Menu
Rowlingová Joanne Kathleen (*31.07.1965)
Harry Potter a Kámen mudrců
Jednoho dne se začaly v celé Británii dít velice divné věci. Po ulicích procházeli lidé v dlouhých jednobarevných, většinou zelených hábitech, za bílého dne poletovaly všude sovy, padaly meteory a vůbec se děli divné věci.
Toho dne vyšel pan Dursley, jako každý den do práce. Byl ředitelem firmy Grunnings, která vyráběla vrtačky. Ráno si všiml něčeho podivného - kočky, která si prohlížela plán města. Pan Dursley si ovšem nemohl nic takového připustit. Nastoupil do auta a rozjel se opačným směrem. Ohlédl se, na rohu ulice stála sice kočka, ale plán nikde. "Co ho to mohlo vůbec napadnout?" řekl si. Rodina Dursleových byla vůbec podivná. Pan Dursley a paní Dursleyová byli velice rozdílní, alespoň ve vzhledu, uvažování měli stejné. Dursley byl vysoký, tělnatý a neměl žádný krk, zato paní Dursleyová byla velice hubená blondýna, s abnormálně velikým krkem. Jejich syn Dudley byl obrovský, a to všemi směry, až na ten duševní. Byl velice arogantní a egoistický. To bylo zapříčiněno špatnou výchovou, co chtěl, to dostal, a když ne, tvrdě se toho dožadoval. Ale to už předbíhám, touhle dobou to bylo ještě "malé" batole. Když se šel na poledne pan Dursley na procházku. Viděl hlouček lidí v dlouhých pláštích a slyšel, jak si šuškají něco o Potterových a jejich synu Harrym. V tu chvíli zdřevěněl. Je ho žena totiž měla velice podivnou sestru, která si vzala jakéhosi Pottera. Netušil, že za pár let pozná, co to znamená „podivný“.
Pan Dursley se vrátil domů do Zobí ulice v Kvikálkově. A co neuviděl. Ne sloupu u brány seděla kočka. Hned ji poznal, byla to ta, která si ráno prohlížela plán města. Doma vše pověděl manželce. Po setmění zamířil do Zobí ulice Albus Brumbál, řiditel školy čar a kouzel v Bradavicích. Poté co párkrát klapl čímsi, co vypadalo jako zapalovač, zhasla světla v celé ulici. Pak přistoupil ke kočce a sedl si vedle ní. Po chvilce ji, aniž by se na ni podíval, oslovil: "To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko McGonagollová." Vtom vedle něj seděla dost přísně vyhlížející žena. Chvíli se bavili o tom, jak zmizel a ztratil sílu "Vy-víte-kdo". O tom, jak Vy-víte-kdo zabil Lily a Jamese Potterovy, ale vylámal si zuby na jejich ročním synkovi Harrym. Za chvilku přijel Hagrid, bradavický hajný, na létající motorce a v náručí vezl malého Harryho. Položili ho před práh domu číslo 4 a zmizeli. Harry měl na čele jizvu ve tvaru blesku, kterou mu tam zanechal lord Voldemort, když se ho pokusil zabít.
Harry musel žít dalších deset let u mudlů. Mudlové jsou všichni, kteří neumějí kouzlit. Harry byl úplně jiný než Dursleyovi. Celých deset let strávil v přístřešku pod schody, nosil obnošené šaty a pozoroval, jak si ho nikdo nevšímá. Děli se kolem něj prapodivné věci, vlasy mu rostli jak se jim zachtělo, mizeli kolem něj věci a podobně. Jednou jel společně s Dursleyovými do ZOO. Dudley měl narozeniny a paní, u které Harry býval, měla zlomenou nohu. Harry se držel opodál, protože viděl, že Dudleyho začínají všechna ta zvířata nudit. Harry se bál, aby se nevrátil ke své oblíbené zábavě, mlácení Harryho. Když najednou procházeli kolem pavilonu hadů. Všichni se snažili je nějak vyprovokovat, aby se jim ukázali. Bušili na sklo, ale hadi spali dál. Harry se na jednoho díval a bylo mu ho líto. Celý den jenom tak spát a poslouchat, jak na něj lidi buší. To muselo být ještě horší něž být v přístěnku pod schody. Had na něj najednou promluvil. Harry mu odpověděl, a tak si chvíli povídali odkud je, a podobně. Najednou sklo zmizelo a had se plazil ven a volal: "Už jdu Brazílie. Mnoho štěssstí, amigo." Jeho rozhovor s hadem však nikdo neslyšel.
Jednoho dne dostal Harry za úkol vybrat poštu. Byly tam tři dopisy. Jeden z nich byl pro něj. Ale nikdo o něm přece nevěděl. Jakmile ho uviděl strýc Veron, sebral mu ho a poslal Harryho i Dudleyho pryč. Byl to dopis z Bradavic. Pozvánka do školy. Strýc Veron ho okamžitě spálil. Ze strachu jestli je kouzelníci nesledují přestěhovali Dursleyovi Harryho do pokoje. Ten patříval Dudleymu (měl totiž dva). Další den přišla pošta znovu. Tentokrát ale adresovaná do nejmenšího pokoje a ne do přístěnku. Strýc Veron se ho okamžitě zmocnil. Další den přišly už tři. Veron pro jistotu zatloukl schránku. V pátek jich přišlo rovnou dvanáct. V sobotu čtyřiadvacet. V neděli normální pošta nechodí. Kouzelnická však ano. Hned ráno přilétlo komínem snad padesát dopisů. Harrymu se však žádný nepodařilo ukořistit. Veron už toho měl plné zuby a tak se vydaly na cestu. Dopisy je pořád stíhaly a bylo jich víc a víc. Až se dostaly do malé chatrče uprostřed moře. Harry měl zrovna ten den narozeniny. Přesně o půlnoci někdo zabušil na dveře. Dovnitř vtrhl jakýsi obr a popřál Harrymu všechno nejlepší. Vyprávěl mu o všem, o jeho minulosti, o jeho rodičích, o "Vy-víte-kom", o Bradavicích a o celém kouzelnickém světě. Dursleyovi mezitím seděli v koutě a třásly se strachy.
