Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

TĚŽKÁ HODINA
Autor chce léčit svět, ale pořád se cítí chlapcem a nevěří si.
Těžká hodina v minulosti znamenalo porod.
V básni Těžká hodina je přerod chlapce na muže, v této básni se ale nepřerodil v muže.

BALADA O NENAROZENÉM DÍTĚTI
Je tam revoluční myšlenka.
Dva milenci počnou dítě. Zbaví se ho potratem u doktora, protože jsou chudí. Ženě je dítěte líto, ale mnoho milenců je smutných, ovšem někteří to ani nedovedou.

SLEPÍ MUZIKANTI
Dva slepí muzikanti dělají lidem radost, že jim hrají písničky. Musejí si vydělávat muzikou. Svoji radost nacházejí v penězích, jež dostanou za to, že muzikou dělají radost jiným lidem.

ČEPOBITÍ
Vojáci umírají, i přesto se milenci milují. Připadá jim, že žádné války nejsou, ale stejně svolávají vojáky k boji. I milence-vojáka volají, musí odejít, když se vrátí, tak už se budou milovat jinak. Z lásky prý postaví silnice, po kterých mohou ženy jít naproti svým milým. Válka jim zabraňuje být spolu.

TVÁŘ ZA SKLEM
Bohatí lidé sedí v přepychové kavárně Bellevue. Svět je veselý, protože oni jsou veselí. Sedí si v teple, ale za skly na ulici existují i chudí lidé. Jedna tvář se tehdy objeví za skly kavárny a pohled chudého člověka promění návštěvníky na mrtvoly a stoly na jejich náhrobky.
Autor zde vyjadřuje navýšenost společnosti nad chudými lidmi.

KÁZANÍ NA HOŘE
Řečník vzkazuje, že veselost, radost a dobrost chudých lidí je dovede do nebe a že se i tam budou dál radovat ze svého života.
Ovšem kdo ještě nezemřel a je živý, ale špatný, tak ať si z toho nic nedělá, že každý své srdce někde nosí.
Ke konci řečník říká, aby se dobří lidé svatými nestali, ale ať jsou špatní, a hlavně aby byli dál živí a mezi svými příteli.

Raděj se svatými nestaňte,
Raděj tu s námi zůstaňte

OČI
Nejširším i nejhlubším mořem jsou oči.
Nejširším mořem můžeme vidět věci šťastné a líbezné. Autor tyto věci přirovnává k lodím, ptákům. Loď odpluje i připluje, ptáci odlétají do teplých krajin a pak se opět vrací. Autor přirovnává i svou milenku k lodi, která odplula, ale už nepřiplula. Jsou vidět ovšem i věci těžké a nejtěžší. Tyto věci přirovnává ke korábům z olova, které ztroskotaly.
Nejhlubší moře vyjadřuje smutek. Co v očích ztroskotá, to zasáhne a poraní srdce. Neláska posílí, povzbudí a to, co zasáhlo srdce, se promění do střel a do oceli.

JARO
Jaro je znamení lásky a rozmnožování.
Na autora též přichází láska a vyjadřuje to v této básni.

BÁSEŇ MILOSTNÁ
Zde básník vyznává lásku, věří své milované, ale zároveň i nevěří. Jsou dobré a špatné věci, které láska způsobí. Některým se dá zabránit, avšak některým nikoliv.

BALADA O SNU (J. Seifertovi)
Jan byl mládenec s dobrým srdcem a chtěl žít. Byl to chudý pracovník, který toužil a trpěl. Zdál se mu sen o lepší společnosti, ve které i on žije.
Kontrastuje zde chudoba a bohatství.
Marie Jana milovala. Jan Marii svůj sen převypráví a ptá se jí, jak by ten sen mohl zabít. Marie měla stejný problém, ale svůj sen zabila tím, že ho uskutečnila.
Krásné sny se zabíjí tím, že je uskuteční.

SLOKY
V této básni sloky tvoří vždy jen dva řádky.
Píše se tu o bolesti: Neb bolest přemoci je více než trpěti.

POHŘEB
O pohřbu Anežky Skládalové.
Podrobný popis pohřebního průvodu na hřbitov.
Jeden z vnuků mrtvé babičce říká, že jde do boje. Nechce umírat tak zdlouhavě jako ona, chce umřít jako voják.

MUŽ
Jednoho dne dědeček Jiřího umřel na mrtvici, byl odvážný, nekřičel, aby děti, co spaly, nevzbudil. Vnuk Jiří se ptá též, zdali z něho jednou bude rovněž muž, jakým byl jeho dědeček.

...stařec umírá a děcko ve snu roste?

FOTOGRAFIE
Na zdi visí fotografie, která zaznamenala hlad v Rusku.
Autor zde lepší společnost, co si jí a pije šampaňské, srovnává s lidojedy. Přestože si cpou jídlo do pusy, v Rusky na hlad umírají lidé.

DŮM V NOCI
Jeden dům měl šedesát oken, všechny padly snům, až na jedno okénko v podkroví. Tam za okénkem sedí milenci a jejich láska je drží při životě. Za ostatními okny jsou chudí dělníci, kteří jen pracují.

SETKÁNÍ
Zamiloval se do hvězdy, a tu přirovnává k nevěstce, která jí byla tak podobná, avšak když otevřela ústa, tak to nebyl ptáček, ale jen ošklivá slova.

MIROGOJ
Na záhřebském hřbitově, na Mirogoji, chce autor oživit všechny vojáky, co padli.

...v dlaně mé kladete dědictví hrobu a krve, modlím se na tím, ať v pěstích mých ožijete...

NEVĚRNÁ
Dívka svého milence opustila, musela odjet pryč.
Co oči nevidí, to srdce nebolí. Slíbila mu věrnost, ale čtvrtou noc ho podvedla s námořníkem.

ODJEZD
Cizinec bez domova vzpomíná na svůj kraj, když odjíždí pryč. To cizincovi postačí vzpomínka; ovšem vzpomínka na svoji milou nestačí, musel se s ní rozloučit a opustit ji.

MILENCI
Dva milenci leží blízko sebe. Mládenec jí vyznává svou lásku, ale tu idylku ruší sirény z fabrik. Mládenec se ptá své dívky, zdali na něj počká, až se zlepší svět a bude si ji moc obejmout a žít s ní.

BALADA O OČÍCH TOPIČOVÝCH
Antonín pracuje dvacet pět let u pece. Jeho žena si stěžuje, že už není takový, jaký býval kdysi, hlavně se mu změnily oči, už nejsou tokové jako při svatbě. Jednoho dne Antonín oslepne a ohluchne a následně umírá. Ve své slepotě vidí jen své oči.

MOŘE
Na břehu ostrova Krku, na břehu z kamení moře jsem hledal celých šest smutných dní...

Moře nenašel, ale až sedmý den ho spatří ve tvářích námořníků, barbarů a rybářů.

...moře jsme my, dělníci zvlněných svalů, cizí a zdejší...