Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1992 (1. vydání). Z anglického originálu The Silmarillion přeložila Stanislava Pošustová. Počet stran: 313. ISBN: 80-204-0336-1.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Ve vymyšleném světě, od jeho stvoření po dobití Sauronova Mordoru.

DĚJ:

Rozhodl jsem se převyprávět hlavní dějovou linii, která dala jméno i celé knize:

Historie Silmarilů (Quenta Silmarillion)

Jeden z Noldor (Elfů) ve Valinoru (zemi bohů) - Fëanor - za dnů dvou zářících stromů, které stvořili bohové, se rozhodl, že uchová jejich světlo. Využil všechnu svoji moudrost, aby vyrobil Silmarily, klenoty uchovávající světlo dvou zářících stromů. Fëanor byl na tyto klenoty velmi pyšný, dokonce až tak, že se pohádal s bohy a odstěhoval se do vzdálenější části Valinoru. Na Středozemi se mezitím vzmáhal Melkor, zkažený bůh. Melkor se spojil s obřím pavoukem, jenž pojídal světlo. Po nějaké době se Melkor s touto příšerou vrhli na Valinor. Příšera zničila zářící stromy a Melkor ukradl Silmarily a utekl na sever Středozemě, kde začal budovat novou pevnost, v níž by se uchránil. Fëanor a jeho synové se naštvali na bohy, že této krádeži nezabránili, ale naopak že jí napomohli, protože všichni ve Valinoru byli pozváni na slavnost, kam nepřišel jen Finwë, otec Fëanora, který střežil Silmarily. Fëanor a synové složili přísahu, že se budou snažit získat Silmarily zpět od kohokoli, kdo je bude mít, ale tato přísaha je proklela. Fëanor a jeho synové s většinou Noldor se sebrali a odešli na cestu z Valinoru. Cestou se chtěli zmocnit lodí lidu Teleri, ti jim je ale nechtěli dát. Noldor jich spoustu pobili, tím se jen prohloubilo prokletí Noldor. Někteří Noldor se plavili na lodích a jiní šli po souši. Když se dostali na okraj Valinoru, objevil se jim božský posel, který jim řekl, že mají poslední možnost návratu do Valinoru a někteří se opravdu vrátili. Další ale pokračovali dále. Když museli překročit úžinu s ledovou tříští, stalo se, že Fëanor se svými syny a dalšími věrnými v noci ujel zbytku Noldor s loděmi přes úžinu a na druhé straně lodě ukradené Teleri spálili. Tak se dostali do Středozemě. Melkor se skřety se snažil v tuto chvíli zničit celý Beleriand, nejosídlenější část Středozemě. Ale to se jim díky Fëanorovi nepovedlo. Fëanor se ale jako blázen řítil za utíkajícími skřety, protože si myslel, že ho dovedou k Melkorovi, ale byl jimi zabit. Jeho synové se usadili na severu Beleriandu. Ti, které zanechal Fëanor na břehu ledové tříště, přes ni přešli na Středozem a tam se usadili. Noldor se ve Středozemi dařilo celkem dobře, zvláště těm, kteří nesložili přísahu, ale jejich život byl naplněn neustálými výboji proti Melkorovi. Po krátkých válkách nastalo dlouhé období míru, to se ale jen Melkor připravoval na další úder. Turgon, jeden z Noldor, si založil skryté sídlo v horách - Gondolin, kam se uzavřel a nikoho nepouštěl dovnitř ani ven. Po nějaké době Melkor zaútočil na nejbližší nepřátele a prolomil obležení své pevnosti. V této době se v Beleriandu objevili první lidé, někteří byli dobří a přátelili se s Elfy, jiní se jich však báli a tíhli spíše k Melkorovi. Jeden z přátelských lidí, Beren, se zamiloval do Lúthien, dcery doriathského krále. Doriath byla říše Teleri, kteří odmítli jet do Valinoru. Král Doriathu řekl, že mu Lúthien dá, jen když mu přinese od Melkora Silmaril. Beren, hnaný láskou, se na tuto až sebevražednou cestu vypravil. Chtěl jít bez Lúthien, ale ta ho odmítla opustit. A tak spolu došli až k branám Melkorovy pevnosti, vkradli se dovnitř a v Melkorově spánku odnesli Silmaril, ale Melkor se probudil a poštval na ně obřího psa. Ten zranil Berena, jenže ten utekl i s Lúthien do bezpečí. Rána byla však smrtelná, a tak by Beren zemřel. Za Berena se ale přimluvili bohové: Beren s Lúthien se mohli rozhodnout, jestli budou žít jako lidé a zemřou stářím, nebo bude Lúthien žít nesmrtelně jako Elfka a Beren zemře. Rozhodli se pro první možnost. Beren donesl Silmaril doriatskému králi a vzal si Lúthien. Po tomto šťastném příběhu se spojily dobré mocnosti Beleriandu proti Melkorovi, tuto válku ale prohráli a na Beleriand se vrhla zkáza. Všechny jeho říše byly rozvráceny, i utajený Gondolin se dočkal zkázy. V tuto chvíli se Bohové rozhodli, že Melkora zničí. Sebrali všechny Elfy a dobré lidi a vyhráli nad Melkorovými skřety, draky a také zlými lidmi. Melkora uvěznili mimo svět v prázdnu, ale zlo ze světa nezmizelo, na světě zůstal jeho největší služebník černokněžník Sauron. Ti na straně dobra byli odměněni, Elfové mohli odcestovat do Valinoru, lidé dostali zemi napůl cesty mezi Středozemí a Valinorem. A to je konec příběhu o Silmarilech, plném zkázy, ale s dobrým koncem.