Ještě ten den ráno se vydali Harry a Hagrid do Londýna. Cesta metrem byla něco nového, jak pro Harryho, tak i pro Hagrida, který v životě nejel ani na kole, maximálně tak lítal na létající motorce. Pak přišli před malou nevýraznou hospůdku. Vešli dovnitř. Všichni tam Hagrida znali. K Harrymu překvapení jeho taky. Každý si s ním chtěl promluvit a potřást mu rukou. Po té se vydali nakupovat do Příčné ulice. Nejdříve zašly do Gringottovy banky. Hned se jich ujal jeden skřet. Zajel s nimi do sejfu jejich rodičů. Banka se nacházela snad pod celým Londýnem. Jeli asi pět minut. Když Hagrid otevřel, Harry nemohl uvěřit vlastním očím. Všude bylo plno zlaty stříbra a bronzu. Pak jeli do nějakého sejfu. Byl velice dobře zabezpečený. Neměl zámek a mohla ho otevřít jen oprávněná osoba. V celém sejfu byl jen jeden malý balíček. Hagrid ho vzal a strčil do kapsy.
Za peníze nakoupily vše, co Harry potřeboval, od kabátů přes učebnice až k hůlce. To byl velice zajímavý rituál. Harry si zkoušel hůlky. Vždy s ní švihl. Pokud si ho hůlka přeje, tak z ní vylétnou jiskry. Vyzkoušel snad tři sta hůlek, když z jedné vyšlehly jiskry. Byla to sestra hůlky "Vy-víte-koho". Harry si také koupil poštovní sovu Hedviku.
Zbytek prázdnin už proběhl v klidu. 1. září dovezl Veron Harryho na nádraží King's Cross, kde měl nastoupit do vlaku směřujícího do Bradavic. Vlak měl odjíždět z nástupiště devět a tři čtvrtě. Tam se poprvé potkal s Ronaldem Weasleym a jeho rodinou. Pomohli mu se tam dostat. Z Harryho a Rona se stali dobří přátelé. Ve vlaku potkali ještě dalších pár prváků Hermionu Grangerovou, jejich budoucí kamarádku, Nevilla Longbottoma, ale také tři velice nepříjemné osoby: Draca Malfoye, Craba a Goyla. V hradu je moudrý klobouk rozdělil do čtyř kolejí Nebelvíru, Mrzimoru, Havaspáru a Zmijozelu. Harryho přátelé včetně jeho se dostali do neoblíbenější koleje, Nebelvíru. Naopak jeho nepřátelé Draco, Crabe a Goyle do Zmijozelu, nejhorší koleje, ve které vystudoval i lord Voldemort.
Začal školní rok. Ze začátku měli společně se Zmijozelem jen jednu dvouhodinovku týdně, byly to lektvary. Vyučoval je profesor Snape, který stál v čele Zmijozelu. Jak se zdálo Harryho bytostně nenáviděl. Ostatní hodiny probíhaly celkem v klidu. Tři týdny na to zjistily, že mají mít společně se Zmijozelem ještě jednu hodinu, a to létání. Měla ho vyučovat profesorka McGonagallová, zástupkyně řiditele a vedoucí nebelvírské koleje. Kvůli úraz, který se stal Nevillovi musela profesorka na chvíli odejít. Draco sebral Nevillův pamatováček a vyletěl s ním do vzduchu, i když to měli přísně zakázané. Harry, přestože na koštěti ještě nikdy předtím neseděl, se pustil za ním, jako by věděl, co má dělat. Málem shodil Draca koštěte. Ten vyhodil pamatováček do vzduchu a zařadil se do řady. Harry se díval na pamatováček a pustil se za ním střemhlav dolů. Chytil ho asi stopu od země a ještě stačil koště vyrovnat a hladce přistát. To by dokázalo jen velice málo kouzelníků na světě. To ale byla už profesorka na místě a Draco v řadě. Vzala ho sebou do hradu. Harry si myslel že jdou za Brumbálem a že už zítra pojede domů. McGonagallová ho však odvedla před jednu učebnu a poprosila vyučujícího o Olivera Wooda. Byl to kapitán nebelvírského famfrpálového mužstva. Řekla mu vše, co viděla a řekla, že našla chytače. Prváci sice nesměli mít vlastní košťata a nesměli hrát famfrpál, ale Brumbál to povolil.
Potom se málem dostali Harry, Ron a Hermiona do průšvihu, který na ně nastražil Draco. Hermiona jim sice říkala, ať nikam nechodí, ale nepomohlo to, Hermiona s nimi nemluvila. Harry však přemýšlel o tom, co ten večer zažili. Dostali se do zakázané chodby. Byl tam obrovský tříhlavý pes a hlídal padací dveře. Ať už za nimi bylo cokoli, muselo to být velice cenné a nebezpečné. Harry si domyslel, že to bude to, co Hagrid odvezl od Gringottových. Ráno v předvečer všech svatých došlo Harrymu jeho nové koště Nimbus 2000, to nejlepší na světě. Ještě ten den ho Harry vyzkoušel na tréninku. Bylo skvělé. Na svátek všech svatých se ve škole objevil vzrostlý horský trol. Brumbál poslal všechny na koleje. Harry a Ron si uvědomili, že Hermiona o trolovi neví, protože brečí na dámských záchodcích. Běželi pro ni. Viděli, jak Snape běží směrem k zakázané chodbě. Najednou se jim do cesty postavil trol. Viděli, jak zalezl do nějaké místnosti, a tak ho zamkli. Uslyšeli řev. Byla to Hermiona. Otevřeli a snažili se trola zmást. Harry mu skočil na hlavu a zastrčil mu hůlku do nosu. Když Ron uviděl, jak se trol brání, vytáhl svou hůlku a byl pevně odhodlán něco udělat. Ale nevěděl co. Nikdy mu nic moc nešlo. Najednou si vzpomněl na jednu formuli. "Wingardium leviosa". Vtom se trolův kyj vznesl a spadl mu na hlavu. Od té doby byly všichni tři ti nejlepší přátelé a nic je nedokázalo rozdělit.
