Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Hra Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud od J. K. Tyla měla premiéru 24. dubna roku 1848. Je považována za první sociální drama české literatury. Děj se odehrává koncem 15. století v Kutné Hoře. Inspirací však autorovi byly stávky dělníků na Smíchově ve 40. letech 19. století.

Havíři celý život pracovali v dolech, kde byly tvrdé podmínky, a dostávali za to mizerný plat. Nejstarší a také obecně považovaný jako nejmoudřejší z nich byl havíř Opat. Snažil se diplomaticky hájit práva horníků. V této době byl však mincmistrem Beneš z Vaitmile (Vaitminar), se kterým starý Opat právě nejlepší vztah neměl. O starém Vaitminarovi bylo navíc známo, že zneužívá královy důvěry a havířům práci stále přidává, ale ubírá peníze.

Opat zakázal Anežce, své jediné a velmi milované dceři, aby se stýkala s Hynkem, jehož otcem je právě Vaitminar. Hynek stále tvrdil, že jeho otec v jádru není tak špatný, jak si myslí všichni kolem. Brzy se však sám přesvědčil, že ho přeceňoval a souhlasí s prostým lidem.

Havířský lid se nakonec vzbouřil se vydal se ke dvoru se žádostí o spravedlnost. Byli vybráni tři zástupci (Šimon, Opat a Lana), kteří šli vyjednávat za Benešem.
Vzpoura byla potlačena, Beneš k sobě nikoho nepustil a Lana, Šimon a Opat byli uvrženi do vězení. Anežka se vydala ke dvoru a pokusila se poprosit o jejich propuštění, byla ale s obrovskou potupou vyhnána buřiči.

Mezitím už havíře propustil na svobodu Hynek, mincmistrův syn.
Havíři na kopci budují tábor, kam Beneš posílá pro deset z nich, aby šli vyjednávat do Poděbrad. Místo vyjednávání byli všichni zatčeni a měli také být popraveni. Statečný Vít se katovi vzepřel a pokoušel se najít zastání u krále, jenž tudy projížděl, na popraviště bohužel dojeli pozdě. Mezi nimi byl i otec Anežky - Opat.

Benešovi se zjevil Opatův duch a připomínal mu všechny jeho hříchy, čímž ho velmi vyděsil. Vyděsil jej dokonce tak, že z toho starý Vaitminar v bolestech zemřel.

Vít oznámil Anežce, že její otec byl spolu s dalšími horníky popraven. Nabídl jí také, že s ní zůstane a bude ji ochraňovat. Anežka odmítla a odešla v doprovodu řádových sester do kláštera.

KOMPOZICE:

Kompozice dramatu je chronologická, probíhá tedy v časové posloupnosti. Děj je líčen s přirozeností a pochopitelností pro diváka, případně čtenáře. Je to dílo živé a zajímavé.

1. úvod (expozice) - str. 7-8: uvedení diváka/čtenáře do doby a seznámení s havíři a jejich situací
2. zápletka (kolize) - str. 9-15: Opat se dovídá, že se Anežka stýká s Hynkem; zakazuje jí další vztah; Hynek promlouvá s Opatem
3. vyvrcholení konfliktu (krize) - str. 16-56: havíři se bouří; Beneš posílá jejich tři zástupce do vězení; Anežka jde prosit za otce i jiné a je potupena; havíři souhlasí s vyjednáváním deseti zástupců v Poděbradech; Anežka otci rozmlouvá toto rozhodnutí; Beneš plánuje krvavý soud
4. zvrat (peripetie) - str. 57-63: plány na krvavý soud pokračují; Vít se vzpírá katovi a prchá
5. řešení konfliktu (katastrofa) - str. 64-115: zbylých devět horníků je popraveno; Beneš umírá polekán Opatovým duchem; Hynek odchází do války, aby očistil rod; Anežka se vše dovídá, odmítá Víta a odchází do kláštera

POSTAVY:

Hynek - zamilovaný do Anežky, je schopen se zastat nejen jí, ale i jejího lidu; staví se na odpor svému vlastnímu otci a hájí havíře; za otcova provinění se sám velmi stydí, snaží se s ním promluvit a vše změnit; aby očistil svůj rod, odchází raději nakonec do války
Opat - starší moudrý muž, který má významné slovo mezi havíři; velmi miluje svou dceru Anežku a dbá o její dobro; chápe havíře, soucítí s nimi a snaží se za ně jednat a vydobýt pro ně spravedlivý plat; snaží se rovněž havíře mírnit a bojí se násilností a krveprolití, ke kterým by mohlo dojít
Anežka - hodná, poctivá, inteligentní a trochu tvrdohlavá dívka, Opatova dcera; zamilovaná do Hynka, ale také miluje svého otce a chápe problémy svého lidu; nakonec raději odchází do kláštera, aby zde nalezla klid

ZÁMĚR AUTORA:

J. K. Tyl se v tomto dramatu snažil poukázat na špatné postavení prostého dělnického lidu ve společnosti. Na to, jak špatně jsou platově ohodnoceni za svou namáhavou práci. Tuto myšlenku však provázal i s všudypřítomnou láskou a mezilidskými vztahy.