Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bibliografické údaje: Odeon, 1990, 237 stran
Význam: Román byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků a byl i zfilmován. Dostal se i mezi doporučenou četbu anglické mládeže školního věku.
Literární druh, žánr: román
Námět: Jak přežít ve světě slepých a světě plných "jedovatých obrů".

DĚJ:

Bill Masen je chemik, který se zabýval rostlinami a pokusy na nich. Jednou (když byl ještě malý) se mu dostalo do rukou vzácné semínko neznámé rostliny. Až když semeno vyrostlo do výšky dvou metrů, ukázalo se, že je to vysoce jedovatá, masožravá rostlina – trifid. Rostlina ho napadla a jedem oslepila. Díky tomuto incidentu se rozhodl, že se stane biologem a bude se zabývat trifidy. A pochopitelně nehod s oslepením ho potkalo ještě hodně. Tak jednou Bill strávil nejhezčí den v dějinách lidstva v nemocnici, ve slepotě, se zavázanýma očima. Na obloze hrály hru světle zelené záblesky, které byly způsobeny prý "průletem meteoritu", ale nic z toho, co se veřejnost dozvěděla, nebyla pravda. Jednalo se o látku, kterou Rusové vypustili na oběžnou dráhu kolem Země a hodlali ji použít v případě napadení. Družice se však porouchala a na druhý den proměnila celý svět v noční můru. Všichni lidé, co se ještě včera obdivovali nádherným ornamentům, oslepli.
Když se Bill dostává z nemocnice, kde si musel sám sundat obvaz, zprvu nic nechápe, celý svět se zbláznil.
Kniha dále pokračuje setkáním Billa s Josellou - dívka, která také náhodou unikla podívané na obloze. Tito dva se společně se skupinou dalších lidí snaží zachránit před přemnoženými trifidy, kteří zaplavili svět, protože teď byli bez kontroly. Lidstvo představuje oslabenou roli, zatímco příroda roli silnou. Ale né natolik, aby vymazala lidstvo ze světa. Bill s Josellou založí rodinu a spolu žijí na farmě, ale hluk zemědělských strojů přitahuje větší a větší skupinky trifidů, kteří nakonec prolomí opevnění a dostávají se do nejbližšího prostranství domu. Příběh končí vysvobozením v podobě vrtulníku, který celé osazenstvo odnáší na ostrov, kde byli všichni trifidi vymýceni.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

"John Wyndham věřil, že člověk se na světě ocitl pouhou náhodou a že záleží jen na něm, co ze své existence vytěží. V tomto duchu psal svá díla jako vědeckofantastické morality, které jsou srovnávány pro svoji angažovanost, humanismus a optimismus s dílem H.G.Wellse."

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Trifid - Trifidi byli vytvořeni zdlouhavým procesem nápaditých biologických "hokpokusů". "Na světě přibývalo každým rokem pětadvacet miliónů nových krků dožadujících se jídla. A tento problém vyřešil až trifid." Jistý Umberto donesl do jedné společnosti na zpracování olejů láhev bleděrůžového oleje, byl to výtažek z trifida, a ten zajistil, že se na trh dostal jednoduchý a laciný způsob obživy celé Zeměkoule." "Trifid je nápadná rostlina, má dlouhý stonek a vrchní část tvoří dřevnatá bulva, z ní vyráží tři krátké holé proutky, které rostou vzhůru podél stonku. Zajímaný je chomáč kožnatých zelených listů. Na konci stonku je zvláštní nálevkovitý útvar, připomínající kalich, ve kterém se skrývá stočená spirála. Podobá se těsně stočenému listu kapradiny a vystupuje asi na dva palce z lepkavé kaše na dně kalichu... Když je rostlina vysoká asi metr dvacet vytáhne své kořeny a vykročí... Chůze se podobá chůzi člověka o berlích. Dvě z tupých nohou se posunují kupředu a potom se takřka na stejnou úroveň posunuje i ta třetí." Takhle rostlina kráčela za svou obětí. Ona stočená kapradina, je stočeným žahadlem a lepkavá hmota jedem, který má kořist zabít.
Bill Masen - člověk snažící se přežít, ve společnosti nenápadný a nevýznamný, ale jak sám řekl, měl prostě štěstí.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knihu jsem četla na doporučení mého otce, překvapil mě rovněž nakladatelský dovětek: "...kniha byla přeložena více jak do čtyřiceti světových jazyků". A dodnes nelituji, že jsem po ní sáhla. Děj vás vtáhne do svého víru a každým řádkem se ocitáte v jiném světě.
Zvláštní také je, že se nikdo nesnaží osleplým lidem pomoci. Autor také uvedl jasný důvod proč. Když se Bill dostal z nemocnice, potkal slepého pána, který si Billa uvázal k sobě jako psa. Poroučel mu, bil ho, choval se, jako by byl něco víc než Bill, jen díky zázraku Bill utekl z okovů svého krutovládce. Co se týče Joselly, její osud byl podobný, svázána jako zvíře musela sloužit slepci.
Kniha na mě celkově působila, i když v sobě má mnoho hrůzných okamžiků, klidným a odpočatým dojmem. Možná taky proto, že všude kolem se ozývají jen hlasy přírody a člověk tento zvuk už nerušil.

PŘÍNOS DÍLA:

Sci-fi literatura, kterou jsem měla možnost číst, hlásala jedno: nebezpečí válek, lidských vynálezů, které jsou využity špatně. Autoři chtějí tímto způsobem varovat, jejich protizbraní je literatura.

Čtenářský deník

-

Den trifidů, Den trifidů (2), Den trifidů (3), Den trifidů (4), Den trifidů (5)

Čítanka

-

Den trifidů