Další den viděl Harry Snapa, jak sedí ve sborovně a má prokousnutou nohu. Bylo jasné, že to má od Chloupka, psa ze zakázané chodby. Snape ho viděl. Další den byl famfrpálový zápas Nebelvír proti Zmijozelu. Harry se držel stranou a vyhlížel zlatonku, malou kuličku s křidélky, která ukončila zápas a za kterou družstvo dostalo 150 bodů, takže skoro pokaždé vyhrálo. Najednou přestalo koště Harryho poslouchat, málem spadl. Hermiona si toho všimla a také si všimla Snapa. Koukal na Harryho a něco mumlal. Zřejmě chtěl Harryho uhranout. Hermiona k němu běžela a cestou vrazila do profesora Quirrella, pak Snapovi podpálila kabát a rychle utekla. Harry se uvolnil a sletěl dolů. Najednou mu vlétla zlatonka do pusy, tím Nebelvír vyhrál.
Byl štědrý den a Harry se probudil. Dostal spoustu dárků, což on sám vůbec nečekal. Byl mezi nimi i neviditelný plášť, opravdová vzácnost i ve světě kouzelníků. Nebylo u něj napsáno od koho je, pouze že je po otci a ať ho užívá dobře. Harry se ho rozhodl vyzkoušet ještě ten večer. Hned po tom, co šli všichni spát, se v něm vydal do knihovny. Chtěl se podívat v oddělení s omezeným přístupem, kde byly knihy s mocnou černou magií po Nicolasovi Flamelovi. Věděl, že má něco společného s tím balíčkem za padacími dveřmi. Otevřel knihu a začala strašně křičet. Vyběhl z knihovny a běžel a běžel a běžel... Zalezl do jedné prázdné učebny a uviděl tam zrcadlo, v něm sebe a své rodiče. Zůstal tam celou noc a další den se tam vydal s Ronem. Ron se v něm viděl jako primus a kapitán famfrpálového družstva. Třetí den šel znovu sám, ale koho v místnosti nepotkal? Byl tam Brumbál a vysvětlil Harrymu, co je zrcadlo zač. Ukazovalo to, co dotyčný chtěl vidět. Brumbál mu řekl, ať u ho nehledá, že ho dá na užitečnější místo.
Pátráni po Flamelovi pokračovalo, ale bezvýsledně. Až najednou před famfrpálovým utkáním Nebelvíru proti Zmijozelu ho našli. Byl za zadní straně kouzelnické kartičky. Bylo tam o něm napsáno, že jako jediný kdy vyrobil Kámen mudrců. V knihovně zjistili, že kámen mudrců vyrábí zlato a elixír života.
Při utkání se Harry vyznamenal, když po čtyřech minutách hry chytil zlatonku a tím zajistil Nebelvíru vítězství. Po utkání Harry vyslechl rozhovor Snapa a Quirrella. Harry z něho usoudil, že se Snape snaží na Quirrella zatlačit, aby mu něco prozradil. Harry vše řekl Ronovi a Hermioně a společně došli k závěru, že jakmile Quirrell povolí a řekne Snapovi jak na jeho úkol, který střeží Kámen, bude po kameni. Naštěstí tam byl ještě Chloupek a jenom Hagrid věděl, jak se kolem něj dostat.
Pár týdnů nato Quirrell vypadal den ze dne bleději a bleději, což naznačovalo, že ho Snape ještě nezlomil. Ale co bylo ještě podivnější, Harry potkal Hagrida v knihovně a ke všemu v oddělení s draky. Večer zjistili, že si Hagrid sehnal vejce Norského ostrohřbetého draka. Čas běžel a s drakem bylo čím dál tím víc potíží. Draco navíc zjistil, že Hagrid toho draka má. Nakonec se ho rozhodli poslat Charliemu, Ronovu bratru. Ale i o tom se dozvěděl Draco. Harry a Hermiona se o půlnoci vydali do nejvyšší věže s bednou, ve které byl drak. Všichni se samozřejmě ukrývaly pod neviditelným pláštěm. Slyšeli, že Draca chytli. Vylezli nahoru a draka předali Charlieho kamarádům. Sešli dolů a byli chyceni. Neviditelný plášť zapomněli na věži. Do všeho se navíc zamotal i Neville, který je chtěl varovat, protože slyšel, co si Draco povídá se svými kumpány. Všichni dostaly školní trest a navíc za každého strhly Nebelvíru padesát bodů.
Za ty body je všichni nenáviděli. Jednou slyšeli, jak si Quirrell s někým povídá, dali by ruku do ohně za to, že to byl Snape. Z toho rozhovoru vyrozuměli, že Quirrell povolil a řekl Snapovi, co chtěl. Svůj trest měli nastoupit večer. Měli jít s Hagridem do zapovězeného lesa, místa, kde se pohybovaly všelijaké nestvůry. Měli za úkol vystopovat poraněného jednorožce. Byl s nimi i Hagridův pes Tesák, který je cvičený na černou zvěř. Šli po stopách krve. Rozdělili se. Herry a Draco ho našli, ale byl nad ním nějaký zakuklenec a pil jeho krev. Draco zdrhl a zakuklenec si Harryho všiml. Vtom tam přiběhl nějaký kentaur a odvezl ho. Řekl mu, k čemu slouží krev jednorožce. Zajistí, aby člověk nezemřel, ale bude muset navždy žít v zatracení. Mohl se jí v podstatě napít jen jeden druh člověka, takový, který nemá co ztratit a může všechno získat.
