Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• na okupaci reagoval autor povídkou Dívčí hlas, ve které je symbolem věrnosti rodu a národu otcovská láska k dceři

Román, vymykající se tematicky z celkové tvorby Josefa Knapa, je určen osudům bankovního úředníka.
Na pozadí let před druhou světovou válkou se rozvíjí dějová linie rozpadu mladé rodiny, který vyřešil otec velmi čestně výchovou svého dítěte.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Růže v Českých Budějovicích roku 1970 (6. vydání). Počet stran: 89. Edice: Česká četba.

OBSAH:

Manželství bankovního úředníka Sluky a jeho ženy Kláry bylo divné. On - usedlík, člověk starající se jen o svůj úřad a svou mladičkou choť. Ona - jako divoké víno, jež chce šplhat vždy po vyšších a vyšších tyčích.

S trpným mužovým souhlasem začne žena studovat medicínu, a když jí mateřství překazí studijní dráhu, odejde od něj, zlákána třpytnou kariérou jejího milence dr. Drže.

Chvátajíc za svým osobním štěstím, zapomene uplatnit svá práva na dítě - dcerku Alenku. Ta zůstává u otce, jenž se svědomitě snaží nahradit jí matku, avšak marně. V srdci děvčátka zůstává nezacelená jizva. Alenka neuvědoměle stůně touhou po mateřské něze, kterou jí otec nemůže poskytnout.

A k tomu všemu ten nešťastný životní nezdar, který Sluku pronásleduje! Za stávky bankovních úředníků je z místa propuštěn a kariérně klesá a klesá, až skončí jako čeledín na selském gruntu.

Během neblahých událostí podzimu roku 1938 nastupuje vojenskou službu a dívčí hlas provází jej v těch nejkrutějších okamžicích jeho života: "Až ti bude nejhůř, vzpomeň si na mne, táto."

Po skončené válce se vrací na své čeledínské místo, a než vkročil na dvůr gruntu, zaslechl její dívčí hlas, který mu vyšel vstříc: Na cestu vzhůru? Na bloudění?