Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVY:

Bilbo Pytlík - hobit
Gandalf - čaroděj
Thorin - trpaslík
Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Goin, Bifur, Bofur, Bombur - Thorinova družina trpaslíků
Glum

DĚJ:

Děj se odehrává v prostředí dávných severských bájí a je napsán ve stylu fantasy. V Tolkienových knihách se objevuje řada národů Středozemě. Každá postava, národ a rasa má rozdílné vlastnosti, a to jak fyzické, tak i psychické. V této knize se nejvíce objevujují národy trpaslíků a hobitů, a proto o nich napíšu více podrobností než o ostatních. Elfové jsou národem, který má jak čistou duši, tak i jejich zevnějšek působí krásně a vznešeně. I proto se jim přezdívá Sličný lid. Pohybují se neslyšně a nechají se vidět, jen když chtějí. Jsou národem, který žije v symbióze jak se zvířaty, tak i s přírodou. Straní se ostatním národům a většinou stojí na straně dobra. Skřeti jsou národem špinavců, nesnášejí ostatní národy Středozemě a nectí nic živého. Žijí v uměle vytvořených jeskyních. Ani mezi sebou nemají ideální vztahy a vyvolávají neustálé rozepře. Stojí vždy na straně zla. Lidé mají stejné vlastnosti jako lidé dnes. Mají své vůdce a málokdy obchodují s ostatními národy, protože s nimi nemají zrovna nejlepší vztahy (až na výjimky). Hobiti jsou malí, ještě menší než trpaslíci. Měří od dvou do čtyř stop. Mají obtloustlé břicho a krátké nohy, kulatý a vždy radostný obličej, uši lehce zašpičatělé. Vlasy mají krátké, kudrnaté, většinou hnědé. Nohy mají od kotníků pokryté hnědou srstí, podobnou vlasům. Oblékají se do jasných barev, z nichž mají nejoblíbenější žlutou a zelenou. Boty nosí jen zřídkakdy. Jsou velmi veselým národem a tomu napomáhá i dobré jídlo a pití. Milují společnost, a proto pořádají časté "dýchánky", které pořádají ve svých norách s velkou spižírnou nebo na pečlivě upravených zahrádkách. Hobiti mají rádi veselí, ale ani kvůli němu neradi opouštějí sluncem projasněný Kraj. Trpaslíci jsou velmi zdvořilým národem, který má mnoho poklon. Někdy ovšem jen mluví a slibům nemusí dostát. Stvořil je Aulë, který ovládal všechna řemesla, zejména zpracování kovů. Nejdříve tajně vytvořil Sedm otců trpaslíků hluboko v podzemní jeskyni Středozemě. Avšak Ilúvatar věděl, co se stalo a rozhněval se na Aulëho. Ten chtěl trpaslíky pobít, ale Eru se nad ním slitoval a ušetřil je. Jsou velmi silní, snáze snášejí utrpení, bolest a hlad než ostatní rasy. Milují veškerá řemesla, zejména kovářství, ve kterém vynikají. Ale co jim lidé závidí, je jejich bohatství, a proto mezi těmito národy je mnoho rozporů. Teprve během Třetího věku bylo mezi nimi vyhlášeno přátelství a trpaslíci začali obchodovat s ostatními rasami a používat Západštinu. Přesto v tajnosti používali svůj vlastní jazyk, jež nesdělili ani svým přátelům, střežili jej jako své bohatství a později se z něj stal jazyk učenců. Zbraň, kterou ovládají nejlépe, je sekera, kterou používali k obraně a krumpáč k dolování. Jako ochranu používali kroužkové košile, vlastní vynález, v jehož výrobě nebyli trpasličí mistři nikdy překonáni, a šupinovou zbroj, buď z kvalitní ocele anebo z mithrilu.
J.R.R.Tolkien původně napsal Hobita pouze pro své děti, ale později byl základním kamenem pro trilogii Pán prstenů a vychází z něj mnoho dalších legend Středozemě. Kniha Hobit je tak trochu i pohádkový příběh, ale rozhodně přibližuje i svět fantasy. Je postavena na putování skupiny za honbou o ukradený poklad. Vystupují zde i bytosti, které jsou často v pohádkách, jako například drak Šmak, ale přesto si myslím, že je to povedené fantasy dílo, které je dobrým začátkem pro trilogii Pána prstenů. Proto je tato kniha určena jak starším dětem, tak dospělým. Mě se