Harry, Ron a Hermiona zjistili, že Hagrid někomu prozradil jak projít kolem Chloupka. Řekl to nějakému zakuklenci v hospodě, který se s nim vsadil o to dračí vejce. Chtěli to říct Brumbálovi, ale byl pryč. Odletěl do Londýna. Místo toho to řekli profesorce McGonagallové. Ta je však poslala pryč. Měli plán. Hermiona měla hlídat před sborovnou a Harry s Ronem u zakázané chodby v třetím patře. Odtamtud je však vyhnala McGonagallová. Za chvíli vběhla do společenské místnosti Hermiona s tím, že Snape je už na cestě. Profesor Kratiknot ji zdržel příliš dlouho. Cestou z koleje je zastavil Nevill. Nechtěl je pustit, aby nepřipravili Nebelvír o další body. Hermiona na něj zakouzlila úplné spoutání.
Vydali se do třetího patra a vlezli dovnitř. Chloupkovi něco zahráli. To jim poradil Hagrid. Šli dál. Byla tam propast. Harry do ní skočil a dopadl do měkkého. Ron a Hermiona hned za ním. Hermiona si včas uvědomila, že je to nějaká rostlina a ještě se stačila vytrhnout jejím šlahounům. Jako správná premiantka si uvědomila, co je ta rostlina zač. Bylo to Ďáblovo osivo. Začala všude kouzlit plamínky. Rostlina ustoupila. Další úkol byl odemknout dveře. U stropu létali stovky klíčů. Nasedli na košťata a začali hledat. Našli ho, ale klíč uhnul. Pro Harryho jako chytače to ovšem byla maličkost. Vstoupili do místnosti s šachovými figurami. Zřejmě měli vyhrát a tak se dostat na druhou stranu. Teď přišel na řadu Ron. Šachy hrál perfektně. Vyměnili si místo s několika figurami a začali. Ron se nakonec musel obětovat. Dál šel jen Harry a Hermiona. V další komnatě byl na zemi rozpláclí obrovský trol. Toho už zřejmě někdo vyřídil. Jakmile prošli do vedlejší místnosti, vyšlehly ze dveří plameny. Na stole stálo několik lahviček. Jedna je mohla dostat dál, další zpět. Ve dvou byla šťáva a ve třech jed. K tomu nejasný hádankovitý návod. Hermiona to však vyluštila. V té, která je měla pustit dál však byl už jen jeden doušek. Harry ho vypil a Hermiona vypila jinou lahvičku, která ji dovolila jít zpět, vít Rona a poslat sovu Brumbálovi.
V další komnatě čekal Snapa, ale nebyl tam Snape. Byl tam Quirrell. Vše mu řekl. Jak se ho při famfrpálu pokusil zabít, ale Hermiona do něj vrazila. Zato Snape se ho pokoušel zachránit a mumlal protikouzlo. Snape totiž Quirrella celou dobu podezříval. To před několika dny nemluvil Quirrell se Snape ale s Lordem Voldemortem. Quirrell se snažil najít kámen. Harry zahlédl ono zrcadlo, ve kterém uviděl svoji rodinu. Pak Quirrell odhalil svůj zátylek. Byl tam obličej Lorda Voldemorta. Ten mu poradil, ať využije Harryho. Quirrell ho odpoutal a Harry se podíval do zrcadla. Uviděl tam sebe, jak má v kapce Kámen mudrců. Najednou se mu v kapse přitížilo. Quirrell se mu ho pokusil sebrat, ale jakmile se ho dotkl, ucuknul. Strašně ho to pálilo. Voldemort mu poradil, ať Harryho zabije. Quirrell vytáhl hůlku, když vtom na něj Harry skočil a začal se dotýkat dlaněmi jeho obličeje. Cítil palčivou bolest hlavy. Cítil, jak ho jeho jizva pálí. Ale držel a držel a držel...
Probudil se na ošetřovně. Brumbál mu vysvětlil, že spal tři dny. Řekl mu, že dorazil právě včas, aby vše zastavil. "Quirrell je mrtvý a kámen zničený," řekl Harrymu. Harry Brumbálovi řekl, co se tam dole stalo. Ještě ho navštívili Ron a Hermiona, kterým také všechno prozradil.
Na slavnostní hostině ukončení školního roku bylo vše vystrojeno v barvách Zmijozelu. Brumbál vyhlásil, kolik jaká kolej dostala bodů. Pak však začal rozdělovat další body. Ronaldu Weasleyovi za nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice kdy viděly, dostal Nebelvír padesát bodů. Další padesát díky slečně Hermioně Grangerové, že dokázala tváří v tvář ohni použít chladnou logiku. Dalších šedesát Harrymu Potterovi za pevné nervy a mimořádnou odvahu. V tu chvíli měl Nebelvír stejně bodů jako Zmijozel. A nakonec dal ještě deset bodů Nevillovi Longbottomovi za to, že se dokázal statečně postavit i svým přátelům. V tu chvíli jako by veliký sál vybuchl. Barvy výzdoby se změnily v nachovou a zlatou. Radovali se dokonce i studenti z Havaspáru a Mrzimoru, protože Zmijozel prohrál.
Nakonec jim všem dali lístečky, že mají zakázáno používat jakákoli kouzla po celou dobu prázdnin. Všichni odjeli do Londýna na nádraží King's Cross, tam už na Harryho čekal strýc Veron. A tak se Harry vrátil zpět do světa mudlů a potají se těšil na další školní rok. VLASTNÍ NÁZOR: Tato kniha se mi velice líbila. Patří rozhodně k jedněm z nejlepších, jaké jsem kdy četl. Je plná napětí a humoru, ale také nečekaných zvratů.
