Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Z německého originálu Die Leiden des jungen Werthers přeložil E.A.Saudek, vydalo nakladatelství Levné Knihy v roce 2003; 123 stran.

SPOLEČENSKÁ PROBLEMATIKA, PROSTŘEDÍ:

Odehrává se v Německu; květen 1771 až prosinec 1772. Zobrazení poměrů v různých vrstvách společnosti (upnutá a poněkud pokrytecká šlechta, prostý život venkovanů, nechuť ke spodině), motiv nešťastné lásky.

POSTAVY:

Werther je citlivý mladý muž, emoce dává často najevo. Má rád přírodu, Homérovy básně. Zabývá se filozofickými otázkami doby, smyslem života, lidskými charaktery. Umí slušně prezentovat svoje názory, nechybí mu všeobecný přehled, ale občas je poněkud neuvážlivý a vznětlivý. Není sobecký ani lakomý. Lotta oplývá krásou, bystrým uvažováním a laskavostí. Je poněkud spoutána společenskými normami a nepsanými pravidly. Albert Lottu miluje, ale Werther si myslí, že jinou láskou než si ona zaslouží. Je čestný a hodný, jen trochu maloměšťácký a úzkoprsý. O příteli Vilémovi, jemuž jsou dopisy adresovány, nám toho není moc známo, Werther mu ale sděluje vše a má k němu úctu.

DĚJ:

Mladý Werther utíká od městského stereotypu a stěhuje se na venkov. Zde nachází podněty ke své další malířské činnosti, obdivuje přírodu a přemýšlí nad různými otázkami lidského života. Vroucně se zamiluje do příjemné Lotty, která už je ale zasnoubená s Albertem. Ten je v tu dobu mimo město, Werther s dívkou tráví spoustu času a oba se lépe poznávají. Krátce poté, co se Albert vrátí, se Werther rozhodne odjet, aby svému trápení učinil přítrž. Přijme proto místo na úřadě ve vzdáleném městě, ale zjišťuje, že bez Lotty nemůže být, proto se vrací. Ti dva už jsou ale oddáni, Werther trpí čím dál víc. Když už to nemůže unést, zastřelí se.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Konflikt jedince a společnosti, motiv nešťastné lásky. Může být člověk opravdu šťastný? Ano, ale jen když nebude mnoho přemýšlet o životě.

CITÁT Z KNIHY:

"Viléme, čím je našemu srdci svět bez lásky! Čím je čarovná laterna magika bez světla! Sotva v ní rozsvítíš, promítnou se ti na bílé stěně nejpestřejší obrazy! I kdyby to bylo jen to, jenom pomíjející přeludy, dělá nás to vždy přece jen šťastnými, stojíme-li před tím jako svěží chlapci a jsme-li u vytržení nad kouzelnými vidinami. Dnes nemohl jsem k Lottě, neboť mě zdržela nevyhnutelná společnost. Co dělat? Poslal jsem k ní svého sluhu, jen abych měl kolem sebe někoho, kdo jí byl dnes nablízku. S jakou netrpělivostí jsem ho očekával, a jakou radostí jsem ho opět spatřil! Kdybych se nebyl styděl, byl bych jej nejraději uchopil za hlavu a políbil."

JAZYK, ŽÁNR:

Napsáno formou dopisů od Werthera, a to většinou Vilémovi, několik i Lottě. Zastaralé a spisovné výrazy, dlouhá souvětí, nekončící myšlenky, časté podrobné popisy přírody. Werther v dopisech užívá zdrobněliny a eufemismy, Viléma občas oslovuje i "drahoušku". Romantické až preromantické dílo (důraz na cit, přírodu, prožitky).

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se četla dobře, i když jsem se občas přistihla, že sáhodlouhou myšlenku už zcela nevnímám. Celkově můžu říct, že mě moc nezaujala, znovu bych si ji určitě nepřečetla, ale myslím si, že mnoho lidí by se s hlavním hrdinou mohlo ztotožnit (i když asi v dnešní době ne v takové míře jako dříve, kdy dílo vyvolalo i řadu sebevražd).