ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Šlejhar Josef Karel (*14.10.1864 - †04.09.1914)

   
­­­­

Kuře melancholik (2)

Kniha začíná smrtí hošíkovy maminky. Na pohřbu se objeví jakási mladá ženština, která se k děcku náramně má a nešetří srdceryvnými projevy účasti s děckem a jeho otcem. Po pohřbu otec často odjíždí - prý za obchodními záležitostmi. Z jedné takovéto obchodní cesty si doveze onu ženštinu. Od této chvíli se na statku vše začne měnit k obrazu mladé paní. Nejprve vystrnadí staré služebnictvo a přivede si nové, a poté začne ustrkovat hošíka a křivdit mu, kdykoliv se k tomu naskytne sebemenší příležitost. Hošík se začne dospělých stranit a jediným přítelem je mu malé kuře-mrzáček, který je taky osamělý. Malý hoch strádá; jak duševně tak psychicky. Jednoho dne onemocní, ale nikdo se o něj nestará. Až když už to vypadá, že umírá, nechají "kvůli lidem" zavolat doktora. Před doktorovou návštěvou hošíka umyjí a před doktorem hrají milující a starostlivou rodinu. Lékař jen konstatuje, že už se nedá nic dělat. Po jeho odjezdu přestěhují hošíka do kůlny, aby nikoho "neobtěžoval" a nechají ho tam umřít.

VLASTNÍ NÁZOR:

Přestože jsem věděla, že autorem této útlé knížky je přední český naturalista, byla jsem překvapená, jak drsný příběh se mi dostal do ruky.
Hezky se posaďte, milé děti, a poslechněte si pohádku o otci, který svou bývalou manželku nemiloval a bil, a který si přivedl novou mladší ženu, o ústrcích a křivdách na malém bezbranném hošíkovy, o pokryteckém chování před lékařem … máte pravdu, takhle pohádky nezačínají - vítejte v realitě!
Šlejharův příběh se sice odehrává před více než sto lety, ale jeho paralely se bohužel vyskytují i dnes - ani v dnešní společnosti není výjimkou týrání dětí, domácí násilí a lhostejnost okolí k těmto činům.
Nejsilnější je závěr knihy - hošík umírá a macecha čeká na jeho smrt jako na spasení. Když už to vypadá "nadějně", zavolají doktora a sehrají před ním věrohodné "divadýlko", ve kterém nechybí ani čistá postýlka, ani starostlivá péče matky (byť nevlastní). Z pohledu lékaře je tedy všechno v nejlepším pořádku, jen chudáku hošíkovi už není pomoci. Co naplat? Ale rodina je to věru vzorná... Ovšem čtenář zná celý příběh - ví, čím vším si malý hoch prošel, a že ta vzorná rodinka ho ve skutečnosti utýrala.
Kolik je asi takových "vzorných" rodin ve Vašem domě? Ve Vašem městě? Že žádná?!? A víte jistě, že jste pozorný čtenář nebo jen další přivolaný lékař...

CITÁT Z KNIHY:

"Jakže to přijde, že jeho tatínek pořád tuhle objímá a líbá, vůbec chová se k ní pěkně a nějak zvláštně, co s nebožkou maminkou hrubě nakládal, sápával s ní často, křičel na ni a ošklivě ji nadával, natož aby ji někdy obejmul nebo políbil."

"Všechno je tu marno. Takhle do několika dní. Snad můžeme mu předepsati jen něco pro ulehčení."
"Myslíte," pravila na to paní ulekaně, ale chvatně a živě, že asi sama si to nepřála. Pak truchlivě svěsila hlavu.
Při odchodu podotkl lékař, že více již ani nemusí přijíti.
Byly pak uvedeny věci do starého pořádku. Čisté prádélko nahraženo starým znečištěným, bylo použito bývalé staré plachty vozové, pod hlavu místo podušky dán byl žíněný polštář, na němž spával panin pudlík, a nemocný přenesen zase do kuchyně do nejzazšího kouta. Pro několik dnů není třeba již nijakých zvláštních připrav."

"Ticho! Matka jde si pro děcko.
Byla hluboká neprůhledná noc. Myši temně drásaly se po kůlně.
Povstalo tu děcko na lůžku. Vidělo v tmě a slyšelo v tichu smrtelných svých mrákot. To byla ona, již vidělo a slyšelo. Vztáhlo ručinky do tmy, po jasném jejím zjevu z temnot vystupujícím vztáhlo ručinky. "Maminko!" zašeptaly mroucí rty zvukem opanovavší svrchované naděje. Ticho zas; matka děcko si vzala.
Kuře znepokojilo, zapípalo a úžeji se přisunulo k mrtvému děcku."

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: belisima, 09.06.2004

­­­­

Diskuse k výpisku
Josef Karel Šlejhar - Kuře melancholik (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)