Toho dne vyšel pan Dursley, jako každý den do práce. Byl ředitelem firmy Grunnings, která vyráběla vrtačky. Ráno si všiml něčeho podivného - kočky, která si prohlížela plán města. Pan Dursley si ovšem nemohl nic takového připustit. Nastoupil do auta a rozjel se opačným směrem. Ohlédl se, na rohu ulice stála sice kočka, ale plán nikde. "Co ho to mohlo vůbec napadnout?" řekl si. Rodina Dursleových byla vůbec podivná. Pan Dursley a paní Dursleyová byli velice rozdílní, alespoň ve vzhledu, uvažování měli stejné. Dursley byl vysoký, tělnatý a neměl žádný krk, zato paní Dursleyová byla velice hubená blondýna, s abnormálně velikým krkem. Jejich syn Dudley byl obrovský, a to všemi směry, až na ten duševní. Byl velice arogantní a egoistický. To bylo zapříčiněno špatnou výchovou, co chtěl, to dostal, a když ne, tvrdě se toho dožadoval. Ale to už předbíhám, touhle dobou to bylo ještě "malé" batole. Když se šel na poledne pan Dursley na procházku. Viděl hlouček lidí v dlouhých pláštích a slyšel, jak si šuškají něco o Potterových a jejich synu Harrym. V tu chvíli zdřevěněl. Je ho žena totiž měla velice podivnou sestru, která si vzala jakéhosi Pottera. Netušil, že za pár let pozná, co to znamená „podivný“.
Pan Dursley se vrátil domů do Zobí ulice v Kvikálkově. A co neuviděl. Ne sloupu u brány seděla kočka. Hned ji poznal, byla to ta, která si ráno prohlížela plán města. Doma vše pověděl manželce. Po setmění zamířil do Zobí ulice Albus Brumbál, řiditel školy čar a kouzel v Bradavicích. Poté co párkrát klapl čímsi, co vypadalo jako zapalovač, zhasla světla v celé ulici. Pak přistoupil ke kočce a sedl si vedle ní. Po chvilce ji, aniž by se na ni podíval, oslovil: "To je ale náhoda, že jsme se tu sešli, profesorko McGonagollová." Vtom vedle něj seděla dost přísně vyhlížející žena. Chvíli se bavili o tom, jak zmizel a ztratil sílu "Vy-víte-kdo". O tom, jak Vy-víte-kdo zabil Lily a Jamese Potterovy, ale vylámal si zuby na jejich ročním synkovi Harrym. Za chvilku přijel Hagrid, bradavický hajný, na létající motorce a v náručí vezl malého Harryho. Položili ho před práh domu číslo 4 a zmizeli. Harry měl na čele jizvu ve tvaru blesku, kterou mu tam zanechal lord Voldemort, když se ho pokusil zabít.
Harry musel žít dalších deset let u mudlů. Mudlové jsou všichni, kteří neumějí kouzlit. Harry byl úplně jiný než Dursleyovi. Celých deset let strávil v přístřešku pod schody, nosil obnošené šaty a pozoroval, jak si ho nikdo nevšímá. Děli se kolem něj prapodivné věci, vlasy mu rostli jak se jim zachtělo, mizeli kolem něj věci a podobně. Jednou jel společně s Dursleyovými do ZOO. Dudley měl narozeniny a paní, u které Harry býval, měla zlomenou nohu. Harry se držel opodál, protože viděl, že Dudleyho začínají všechna ta zvířata nudit. Harry se bál, aby se nevrátil ke své oblíbené zábavě, mlácení Harryho. Když najednou procházeli kolem pavilonu hadů. Všichni se snažili je nějak vyprovokovat, aby se jim ukázali. Bušili na sklo, ale hadi spali dál. Harry se na jednoho díval a bylo mu ho líto. Celý den jenom tak spát a poslouchat, jak na něj lidi buší. To muselo být ještě horší něž být v přístěnku pod schody. Had na něj najednou promluvil. Harry mu odpověděl, a tak si chvíli povídali odkud je, a podobně. Najednou sklo zmizelo a had se plazil ven a volal: "Už jdu Brazílie. Mnoho štěssstí, amigo." Jeho rozhovor s hadem však nikdo neslyšel.
Jednoho dne dostal Harry za úkol vybrat poštu. Byly tam tři dopisy. Jeden z nich byl pro něj. Ale nikdo o něm přece nevěděl. Jakmile ho uviděl strýc Veron, sebral mu ho a poslal Harryho i Dudleyho pryč. Byl to dopis z Bradavic. Pozvánka do školy. Strýc Veron ho okamžitě spálil. Ze strachu jestli je kouzelníci nesledují přestěhovali Dursleyovi Harryho do pokoje. Ten patříval Dudleymu (měl totiž dva). Další den přišla pošta znovu. Tentokrát ale adresovaná do nejmenšího pokoje a ne do přístěnku. Strýc Veron se ho okamžitě zmocnil. Další den přišly už tři. Veron pro jistotu zatloukl schránku. V pátek jich přišlo rovnou dvanáct. V sobotu čtyřiadvacet. V neděli normální pošta nechodí. Kouzelnická však ano. Hned ráno přilétlo komínem snad padesát dopisů. Harrymu se však žádný nepodařilo ukořistit. Veron už toho měl plné zuby a tak se vydaly na cestu. Dopisy je pořád stíhaly a bylo jich víc a víc. Až se dostaly do malé chatrče uprostřed moře. Harry měl zrovna ten den narozeniny. Přesně o půlnoci někdo zabušil na dveře. Dovnitř vtrhl jakýsi obr a popřál Harrymu všechno nejlepší. Vyprávěl mu o všem, o jeho minulosti, o jeho rodičích, o "Vy-víte-kom", o Bradavicích a o celém kouzelnickém světě. Dursleyovi mezitím seděli v koutě a třásly se strachy.
Ještě ten den ráno se vydali Harry a Hagrid do Londýna. Cesta metrem byla něco nového, jak pro Harryho, tak i pro Hagrida, který v životě nejel ani na kole, maximálně tak lítal na létající motorce. Pak přišli před malou nevýraznou hospůdku. Vešli dovnitř. Všichni tam Hagrida znali. K Harrymu překvapení jeho taky. Každý si s ním chtěl promluvit a potřást mu rukou. Po té se vydali nakupovat do Příčné ulice. Nejdříve zašly do Gringottovy banky. Hned se jich ujal jeden skřet. Zajel s nimi do sejfu jejich rodičů. Banka se nacházela snad pod celým Londýnem. Jeli asi pět minut. Když Hagrid otevřel, Harry nemohl uvěřit vlastním očím. Všude bylo plno zlaty stříbra a bronzu. Pak jeli do nějakého sejfu. Byl velice dobře zabezpečený. Neměl zámek a mohla ho otevřít jen oprávněná osoba. V celém sejfu byl jen jeden malý balíček. Hagrid ho vzal a strčil do kapsy.
