Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

POSTAVY:

Dorotka - věrná, odvážná, obětavá, samostatná
Vocilka - intrikář, vtíravý
Švanda - lehkomyslný, dobrosrdečný, důvěřivý
Rosava - obětavá, milující matka
Kalafuna - pracovitý, šťastný
Zulika - neohleduplná, záleží jí jenom na penězích

DĚJ:

Vesnický dudák Švanda miluje Dorotku, ale jeho lásce brání Dorotčin otec, protože nápadník nemá dost peněz, aby uživil rodinu a navíc nikdo ani nezná jeho rodiče. Švanda se tedy rozhodne odejít do světa a vydělat "tisíce" hrou na dudy. Švandovou matkou je ve skutečnosti lesní víla Rosava, která se však nesmí ke svému synkovi hlásit. Rosava způsobí, že Švandovy dudy jsou nadány kouzelnou mocí, jíž nikdo nedokáže odolat. Švanda v cizině opravdu vydělává spoustu peněz, jenže jeho protřelý průvodce Vocilka se vždycky postará, aby naivnímu muzikantovi příliš mnoho nezbylo. Když se Švanda dlouho nevrací, osiřelá Dorotka se v doprovodu starého Kalafuny kurážně vydá do světa, aby si milého přivedla zpět. Do slavného muzikanta se však zahledí exotická princezna Zulika a než se Švanda vzpamatuje, skončí ve vězení. Rosava vysvobodí Švandu z vězení, přestože ji za to čeká přísný trest od panovnice lesních panen Lesany. Švanda se vrací s Dorotkou domů, kde jim "nový život kyne, sladkou láskou oblažen", i když kouzlo ze Švandových dud již navždy vyprchalo.

CITÁT Z KNIHY:

"...Kolikrát ti to mám ještě říct, ty parohatý dudáku, abys mi za holkou nelezl? Ty budeš tak dlouho dělat, až ti vlepím hrst broků pod kolena!"

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velmi líbila. Popisovala tehdejší život lidí, jak se k sobě chovali, co pro ně bylo důležité a navíc mi kniha přišla i jako pohádka, protože se tam vyskytovaly víly, princezny, kouzla... Jediné, co mi vadilo, bylo, že kniha byla psána jako divadelní scénář, který se dělil na určité výstupy apod.