Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Lidové noviny. Z francouzského originálu Le roman de Tristan et Iseut vydáno nakladatelstvím Edition d'art v Paříži 1946.
Na obálce detail z obrazu Frederika Burtona: The Meeting on the Turret Steir (1864)
2. svazek

SPECIFIKACE A ZAŘAZENÍ DÍLA:

Období: středověká literatura
Literární druh: román
Literární žánr: drama
Téma: láska silnější než smrt
Idea: tužba být stále s milovaným člověkem
Místo děje: Británie, Francie
Čas děje: středověk

AUTOR A JEHO DÍLO:

Joseph Bédier byl francouzský filolog a literární historik, člen Francouzské akademie. Patřil také k pečlivým editorům starofrancouzských textů, z jehož mnohaletého detailního bádání, jak se vlastně vyvíjela Tristanovská láska a jaký vztah k sobě mají jednotlivé zachované texty, vzešla kompozice Román o Tristanonvi a Isoldě - francouzská báseň, napsána prostou a krásnou prózou z poloviny 12. století, sepsána Bédierem však koncem 19. století. Joseph Bédier je důstojným pokračovatelem starých truvérů, kteří vyprávěli tento podivuhodný příběh o okouzlení, starostech, radostech a smrti, jak vznikla v hlubinách keltského snu a jak nadchla duši Francouzů 12. století.
Bédierovi se naskytly dvě možnosti: přidržet se díla Thomase nebo Beroula. Francouzsky vědec a odborník středověkých literatur zvolil cestu druhou, mnohem obtížnější, kde nestačilo již být vědcem, kde bylo třeba být básníkem. Chtěl oživit příběh o Tristanovi a Isoldě v jeho nejstarší podobě vůbec. Beroul i Thomson se snažili smýt z příběhu stopy původního barbarství. Keltové pojali původně hlavního hrdinu spíše jako poloboha, byl představován jako objevitel všech barbarských umění: nebojácný mořeplavec, odvážný lovec, neporovnatelný zápasník, obratný umělec v rozechvívání harfy a roty, napodobitel ptačího zpěvu a samozřejmě největší z bojovníků, vše směřovalo k tomu, aby byl ještě obohacen láskou. Tak se stal tento příběh ve svých rozmanitých podobách nesrovnatelnou epopejí lásky.
Joseph Bédier naopak kladl důraz na prvky barbarských mravů a pocitů, s velkou oblibou je vybíral, když doplňoval Beroulovo dílo svou pečlivou a pracnou mozaikou. Děj je od začátku do konce prodchnut ideou osudovosti lásky, jež lásku povznáší nade všechny zákony. Dílo se těší obrovské oblibě, o čem svědčí více než 300 francouzských vydání, překladů do mnoha řečí, filmové, divadelní i operní zpracováni.