tradičního schématu (řazení do veršů a rýmů...), ale v této době básníci zacházejí ještě dále - až k samotné hranici toho, co se dá ještě nazývat básní.
VLASTNÍ NÁZOR:
Já jsem si celou tu sbírku "pročetla", přišla mi velice zajímavá, líbilo se mi hlavně, jak si
Kolář s každou básní vyhrál a bavilo mě zkoušet jim porozumět, třeba mě zaujala báseň
Koupená nota, která je složená ze solmizačních slabik, a tak dává prostor i k fonetickému zpracování (je možné si ji i zazpívat).
Sbírka se podle mě nedá přečíst za jeden večer od začátku do konce a je zcela nemožné snažit se rozluštit významy všech básní naráz, slouží spíš k občasnému nahlédnutí a zamyšlení.