Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Největší německý básník a jeden s předních představitelů světové kultury. Pocházel z patricijské rodiny, vystudoval práva a až do své smrti byl ve službách vévody Karla Augusta ve Výmaru. Již v mládí se postavil do boje mladé buržoazie na obrodu německého života a bouřil se proti feudálnímu útlaku a společenské nesvobodě. Jeho díla jsou protestem proti společenským poměrům, které člověka omezují v plném rozmachu tvůrčích možností. Jeho nejznámější díla jsou: Faust, četné básně, z dramatické tvorby například Götz von Berlichingen a Egmont, romány Utrpení mladého Werthera, Spříznění volbou, a autobiografické dílo Báseň a pravda.

DĚJ:

Převážná část románu je psána formou dopisů, které Werther píše svému příteli Vilémovi a ve kterých popisuje své příhody. Myslím si, že mnohem důležitější než děj románu je Wertherova osobnost jako taková, neboť je odrazem osobnosti samotného Goethea. Werther je mladý, emotivní muž, vše prožívá naplno, obdivuje vše krásné, zbožňuje přírodu a Homérovy básně. Je to člověk s velikým srdcem, vyžívá se v popisování svých citových stavů. Někdy mívá "záchvaty soucitu", kdy se bojí vyjít ven z domu, aby nezašlápl brouka či rostlinku. Je to také veliký diskutér, svůj názor dokáže horlivě obhajovat a plamenitě o něm hovořit. Protiví se mu třídění společnosti do jednotlivých kast a má také poměrně pokrokový názor na sebevraždu. Nebere ji jako útěk před svými problémy, ale jako velký čin.

Ale teď už k samotnému ději románu, který je také z části inspirován Goethovým životem. Werther žije na venkově, kam utekl před měšťanským stereotypem. Vše si naplno užívá, kochá se venkovskými výjevy, přírodou. Jednoho dne se seznámí s krásnou Lottou, do které se na první pohled zamiluje. Lotta je však zasnoubena s Albertem. Ten je sice na počátku Lottina a Wertherova vztahu mimo město, ale Werther si je vědom jeho existence a proto nepodniká žádné další kroky. Pravidelně navštěvuje Lottin dům, stává se dobrým přítelem jejího otce i sourozenců. Jak bylo řečeno na začátku, vše neúměrně prožívá a tento vztah není výjimkou, dalo by se říci, že hraničí až z posedlostí. Ve chvíli, kdy se Albert vrací z města, je Werther ještě nešťastnější než dříve, zvlášť vidí-li ty dva spolu. Přesto nepřestává Lottu navštěvovat, záhy se spřátelí s Albertem a je dojatý jeho pochopením. Albert totiž Wertherovi návštěvy naprosto toleruje a občas mu dovolí být s Lottou o samotě. Werther je však nespokojen, jeho citová krize se stále prohlubuje, začíná mít deprese. Na radu svého přítele Viléma přijímá místo u vyslance. Zprvu je zde šťasten, pohybuje se mezi lidmi, nemá čas utápět se v sebelítosti a zapomíná i na Lottu. Brzy se zde však projeví pověstné dělení společnosti a Werther se kvůli svému zápalu pro diskuzi dostane do nepříjemností. Začíná opět myslet na Lottu, znovu se dostaví deprese, tentokrát silnější než předtím. Požádá o propuštění a vrací se zpět k Lottě, která si mezitím vzala Alberta. Werther si myslí, že se vše vrátí do starých kolejí, ale už se nesetkává s tak výraznou Albertovou podporou. Začíná se stále víc utápět v sebelítosti, ve svých depresích a stále častěji myslí na sebevraždu. Posledním pomyslným hřebíčkem do jeho rakve je fakt, že ho Lotta na Albertův popud požádá, aby jejich dům tak často nenavštěvoval. Lotta sama si však - ač nechce - začíná uvědomovat, že Werthera také miluje a začíná mít o něj vážné obavy. Své city mu však již nestihla sdělit. Werther je plně odhodlán k činu. Napíše Albertovi dopis, ve kterém ho žádá, aby mu zapůjčil pistole. Albert vyhoví, neboť neví, k jakému účelu pistole poslouží. O půlnoci toho dne se Werther zastřelí.