Za peníze nakoupily vše, co Harry potřeboval, od kabátů přes učebnice až k hůlce. To byl velice zajímavý rituál. Harry si zkoušel hůlky. Vždy s ní švihl. Pokud si ho hůlka přeje, tak z ní vylétnou jiskry. Vyzkoušel snad tři sta hůlek, když z jedné vyšlehly jiskry. Byla to sestra hůlky "Vy-víte-koho". Harry si také koupil poštovní sovu Hedviku.
Zbytek prázdnin už proběhl v klidu. 1. září dovezl Veron Harryho na nádraží King's Cross, kde měl nastoupit do vlaku směřujícího do Bradavic. Vlak měl odjíždět z nástupiště devět a tři čtvrtě. Tam se poprvé potkal s Ronaldem Weasleym a jeho rodinou. Pomohli mu se tam dostat. Z Harryho a Rona se stali dobří přátelé. Ve vlaku potkali ještě dalších pár prváků Hermionu Grangerovou, jejich budoucí kamarádku, Nevilla Longbottoma, ale také tři velice nepříjemné osoby: Draca Malfoye, Craba a Goyla. V hradu je moudrý klobouk rozdělil do čtyř kolejí Nebelvíru, Mrzimoru, Havaspáru a Zmijozelu. Harryho přátelé včetně jeho se dostali do neoblíbenější koleje, Nebelvíru. Naopak jeho nepřátelé Draco, Crabe a Goyle do Zmijozelu, nejhorší koleje, ve které vystudoval i lord Voldemort.
Začal školní rok. Ze začátku měli společně se Zmijozelem jen jednu dvouhodinovku týdně, byly to lektvary. Vyučoval je profesor Snape, který stál v čele Zmijozelu. Jak se zdálo Harryho bytostně nenáviděl. Ostatní hodiny probíhaly celkem v klidu. Tři týdny na to zjistily, že mají mít společně se Zmijozelem ještě jednu hodinu, a to létání. Měla ho vyučovat profesorka McGonagallová, zástupkyně řiditele a vedoucí nebelvírské koleje. Kvůli úraz, který se stal Nevillovi musela profesorka na chvíli odejít. Draco sebral Nevillův pamatováček a vyletěl s ním do vzduchu, i když to měli přísně zakázané. Harry, přestože na koštěti ještě nikdy předtím neseděl, se pustil za ním, jako by věděl, co má dělat. Málem shodil Draca koštěte. Ten vyhodil pamatováček do vzduchu a zařadil se do řady. Harry se díval na pamatováček a pustil se za ním střemhlav dolů. Chytil ho asi stopu od země a ještě stačil koště vyrovnat a hladce přistát. To by dokázalo jen velice málo kouzelníků na světě. To ale byla už profesorka na místě a Draco v řadě. Vzala ho sebou do hradu. Harry si myslel že jdou za Brumbálem a že už zítra pojede domů. McGonagallová ho však odvedla před jednu učebnu a poprosila vyučujícího o Olivera Wooda. Byl to kapitán nebelvírského famfrpálového mužstva. Řekla mu vše, co viděla a řekla, že našla chytače. Prváci sice nesměli mít vlastní košťata a nesměli hrát famfrpál, ale Brumbál to povolil.
Potom se málem dostali Harry, Ron a Hermiona do průšvihu, který na ně nastražil Draco. Hermiona jim sice říkala, ať nikam nechodí, ale nepomohlo to, Hermiona s nimi nemluvila. Harry však přemýšlel o tom, co ten večer zažili. Dostali se do zakázané chodby. Byl tam obrovský tříhlavý pes a hlídal padací dveře. Ať už za nimi bylo cokoli, muselo to být velice cenné a nebezpečné. Harry si domyslel, že to bude to, co Hagrid odvezl od Gringottových. Ráno v předvečer všech svatých došlo Harrymu jeho nové koště Nimbus 2000, to nejlepší na světě. Ještě ten den ho Harry vyzkoušel na tréninku. Bylo skvělé. Na svátek všech svatých se ve škole objevil vzrostlý horský trol. Brumbál poslal všechny na koleje. Harry a Ron si uvědomili, že Hermiona o trolovi neví, protože brečí na dámských záchodcích. Běželi pro ni. Viděli, jak Snape běží směrem k zakázané chodbě. Najednou se jim do cesty postavil trol. Viděli, jak zalezl do nějaké místnosti, a tak ho zamkli. Uslyšeli řev. Byla to Hermiona. Otevřeli a snažili se trola zmást. Harry mu skočil na hlavu a zastrčil mu hůlku do nosu. Když Ron uviděl, jak se trol brání, vytáhl svou hůlku a byl pevně odhodlán něco udělat. Ale nevěděl co. Nikdy mu nic moc nešlo. Najednou si vzpomněl na jednu formuli. "Wingardium leviosa". Vtom se trolův kyj vznesl a spadl mu na hlavu. Od té doby byly všichni tři ti nejlepší přátelé a nic je nedokázalo rozdělit.
Další den viděl Harry Snapa, jak sedí ve sborovně a má prokousnutou nohu. Bylo jasné, že to má od Chloupka, psa ze zakázané chodby. Snape ho viděl. Další den byl famfrpálový zápas Nebelvír proti Zmijozelu. Harry se držel stranou a vyhlížel zlatonku, malou kuličku s křidélky, která ukončila zápas a za kterou družstvo dostalo 150 bodů, takže skoro pokaždé vyhrálo. Najednou přestalo koště Harryho poslouchat, málem spadl. Hermiona si toho všimla a také si všimla Snapa. Koukal na Harryho a něco mumlal. Zřejmě chtěl Harryho uhranout. Hermiona k němu běžela a cestou vrazila do profesora Quirrella, pak Snapovi podpálila kabát a rychle utekla. Harry se uvolnil a sletěl dolů. Najednou mu vlétla zlatonka do pusy, tím Nebelvír vyhrál.