Kromě tohoto příběhu kniha vypráví i o stvoření světa a o Prstenech moci, o kterých je také Pán Prstenů.

HLAVNÍ POSTAVY:

Podle mého je nejlepší popsat spíše rasy, které se v tomto světě vyskytují:

Elfové - představitelé středozemského dobra; mají rádi zpěv, tanec a hodování, ale také jsou výborní válečníci; nemohou zemřít na stáří, ale mohou být zabiti; Elfové se dělí na různé podskupiny:

• Vanyar - o těchto Elfech není v knize moc zmínek; odešli do Valinoru, země bohů, za dnů dvou zářících stromů, a tam spokojeně žili
• Noldor - nejvznešenější z Elfů, ale také velmi sveřepí a bojovní; z Elfů nejlépe zpracovávali kovy; v příběhu se sice zradili navzájem, ale konali též největší z hrdinských skutků; odešli do Valinoru také za dnů dvou zářících stromů

Teleri - někteří zůstali ve Středozemi, někteří hluboko ve vnitrozemí, jiní na pobřeží, kde stavěli lodě, a další se na lodích doplavili do Valinoru, kde spokojeně žili a plavili se na lodích

Lidé - na rozdíl od Elfů smrtelní, ale naopak lepší válečníci; také se ale dají lépe stáhnout na stranu zla, což se v jejich dějinách mnohokrát stalo; někteří z nich ale byli velmi stateční ve službách dobra, takže se nedá říci, že jde o bytosti zla

Trpaslíci - většinou dobří malí lidé, pokud se nedostanou do moci svých nebo jiných pokladů, kvůli kterým udělají cokoliv; stavějí si podzemní chodby, v nichž těží drahé kovy a kameny; také jsou výborní zpracovatelé kovů

Skřeti - tato rasa byla vyšlechtěna zlým Melkorem, a proto neudělala žádnou věc pro dobro světa, jen pro zlo

VLASTNÍ NÁZOR:

Silmarillion se mi velmi líbil, protože mi objasnil mnoho souvislostí z trilogie Pána Prstenů, kterou jsem četl již dříve. Na knize se mi hodně líbily velmi propletené příběhy plné dobrodružství a zajímavých postav. Také mě zaujalo, že autor hluboko do detailů popisuje dějiny i zeměpis svého vymyšleného světa. Všem, kteří četli Pána Prstenů, bych tuto knihu velmi doporučil. Ti, kteří ho nečetli, by se v postavách a příbězích ztratili.