BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo Státní pedagogické nakladatelství, n. p., Praha 1966
HLAVNÍ POSTAVY:
Nejvyšší mincmistr Beneš z Vaitmile, horní dozorce Opat a dcera Anežka, purkmistr Hynek z Vaitmile, havíř Vít a písař Rekordat
DOBA A MÍSTO DĚJE:
Josef Kajetán Tyl zasadil svoje stěžejní historické drama do svého rodného a milovaného města Kutné Hory. Do období slávy kutnohorských dolů za vlády krále Vladislava Jagelonského. Tuto jeho činohru o pěti dějství inspirovaly tehdejší hornické bouře.
DĚJ:
Protože období snadnějšího dobývání stříbra už končí, hlavní žíly jsou už zhola vyčerpány, a šlechta, jež obsadila vysoké funkce a těží z nepřítomnosti krále, si chce pro sebe utrhnout co nejvíce, nastávají horníkům těžké časy. Vše se ještě horší po příchodu Beneše z Vaitmile do funkce nejvyššího mincmistra. Tento člověk je velmi přičinlivý a chce si pro sebe utrhnou ten největší díl. Král je po své korunovaci králem Uherským často v Panonii, takže nemůže vědět, že mu Beneš neodvádí všechny hřivny stříbra a horníci mají moc krátké ruce a na Vlašský dvůr se nedostanou... Ve všem mu sekunduje písař Rekordat, který v tom všem hledá prospěch samozřejmě i sám pro sebe. Kovkopy to po dalším, ještě výraznějším utažením opasků rozčílí do té míry, že vystoupí z dolů a rozvášněni míří na jeho sídlo. V poslední chvíli před ně vystoupí jejich starý a vážený dozorce Opat s návrhem, že se ještě dá vyjednávat. Oni se jím nechají přesvědčit a dva s ním se vydají vyjednávat. Jsou ale uvězněni.
Mezitím probíhá nepodporovaná láska mezi Hynkem z Vaitmile, synem nejvyššího mincmistra, a dcerou starého Opata. Anežka jde orodovat do Vlašského dvora za svého otce. Hynek se otce též snaží přesvědčit, ale propuštění docílí jen díky malé lsti.
Poté co Opat se společníky unikne svým věznitelům a setká se s ostatními horníky, převládne mezi nimi názor, že nemohou udělat nic jiného než odejít za lepším životem jinam. K tomu je velmi podněcuje havíř Vít, přímý a rozhodný člověk. Uvedou slova ve skutek a se svými ženami a dětmi odejdou. Na cestě je však dojdou oddíly Benešových spojenců a obklíčí je. Rozšíří se mezi nimi nálada, že by se opět vrátili do Hory kutné. Splní se jim to jen za určitých podmínek, na kterých se shodnou. Deset jejich zástupců odejde do Poděbrad, jako zástava míru, tam však jsou až na Víta popraveni.
Mezi popravenými je i Opat, který se teď Benešovi zjevuje v oblečení, ve kterém kráčí na popravu. Beneš má strach a myslí, že ho Opat přišel vyzvat na Boží soud. Padne na zem a zemře. Přes tato mnohá krveprolití nastávají havířům lepší časy. Hynek se rozhodne odejít, aby očistil jméno Vaitimilů, a loučí se s Anežkou. Tu už dlouho miluje havíř Vít a nabízí jí svou ochranu. Anežka se však rozhodla pro odchod do kláštera, aby nalezla pokoj skrz Boha.
Vše je psáno velmi stručně, jasně a čtivě. To především díky tomu, že je to divadelní hra složená - jak jinak - z dialogů. Jazyk se vždy uzpůsobuje svým mluvčím, takže není těžké rozpoznat havíře nebo šlechtice i beze jména. Květnaté jsou jen romantické promluvy mezi Anežkou a Hynkem, ty všem však patří a jazyku neodpírají čtivost. Není nezajímavé si přečíst historické události a osoby, které Tyla inspirovali v doslovu a vysvětlivkách tohoto vydání Kutnohorských havířů. Přestože je kniha z období středověku, poukazuje na soudobé události za Tylova života. Převážně revoluční rok 1848 a postavení dělníků ve společnosti.
Kniha ani není zbytečně dlouhá, proto neshledávám důvod, proč si ji nepřečíst. Není ani špatné přemýšlet nad staršími češtinskými obraty, které jsou však ve vysvětlivkách podrobně popsány.