Byl štědrý den a Harry se probudil. Dostal spoustu dárků, což on sám vůbec nečekal. Byl mezi nimi i neviditelný plášť, opravdová vzácnost i ve světě kouzelníků. Nebylo u něj napsáno od koho je, pouze že je po otci a ať ho užívá dobře. Harry se ho rozhodl vyzkoušet ještě ten večer. Hned po tom, co šli všichni spát, se v něm vydal do knihovny. Chtěl se podívat v oddělení s omezeným přístupem, kde byly knihy s mocnou černou magií po Nicolasovi Flamelovi. Věděl, že má něco společného s tím balíčkem za padacími dveřmi. Otevřel knihu a začala strašně křičet. Vyběhl z knihovny a běžel a běžel a běžel... Zalezl do jedné prázdné učebny a uviděl tam zrcadlo, v něm sebe a své rodiče. Zůstal tam celou noc a další den se tam vydal s Ronem. Ron se v něm viděl jako primus a kapitán famfrpálového družstva. Třetí den šel znovu sám, ale koho v místnosti nepotkal? Byl tam Brumbál a vysvětlil Harrymu, co je zrcadlo zač. Ukazovalo to, co dotyčný chtěl vidět. Brumbál mu řekl, ať u ho nehledá, že ho dá na užitečnější místo.
Pátráni po Flamelovi pokračovalo, ale bezvýsledně. Až najednou před famfrpálovým utkáním Nebelvíru proti Zmijozelu ho našli. Byl za zadní straně kouzelnické kartičky. Bylo tam o něm napsáno, že jako jediný kdy vyrobil Kámen mudrců. V knihovně zjistili, že kámen mudrců vyrábí zlato a elixír života.
Při utkání se Harry vyznamenal, když po čtyřech minutách hry chytil zlatonku a tím zajistil Nebelvíru vítězství. Po utkání Harry vyslechl rozhovor Snapa a Quirrella. Harry z něho usoudil, že se Snape snaží na Quirrella zatlačit, aby mu něco prozradil. Harry vše řekl Ronovi a Hermioně a společně došli k závěru, že jakmile Quirrell povolí a řekne Snapovi jak na jeho úkol, který střeží Kámen, bude po kameni. Naštěstí tam byl ještě Chloupek a jenom Hagrid věděl, jak se kolem něj dostat.
Pár týdnů nato Quirrell vypadal den ze dne bleději a bleději, což naznačovalo, že ho Snape ještě nezlomil. Ale co bylo ještě podivnější, Harry potkal Hagrida v knihovně a ke všemu v oddělení s draky. Večer zjistili, že si Hagrid sehnal vejce Norského ostrohřbetého draka. Čas běžel a s drakem bylo čím dál tím víc potíží. Draco navíc zjistil, že Hagrid toho draka má. Nakonec se ho rozhodli poslat Charliemu, Ronovu bratru. Ale i o tom se dozvěděl Draco. Harry a Hermiona se o půlnoci vydali do nejvyšší věže s bednou, ve které byl drak. Všichni se samozřejmě ukrývaly pod neviditelným pláštěm. Slyšeli, že Draca chytli. Vylezli nahoru a draka předali Charlieho kamarádům. Sešli dolů a byli chyceni. Neviditelný plášť zapomněli na věži. Do všeho se navíc zamotal i Neville, který je chtěl varovat, protože slyšel, co si Draco povídá se svými kumpány. Všichni dostaly školní trest a navíc za každého strhly Nebelvíru padesát bodů.
Za ty body je všichni nenáviděli. Jednou slyšeli, jak si Quirrell s někým povídá, dali by ruku do ohně za to, že to byl Snape. Z toho rozhovoru vyrozuměli, že Quirrell povolil a řekl Snapovi, co chtěl. Svůj trest měli nastoupit večer. Měli jít s Hagridem do zapovězeného lesa, místa, kde se pohybovaly všelijaké nestvůry. Měli za úkol vystopovat poraněného jednorožce. Byl s nimi i Hagridův pes Tesák, který je cvičený na černou zvěř. Šli po stopách krve. Rozdělili se. Herry a Draco ho našli, ale byl nad ním nějaký zakuklenec a pil jeho krev. Draco zdrhl a zakuklenec si Harryho všiml. Vtom tam přiběhl nějaký kentaur a odvezl ho. Řekl mu, k čemu slouží krev jednorožce. Zajistí, aby člověk nezemřel, ale bude muset navždy žít v zatracení. Mohl se jí v podstatě napít jen jeden druh člověka, takový, který nemá co ztratit a může všechno získat.
Harry, Ron a Hermiona zjistili, že Hagrid někomu prozradil jak projít kolem Chloupka. Řekl to nějakému zakuklenci v hospodě, který se s nim vsadil o to dračí vejce. Chtěli to říct Brumbálovi, ale byl pryč. Odletěl do Londýna. Místo toho to řekli profesorce McGonagallové. Ta je však poslala pryč. Měli plán. Hermiona měla hlídat před sborovnou a Harry s Ronem u zakázané chodby v třetím patře. Odtamtud je však vyhnala McGonagallová. Za chvíli vběhla do společenské místnosti Hermiona s tím, že Snape je už na cestě. Profesor Kratiknot ji zdržel příliš dlouho. Cestou z koleje je zastavil Nevill. Nechtěl je pustit, aby nepřipravili Nebelvír o další body. Hermiona na něj zakouzlila úplné spoutání.