tato kniha velmi líbila a později sem si přečetla i další Tolkienovi knihy, které si tématem dotýkali Středozemě (Nedokončené příběhy, Silmarillion, trilogie Pán prstenů...). Velmi jsem si oblíbila jak styl, kterým Tolkien píše, tak i dějový obsah knih. Tento autor má velmi bohatou slovní zásobu, je velmi vzdělaný a osobitý. Hobit je na čtení knihou jednoduchou, ale neznamená to, že by nebyla promyšlená do nejmenších detailů. Je. Než ji Tolkien napsal, vymyslel mnoho pověstí jak pro hobity, tak i pro trpaslíky. Dále vymyslel i řadu jazyků a písma pro národy Středozemě. Mnoho toho, co vymyslel, není v této knize vůbec napsáno, ale autor to použil v jiných později vydaných knihách.
Klíčovou postavou je jak jinak než Bilbo Pytlík. Obtloustlý hobit, který má rád jídlo, dobré pití, dýmkový tabák, čajové dýchánky s přáteli a mnoho jiných radovánek. Žije si v poklidu v Kraji, ve své noře s velkou spižírnou a myslí si, že je spokojený. Ale po návratu z jeho cest, na kterých pomáhá trpaslíkům, zjistí, že nerad sedí doma, ale raději se zajímá o jiné národy, o jejich kulturu, písně, ale nevíce rád má dobrodružství. Jedním z velkých zvratů v jeho životě je, když najde prsten moci. S jeho nálezem získává nové schopnosti, ale také se po čase mění jeho vlastnosti a chování. Z milého hobita se v momentu stane velmi výbušný a rozhněvaný hobit. Často se sám nepoznává, poté se za to velmi stydí a omlouvá se všem zúčastněním. Když mu někdo sáhne na prsten, začíná se chovat jako Glum a síla prstenu ho má už v moci. Pomalu ho užíra stejně tak, jak užírala i Gluma. Až do doby, kdy mu ho vezme Gandalf, ale to se odehrává již v knize Pán prstenů: Společenstvo Prstenu.
Tolkien psal jak Hobita, tak Pána prstenů ve svém temném období života. Po skončení 1. světové války, které se sám účastnil, se trápil a měl zlé představy, a tak vše přenášel na papír. Ze své bolesti se potřeboval vypsat, a proto si vymyslel smyšlený svět, kde "dobro" bojuje proti "zlu". V jeho knížkách je zlo představováno pánem Sauronem, proti kterému bojují spojenci Středozemě. Ve válce bojovaly také dvě strany proti sobě a spojenci mezi sebou uzavírali i různé smlouvy a přidali se k jedné nebo druhé straně. V Tolkienově světě jsou také dvě strany - Sauron a jeho přívrženci proti nimž stojí jejich odpůrci (lidé, trpaslíci, elfové...). Mohli vyhrát jen tehdy, když se stmelili, a tak je tomu i v reálném světě. Proto si myslím, že hrůzné zážitky z války se značně odráží i v jeho knihách.
V Hobitovi je jen málo zmínek o Sauronovi, ale už se tam objevuje předzvěst velkého zla a to v podobě prstenu moci, který i dobré lidi (hobity...) odvrací od strany dobra a pomalu převádí na stranu zla. Prsten je symbolem pomalého příchodu blížící se války. Až knihy Pán prstenů jsou obrazem probíhající války. Neustálé boje a uzavírání spojenectví proti Sauronovi. V hobitovi je hlavní část obsahu věnována honbě za ukradeným pokladem. O prstenu je tu jen málo zmínek, ale přesto hraje velmi důležitou roli. Pomalu ale jistě se ukazuje jeho pravá moc a velká síla. Stejně tak pomalu, jak se blíží válka. V silných a schopných rukou může být jeho síla zničující. Lidé se v reálném životě bojí, že by mohla být válka jejich koncem. A téže obavy mají i národy Středozemě.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha Hobit se mi velice líbila, protože byla zajímavým úvodem k dalším jeho knihám. Bez Hobita by byla trilogie špatně pochopitelná. Hobit nás seznámí s hlavními postavami, tradicemi, národy a mnoho jinými základními informacemi, které nám při čtení dalších knih pomohou v orientaci. Myslím si, že Hobita mohou číst jak mladší čtenáři, tak i dospělí. Je to jedna z velmi povedených knih.