Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Novela je psána v ich-formě. Vypravěč je žurnalistou žijícím v Mnichově, který jezdí každý rok jednou nebo dvakrát do Paříže, kde bydlí stále ve stejném hotelu, projde své oblíbené obchůdky a zase se vrací zpět. Na cestě se staví vždy v hotelu ve městě Verdune a tam ho čeká šéfová paní Roblotová, číšník Basil Letard a servírka Léleste Demaretová. Basil je poněkud vlezlý a jednou, když si spisovatel zapomene svou rozepsanou knihu, mu ji přinese s tím, že ji vydá jen pod podmínkou, že si spisovatel poslechne jeho povídku. Basil si velmi cení své povídky, proto přinutil spisovatele, aby si ji přečetl, do té doby mu odmítl vydat jeho papíry. Pochopitelně povídka nestojí za nic, jmenuje se Zmoudření pana Jameta. Spisovatel cítí, že povídka je odněkud opsána a po nenápadném vyptávání zjistí, že v pokoji má Basil složku korespondence paní d'Argental, která psala dopis do Lisabonu a dostala odpověď. Aby se Basilovi pomstil, vyžádá si od něj korespondenci s tím, že ji hned vrátí a místo toho s ní odjede do Paříže.

Druhá dějová část knihy se týká této korespondence. Spisovatele dopis velmi zaujal, stejně jako odpověď na něj. Paní d'Argental je bohatá, vzdělaná a zvídavá dáma, která žije proto, aby využila den co nejvíce, poznala co nejvíc zákonů přírody a vzdělala se. Dopis je psán 25.8.1756, takže nepřichází pro onu dámu do úvahy žádná práce, to co dělá je jen zaplněním volných chvil. I když pátrá po zákonech přírody ve své laboratoři, čte Rousseaua a Voltaira, nejvíc jí zajímá, co prožívá její přítel Gaspar v Lisabonu, které postihlo trojí neštěstí - zemětřesení, potom povodeň a nakonec požár. Její prožitek totiž nemůže být v jejím poklidu tak hluboký jako jeho. Odpověď pana Gaspara je velmi strohá, až k pisatelce neuctivá. Gaspar přišel o všechno, o dům, o rodinu, o zdraví, o majetek, žije ale dál, vyučuje všechny, kdo mu zaplatí a z neštěstí nevyšel ani víc poučený ani víc skeptický. Stalo se neštěstí, ale život jde dál, to, co kdo zachránil, to používá, bez ohledu na společenské postavení nebo bonton.

Jakmile spisovatel dopisy dočetl, pocítil ulehčení, protože skutečně Basil při psaní z nich vycházel, ale Basilův hrdina Jamet neměl tu hloubku psychologického rozboru osobnosti, jaká vyplynula z dopisu pana Gaspara. Jakmile se spisovatel vrátí do pařížského hotelu, zjistí, že vedle v pokoji někdo chodí a jakmile vyšel na ulici, soused jde za ním. Nakonec se z pronásledovatele vyklube soukromý detektiv, kterého najal Basil, aby spisovatele sledoval, jak se chová, jakou má náladu a jaké má smýšlení. Neměl ho tedy ani zbít nebo zabít ani mu něco vzít, třeba uloupenou korespondenci, pouze sledovat, jak se bude po jejím přečtení chovat, Nakonec se spisovatel s detektivem spřátelili, detektiv mu nabídl své služby, ale to spisovatel odmítl, Basil ho vůbec nezajímal. Zatímco byl spisovatel na pozvání u svého přítele detektiva, Basil vstoupil do jeho pokoje a hledal poznámky, které by se týkali jeho díla. Myslel si, že si spisovatel bude své poznatky zapisovat a všechno dělal proto, aby se jich mohl zmocnit.

Poté, co spisovatel uklidí pokoj po Basilově hledání, čeká na něj dole v hale hotelu Céleste a varuje ho, aby si dal před Basilem pozor, protože si koupil revolver a vede divné řeči. Dva dny se nic nedělo a potom dostal spisovatel dopis od Basila. V něm je na několik stran popsáno, jak je spisovatel hloupý, že nepochopil důležitost Basilova díla. Potom mu vylíčil, jak si koupil revolver, Célestu vzal jako rukojmí a s nožem pod bradou předstoupili před paní Rablotovou, ta jim vydala všechny peníze z pokladny, Basil ji spoutal a spolu s Célestou vešli do ulic jako Bonny and Clyde. S punčochou na obličeji vyloupili klenotnictví, cestou vozem za město vyházeli peníze a perly oknem a posnídali v trávě. Po takto stráveném dni jeli do nějakého domu, kde Basil Célestu propustil a spisovateli napsal tento dopis.

Z tohoto dopisu usoudil, že Basil mu klade za vinu zpackaný život, protože dílo spisovatel odsoudil a tak ztratil Basil smysl života, všechno dělal jen proto, že chtěl spáchat teatrálně sebevraždu. Spisovatel opouští hotel v Paříži, jede do Verdunu, aby ohlásil případ na policii. Policie ale o žádném přepadení, loupeži v klenotnictví, vraždě ani sebevraždě neví. Nakonec policistům jako poslední vodítko spisovatel poví o domě, kde se měl Basil zastřelit, je to místní škola. Když dojedenou na místo, Basil je svým způsobem již čeká, na dveřích tříd jsou šipky s nápisy "Pan Jamet vás zve do třídy 1D" atd., tak projdou celou školu a na konci je uvedeno "Pan Jamet o vás nestojí" a Basil nikde. Spisovatel jede do svého hotelu a tam je Basil živý, obsluhuje v jídelně jako obvykle a na vysvětlenou mu řekne, že to byl "žert".