Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Gulliverovy cesty, které již přes tři sta let vycházejí stále v dalších vydáních, nastavují nemilosrdně zrcadlo lidské zlobě a zkaženosti. Droboučcí obyvatelé Liliputu, obři z Brobdingnagu, vyznavači vědy z ostrova Laputy i ušlechtilí Hvajninimové jsou zděšeni a pohoršeni Gulliverovým vyprávěním o tom, jaké zvyky panují v jeho rodné zemi. Nesmrtelný příběh poskytuje látku k zamyšlení malým i větším čtenářům.

Tato kniha pojednává o cestovateli Lemuelovi Gulliverovi, jehož touha po cestování a objevování ho neudrží u rodiny a dětí. Kniha je rozdělena do čtyř hlavních částí. Je psána na první pohled jako pohádka, avšak doopravdy je celá kniha prodchnuta odporem k lidské společnosti (konkrétněji k anglické společnosti jeho doby). Zprvu autor pouze ukazuje nedostatky společnosti, v posledním příběhu se ubírá až k nemilosrdné kritice.

V části první Gulliverova loď Antilopa ztroskotá a on se dostane na neznámou pláž. Po procitnutí zjistí, že se dostal do země Liliputů, lidí velkých asi tak jako prostředníček, kteří ho převezou do hlavního města říše. Odeberou mu všechny osobní předměty a drží ho v zajetí. Člověk Hora zprvu nerozumí jejich řeči, avšak z vůle krále se naučí a poté spolu rozmlouvají a král si ho velmi oblíbí. Chodí se na něj koukat hodně lidí a král, když mu Gulliver přísahá věrnost, připustí, aby si prohlédl hlavní město. Pomáhá lidem a uhasí i zbytky paláce při velkém požáru. Avšak královně se nelíbí, že požár uhasil močí - počátek sporů. Na králův příkaz zajme loďstvo Blefusků - nepřátelé ze sousedního ostrova. Z králova rozmaru odmítne pomoci při zotročení obyvatel Blefusků, s panovníkem ostrova Blefusků se spřátelí. Po čase začíná být přítomnost Lemuela nežádoucí a on poté, co najde člun, odjede do rodné Anglie.
Část druhá pojednává o tom, že Lemuel se dostane na ostrov obrů. Najde ho sedlák, jehož dcera si Gullivera přivlastní. Sedlák ho začne ukazovat za peníze a vypraví se s ním do hlavního města, kde doufá ve velký výdělek. O zvláštním pidimužíkovi se dozví král a nechá pro něj poslat. Sedlák ho prodá i s dcerou, která je jeho chůvička. V této zemi se hodně spřátelí s králem a dlouho spolu rozmlouvají o evropské kultuře a zvycích v Anglii. Přes některé příhody, které ho málem stály život, se mu zde líbilo. Jednou král jel obhlédnout hranice a vzal cestovatele s sebou. Nedbalý pomocník, jenž měl na starosti hlídat krabici, kde byl Gulliver, jde hledat vajíčka a krabice se zmocní orel, který ho odnese a pustí do moře. Nalezne ho loď, jež ho zaveze do Anglie.
Při třetí cestě jeho loď zase ztroskotá a on se ocitá na Laputě - létajícím ostrově. Lidé zde mají pořád starosti, vynikají v matematice a hře na hudební nástroje. Laputa je hlavní město a tyranizuje ostrovní města na pevnině. Laputa pluje ve vzduchu díky magnetovci - určuje směr a výšku. Z Laputy vychází rozkazy, často nesmyslné. Pak se vzbouří Lagaďani, obyvatelé pevninského ostrova. Lapuďané nejdříve zakryjí ostrovem Slunce, poté hází dolů kameny, pak sestoupí a lstí s magnetovcem si vybudou Lagaďané práva. Cestovatel se dostane z Laputy na pevninu a na královo doporučení se ho ujme velmož z Lagady. Gulliver vidí zubožené pole, domy, které padají a jsou zchátralé - to vše důsledkem toho, že Lapuťané zde uplatňují své nové postupy a vynálezy. Cestovatel navštíví Akademii Lagadskou. Lidé tu například vynalézají, jak výkaly přeměnit v potravu, pole osévat plevami, jak zredukovat slova a omezit řeč. Gulliver chce jet zpět do Anglie a cestou jede do Glubbdubdribu, což je ostrov čarodějů. Zde si nechá vyvolat dávné krále, vojevůdce a osobnosti historie a zjišťuje pravdu, která byla často dějepisci podána jinak. Na ostrově Luggnagg se setká s pozoruhodnými stuldbrugy. Jsou to nesmrtelní lidé, ubohá stvoření. Jeho průvodce ho zkrotil v jeho nadšení okolo nesmrtelnosti. Studbrugové totiž stárnou jako obyčejní lidé a nedomluví se s ostatními stuldbrugy. Tito lidé jsou po 80 letech prohlašováni za mrtvé. Dostane se do Japonska a poté do Anglie.
V poslední části Lemuela Ranhojiče zradí jeho posádka a vysadí ho na ostrově. Vidí zvířata, která se na něj vrhnou, poté ho zachrání kůň. Spisovatel zde prohodil sociální role zvířat s lidmi. Koně jsou ušlechtilí, umí mluvit. Cestovatel jim nerozumí, ale naučí se brzy jejich řeč. Koně se nazývají Hvajninimi, "lidé" se jmenují Jahuové. Jahuové slouží Hvajninimům. Jahuové se chovají jako zvířata, hádají se o potravu, jsou neučenliví. Jsou podobni člověku, jsou však ochlupeni a chodí i po čtyřech. Gulliver se dostane do příbytku koní, zde se usídlí a rozmlouvá s nimi. Hvajninimové neznají písmo a neznají význam slov jako lež, zrada, válka, křivost a pokrytectví, neznají však ani city jako smutek a žárlivost. Hvajninimové přirovnávají Gullivera k Jahuům a totéž říkají o společnosti Anglie. Cestovatel si uvědomuje podobnost, avšak příčí se mu srovnávání ho s primitivními Hvajninimy. Rozmlouvá s Hvajninimy o tom, že v jeho zemi jsou koně podrobeni. Rozhodne se však strávit v této zemi zbytek života. Hvajninimská rada však rozhodne jinak a on se buď musí chovat jako Jahua, nebo odplout. Náhodná loď ho vezme na svou palubu. On zde odmítá mluvit s lidmi, rže jako kůň a touží po samotě. Po návratu do Anglie preferuje samotářský život a štítí se lidí. Část této části byla jednu dobu v Anglii cenzurovaná, při četbě je totiž očividná ostrá kritika anglické společnosti.