Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• autorka příběh napsala už před více než deseti lety jako pohádku pro své děti, kterým ho předčítala před spaním; během pandemie COVID-19 ho zveřejnila zdarma online, aby potěšila děti v lockdownu; později vyšel jako kniha s ilustracemi dětských čtenářů
• knížka zdůrazňuje, že lhát se nemá (a ani se to nevyplácí); zároveň upozorňuje na nebezpečí zneužití moci a manipulaci skrze strach

Napínavý pohádkový příběh plný naděje, s ilustracemi českých dětí.
Království jménem Přehršlánie bývalo nejšťastnější na světě. Oplývalo spoustami zlata, zdejší král měl nejkrásnější knír ze všech a po místních dobrotách lidé tančili blahem. Jen v mlžném Mokřadu na severu žil podle legendy strašlivý Ikabog. Všichni věděli, že jsou to povídačky, ale ty někdy začnou žít vlastním životem. Co když se taková legenda rozhodne srazit království na kolena a unést dvě děti ve víru dobrodružství, o které ani za mák nestály?

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2020 (1. vydání). Z anglického originálu The Ickabog přeložil Petr Eliáš. Počet stran: 309. ISBN: 978-80-00-06021-7.

MÍSTO DĚJE:

Smyšlený svět; království Přehršlánie

POSTAVY:

Helenka Hrdličková (Daisy Dovetail) - hodná holčička s dobrým srdcem
Hermína Hrdličková (Dora Dovetail) - osobní švadlena krále, maminka Helenky
Hugo Hrdlička (Dan Dovetail) - truhlář krále, tatínek Helenky
Vilém Veselka (Bert Beamish) - nejlepší kamarád Helenky
Vilma Veselková (Bertha Beamish) - nejlepší cukrářka krále, maminka Viléma
Major Veselka (Major Beamish) - major královské gardy, tatínek Viléma
Norbert Neohrožený (King Fred the Fearless) - král Přehršlánie
Lord Kydlián (Lord Flapoon) - tlustý přítel krále, pomocník Lorda Flusbrocka
Lord Flusbrock (Lord Spittleworth) - přítel krále, později králův vrchní rádce
Ikabog (Ickabog) - nestvůra z legend, obrovské chlupaté stvoření

DĚJ:

V království Přehršlánie vládne král Norbert Neohrožený. Sídlil v hlavním městě zvaném Kruasany, tam se pekly ty nejlepší a nejsladší pokrmy (i slané) a o jejich slavné nebeské pusince se tvrdilo, že kdo ji poprvé ochutná, tak se rozpláče štěstím. V království se nacházela ještě čtyři města - Vurstpork, Tvarošice, Macerava a tajemný Mokřad. Vurstpork byl proslavený svými uzeninami, Tvarošice nejlepšími sýry, Macerava výborným vínem a Mokřad byl takovou slabinou tohoto maličkého království.

V Mokřadu se lidé zabývali chovem ovcí a vůbec tam byli celkově dosti odlišní kvůli nepříznivým životním podmínkám. A právě v tomto Mokřadu na severu podle dávné legendy žila bájná nestvůra Ikabog. Ikabog údajně pojídal ovce místním farmářům a někdy i samotné obyvatele.

Jednoho dne očekával král návštěvu z Lijawského království a pro tuto zvláštní příležitost se rozhodl, že potřebuje nové šaty. Jeho vrchní švadlenou byla Hermína Hrdličková, která byla zrovna nemocná, ale král i přesto chtěl, aby mu ty šaty ušila výhradně ona.
Bohužel ráno ve světnici objevili krásné šaty a na podlaze paní Hrdličkovou s posledním knoflíkem v ruce. Dalo by se říct, že její úmrtí odstartovalo hodně ošklivé období království.

Hermína měla samozřejmě rodinu, její dcerka Helenka a manžel Hugo její smrt nenesli dobře. Helenka Hrdličková to nesla tak špatně, že ze smrti své maminky obviňovala samotného krále. Dokonce se nebála o něm před spolužáky ve škole říct, že je sobecký, marnivý a krutý. Když to slyšel Helenčin nejlepší kamarád Vilém, jehož tatínek byl majorem královské gardy, pohádali se. Ti dva spolu přestali na několik let mluvit.

Aby král dokázal, že není sobecký, marnivý ani krutý, uspořádal audienci, kde si k němu každý mohl přijít stěžovat. Vyslechl spoustu poddaných, včetně žebráka z Mokřad. Ten se králi svěřil s tím, že mu jeho psa sežral Ikabog. Král, protože nevěřil, že Ikabog existuje, nechal ještě ten den svolat královskou gardu a vydali se na sever s cílem skoncovat s Ikabogem jednou provždy.

Když konečně dojeli do obávaných Mokřad, byl už večer a major Veselka navrhl, aby počkali do rána. Jenže to se lordům Flusbrockovi a Kydliánovi nelíbilo. Nebyli zvyklí na takovéhle podmínky a chtěli být brzo doma, a proto rozhodli, že nestvůru najdou hned. Na Mokřad se zrovna snesla ještě hustší mlha. Král se v mlze ztratil a všichni se ho snažili najít. Král najednou zakřičel, že vidí Ikaboga a Kydlián se lekl tak moc, že omylem vystřelil a zabil majora Veselku. Flusbrock rychle vymyslel historku, která krále ukazovala jako hrdinu a vrátili se do Kruasan. Vojíni, kteří této historce nevěřili, byli uvězněni a králův vrchní rádce, jenž chtěl vše řádně prošetřit, byl Flusbrockem zabit. Lord se sám jmenoval novým vrchním rádcem.

Flusbrock vymýšlel nemožně vysoké daně, aby si s Kydliánem nacpali své vlastní kapsy. Celá země chátrala a lidé chudli. Zanedlouho již nebyli rodiče schopni uživit své potomky a byli nuceni posílat je do sirotčinců. Flusbrock také nechával uvěznit každého, kdo pochyboval o Ikabogovi a králově moci.

Hugo Hrdlička byl jedním z těch, kteří byli uvězněni. Flusbrock ho ve vězení přinutil, aby vyřezal obrovskou "nohu Ikaboga", s níž měl další plány. Helenka měla být zavražděna, ale vojín, který měl tuhle špinavou práci odvést, toho nebyl schopen. Vzpomněl si ale na jednu bábu z Maceravy, která si ráda brala děti výměnou za peníze.

Vilémovi s paní Veselkovou to připadalo hodně zvláštní a brzy přišli na to, co se tam děje za podrazy. Paní Veselková byla velice chytrá a věděla, že jim hrozí obrovské nebezpečí. Proto, když se vydala na vše optat krále, řekla Vilémovi, že pokud se do hodiny nevrátí, musí utéct za příbuznými do Maceravy.

Vilém opravdu musel uprchnout, ale po cestě byl odvlečen k pěstounce. Tam se po několika letech znovu setkal s Helenkou. Společně dokázali přelstít pěstounku a s pomocí dalších dětí uprchli pryč. Jejich cílem bylo informovat vojáky o lžích lordů. Naši dva hrdinové by málem umrzli, kdyby je nezachránil Ikabog. Ikabog je nejprve chtěl sníst, ale Helenka mu vše vysvětlila a přesvědčila ho, aby dokázat být hodný a milý k lidem. Helenka a Vilém se vydali zpět do Kruasan. Všem ukázali, co je Ikabog zač a podařilo se jim postavit oba lordy i s králem před soud. Království se opět brzy dařilo a od té doby žili lidé spolu s Ikabogy v míru.