Vydali se do třetího patra a vlezli dovnitř. Chloupkovi něco zahráli. To jim poradil Hagrid. Šli dál. Byla tam propast. Harry do ní skočil a dopadl do měkkého. Ron a Hermiona hned za ním. Hermiona si včas uvědomila, že je to nějaká rostlina a ještě se stačila vytrhnout jejím šlahounům. Jako správná premiantka si uvědomila, co je ta rostlina zač. Bylo to Ďáblovo osivo. Začala všude kouzlit plamínky. Rostlina ustoupila. Další úkol byl odemknout dveře. U stropu létali stovky klíčů. Nasedli na košťata a začali hledat. Našli ho, ale klíč uhnul. Pro Harryho jako chytače to ovšem byla maličkost. Vstoupili do místnosti s šachovými figurami. Zřejmě měli vyhrát a tak se dostat na druhou stranu. Teď přišel na řadu Ron. Šachy hrál perfektně. Vyměnili si místo s několika figurami a začali. Ron se nakonec musel obětovat. Dál šel jen Harry a Hermiona. V další komnatě byl na zemi rozpláclí obrovský trol. Toho už zřejmě někdo vyřídil. Jakmile prošli do vedlejší místnosti, vyšlehly ze dveří plameny. Na stole stálo několik lahviček. Jedna je mohla dostat dál, další zpět. Ve dvou byla šťáva a ve třech jed. K tomu nejasný hádankovitý návod. Hermiona to však vyluštila. V té, která je měla pustit dál však byl už jen jeden doušek. Harry ho vypil a Hermiona vypila jinou lahvičku, která ji dovolila jít zpět, vít Rona a poslat sovu Brumbálovi.
V další komnatě čekal Snapa, ale nebyl tam Snape. Byl tam Quirrell. Vše mu řekl. Jak se ho při famfrpálu pokusil zabít, ale Hermiona do něj vrazila. Zato Snape se ho pokoušel zachránit a mumlal protikouzlo. Snape totiž Quirrella celou dobu podezříval. To před několika dny nemluvil Quirrell se Snape ale s Lordem Voldemortem. Quirrell se snažil najít kámen. Harry zahlédl ono zrcadlo, ve kterém uviděl svoji rodinu. Pak Quirrell odhalil svůj zátylek. Byl tam obličej Lorda Voldemorta. Ten mu poradil, ať využije Harryho. Quirrell ho odpoutal a Harry se podíval do zrcadla. Uviděl tam sebe, jak má v kapce Kámen mudrců. Najednou se mu v kapse přitížilo. Quirrell se mu ho pokusil sebrat, ale jakmile se ho dotkl, ucuknul. Strašně ho to pálilo. Voldemort mu poradil, ať Harryho zabije. Quirrell vytáhl hůlku, když vtom na něj Harry skočil a začal se dotýkat dlaněmi jeho obličeje. Cítil palčivou bolest hlavy. Cítil, jak ho jeho jizva pálí. Ale držel a držel a držel...
Probudil se na ošetřovně. Brumbál mu vysvětlil, že spal tři dny. Řekl mu, že dorazil právě včas, aby vše zastavil. "Quirrell je mrtvý a kámen zničený," řekl Harrymu. Harry Brumbálovi řekl, co se tam dole stalo. Ještě ho navštívili Ron a Hermiona, kterým také všechno prozradil.
Na slavnostní hostině ukončení školního roku bylo vše vystrojeno v barvách Zmijozelu. Brumbál vyhlásil, kolik jaká kolej dostala bodů. Pak však začal rozdělovat další body. Ronaldu Weasleyovi za nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice kdy viděly, dostal Nebelvír padesát bodů. Další padesát díky slečně Hermioně Grangerové, že dokázala tváří v tvář ohni použít chladnou logiku. Dalších šedesát Harrymu Potterovi za pevné nervy a mimořádnou odvahu. V tu chvíli měl Nebelvír stejně bodů jako Zmijozel. A nakonec dal ještě deset bodů Nevillovi Longbottomovi za to, že se dokázal statečně postavit i svým přátelům. V tu chvíli jako by veliký sál vybuchl. Barvy výzdoby se změnily v nachovou a zlatou. Radovali se dokonce i studenti z Havaspáru a Mrzimoru, protože Zmijozel prohrál.
Nakonec jim všem dali lístečky, že mají zakázáno používat jakákoli kouzla po celou dobu prázdnin. Všichni odjeli do Londýna na nádraží King's Cross, tam už na Harryho čekal strýc Veron. A tak se Harry vrátil zpět do světa mudlů a potají se těšil na další školní rok. VLASTNÍ NÁZOR: Tato kniha se mi velice líbila. Patří rozhodně k jedněm z nejlepších, jaké jsem kdy četl. Je plná napětí a humoru, ale také nečekaných zvratů.
Zdroj: Instynkt, 21.08.2002
Komentáře
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Diskuse k výpisku
Joanne Kathleen Rowlingová - Harry Potter a Kámen mudrců
Aktuálně
Životopisy
23. 04. 2024 Miguel de Unamuno
Práce dne
Slohový útvar: Líčení
Bouře (2)
• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2013 znělo Krajina v bouři a jednalo se rovněž o líčení (subjektivně zabarvený popis) Je jarní večer. Zlatých paprsků dopadá na zem čím dál méně a slunce pomalu mizí za obzorem. Přestože ještě není tak silné, půda je vyprahlá,...
Statistiky
Čtenářský deník:
8013 dělČítanka:
4754 textůŽivotopisy:
854 zivotopisůSlohové práce:
5831 pracíSlovníček pojmů:
104 heselSpisovatelé:
1839 autorů
Aktuální pořadí soutěže
- Jana Lotus (1,5)
- Grully (1,5)
Štítky
báječná léta pod důchod nejcennější cestování autobusem to je jízda matyáš ulický muller Pár minut lásky hadi bájí chateaubriand chlapec v pruhovaném být sám sebou subordinace schindler reportáže www.trápení mluvnické číslo V září elfriede jelineková vega Lekce lásky rekonstrukce rybník Levitace žehlení vlci z cally Pom Hlavní město já+a+počítač
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 707 992 626
Odezva: 0.06 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí