Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1818
• záře v názvu představuje křesťanství; celý román je pak pojat jako boj mezi křesťanstvím a pohanstvím (sám autor v textu neupřednostňuje ani jednu z ideologií: "Věci zcela zavrhovati, nebo zcela vychvalovati - může jen člověk ten, jehož rozum a cit jsou neomylná pravda.")

Záře nad pohanstvem líčí boj mezi křesťanstvím a slovanskými kulty. Svatý Václav symbolizuje křesťanství, kdežto Boleslav opak. Kniha končí zavražděním Václava a Boleslav přijímá víru.
Záře nad pohanstvem je koncipována do básnické prózy rozčleněné do 7 kapitol, kde dějový prvek je potlačen. Dominantní tematickou složku tvoří popisné pasáže bohaté na konstantní epiteta a přirovnání. Typickým prvkem textu je zvukomalebnost. Forma díla je tektonická. Jedná se o vypravování "ab ovo" (= "od vajíčka", tedy chronologicky) a chronologickou kompozici. Retrospektivní pasáže nejsou častým prvkem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství ELK v Praze roku 1949. Počet stran: 191.

OBSAH:

Je svatvečer velkého boha Svantovíta. Naši předkové přicházejí do jeho svatyně a přináší oběti: ženy potraviny a mládež vonné polní byliny.
Velebný stařec kněz Chasoň vejde do svatyně, oděn v medvědí kůži a opásán starověkým mečem. Po západu slunce se modlí Chasoň před Svantovítovou sochou a lid prozpěvuje zbožné písně.
Přichází hrdina Zbyslav a děkuje bohu, že ho zachránil před utonutím ve Vltavě. Chasoň vypravuje o příchodu praotce Čecha, o Libuši, Ctiradu a Šárce.

Křesťanství vnikalo tehdy mocně do naší země. Byl pokřtěn Bořivoj, Vratislav i Václav. Když se Václav dozvěděl, že byl opět pokřtěn veliký dav lidu, dal propustit z vězení Zrosta a jeho společníky, kteří se pokusili zavraždit knížete.
Boleslav vyčítá Václavovi, že křesťanství volá do země cizince.
Podivín oznamuje bitvu mezi křesťany a pohany. Oba bratři spěchají na místo boje. Drahomíra se snaží usmířit bratry, ale marně.

Ve Svantoháji panuje hlučné veselí; jsou páleny oběti a potom se jí a pije medovina z velkých rohů.
Boleslav posílá Chasoně na Vyšehrad, aby pozval Václava na pozítří, protože bohové mu seslali novorozence. Starý kněz mu vysvětluje jeho sen a Boleslav si umiňuje zabít svého bratra, aby zachránil svůj národ před cizinci.
Zrost varuje Václava před cestou, ale Václav nedbá jeho výstrahy.

Na Boleslavově hradě se koná skvělá hostina. Boleslav vyvolá hádku a vyzve Václava, aby soubojem rozhodli, kteří bohové jsou mocnější. Václav odmítne.
Když za noci ubírá se k chrámu, Boleslav vyběhne za ním a dvakrát ho mečem udeří do hlavy. Nato mu vrazí meč do týlu. Po vraždě se u něj dostaví lítost a Boleslav sám pociťuje touhu po nové víře...