Nedávno jsem uvažovala nad tím, jakou další knihu si mám přečíst. V mé knihovně mě už nic nezaujalo, a proto jsem zabrousila mezi mamčiny knížky. Mamka mi doporučila knihu
Jane utíká od americké spisovatelky Joy Fieldingové, která se jí velmi líbila. Už když jsem si přečetla úvodní text na záložce knihy, poznala jsem, že tato kniha bude velmi zajímavá. Když se začteme do první kapitoly, ocitáme se s hlavní hrdinkou Jane Whittakerovou v centru Bostonu. Jane se nachází ve velmi bizarní situaci. Ví sice naprosto přesně, kde se nachází, že šla nakoupit vejce a mléko a pamatuje si také všeobecně známá fakta z různých oborů, ale nevzpomíná si, kdo je. Netuší, kdy se narodila, jak vypadá, zda má manžela, děti či zaměstnání. Je samozřejmě velmi zmatená a její zmatek se ještě více prohlubuje, když zjistí, že má na svých šatech dosud nezaschlou krev a v kapsách svého pláště deset tisíc dolarů a lístek se jménem neznámého člověka. Kvůli obavám, že spáchala nějaký zločin, nejde hned na policii, ale nejdříve se ubytuje v hotelu pod vymyšlenou identitou, aby si rozmyslela, co má dělat. Druhý den si koupí nové oblečení a staré uloží do bezpečnostní schránky v úschovně spolu s penězi. Poté se konečně přihlásí policii. Policisté dojdou k závěru, že žádnou jí podobnou ženu nepohřešují, a proto ji odvezou do nemocnice. Po mnoha vyšetřeních se ukáže, že tělesně je zcela zdravá, ale trpí hysterickou amnézií, což je ztráta paměti po nějakém silném emociálním prožitku. Při pobytu v nemocnici ji pozná žena, která pracovala jako asistentka jejího manžela. Díky ní zjišťuje své jméno a lékaři se mohou spojit s jejím manželem, uznávaným dětským chirurgem Michaelem Whittakerem. Když si pro ni Michael přijede, Jane svého muže nepoznává, ale nezbývá jí nic jiného, než se od něj nechat odvézt domů. Po cestě autem i doma jí Michael vypráví o její povaze a také o jejím životě. Podle jeho slov byla velice temperamentní, často se rozčilovala kvůli maličkostem a v afektu říkala a dělala věci, které ji dostávaly do problémů. Nejvíce však Jane překvapilo a také vyděsilo, když jí řekl, že spolu mají sedmiletou dcerku Emily, na kterou si také vůbec nevzpomínala. Proto Michael dívenku prozíravě odvezl na chatu ke svým rodičům, aby Emily ani Jane neutrpěly ze společného setkání šok. Jane také velmi rozrušilo, když se dozvěděla o smrtelné nehodě své matky, která se stala přesně před rokem. Michael se domníval, že právě blížící se výročí mohlo u Jane způsobit ztrátu paměti. Když ji Michael po rušném dni ukládal ke spánku, všimla si, že má na čele dlouhou jizvu. Druhý den k nim přišla pomocnice v domácnosti Paula, které doktor Michael zachránil dceru. Jane se jí mezi řečí zeptala, co mu způsobilo takové ošklivé zranění a dozvěděla se, že po něm nějaké malé dítě hodilo letadélko na hraní. Paula se o Jane starala přesně podle pokynů jejího manžela, což znamenalo, že jí velmi často dávala tablety, které jí údajně předepsal její lékař. Jane po nich ale byla unavená a nervózní a paměť se jí stále nevracela. Také jí nebyl dovolen žádný kontakt s jejími přáteli, protože by to ji i je mohlo příliš rozrušit. Jediný člověk, se kterým mohla mluvit kromě Michaela a Pauly, byla její sousedka Carol. I když se k ní Michael choval velmi mile a všechna svá rozhodnutí jí vždy uměl racionálně zdůvodnit obavami o ni, postupně Jane pojala podezření, že jí místo prášků na uklidnění dává nějaké drogy. Když se jí ale podařilo zavolat svému lékaři a svěřit se mu se svými obavami, řekl jí, že je vše v pořádku. Kvůli pečlivému dozoru Pauly sice neměla příliš často možnost použít telefon, ale přesto se jí také podařilo pozvat na večeři své přátele Petera a Sáru Tanenbaumovi. Michael, který se o tom dozvěděl, až když večer přišel z práce, překvapivě nic nenamítal a tak se večeře opravdu uskutečnila. Jane se sice celkem úspěšně dařilo maskovat svoji ztrátu paměti, ale při večeři vyčerpáním omdlela. Přesto však slyšela, jak Michael zdrceně oběma vypráví o jejím skutečném stavu. Řekl jim také, že pokud se brzy neuzdraví, bude ji muset dát do ústavu pro duševně choré. Za pár dní si Jane uvědomí, že jí Michael musel při večeři něco nasypat do pití, aby jí znemožnil s kýmkoliv komunikovat a rozhodne se utéct z domu. Od lékárníka, kterého požádá o vysvětlení účinků svých léku, se dozvídá, že jde o prostředek, který se používá na léčbu nejtěžších forem deprese a může způsobit i Parkinsonovu chorobu. Tohle samozřejmě Jane chtěla vysvětlit od svého lékaře, a proto se vydala do nemocnice. Tam se dozvěděla, že její lékař je na dovolené, a tak se lstí dostala do lékařské knihovny a tam si četla publikaci o své chorobě, hysterické amnézii. Za chvíli jí ale nějaký lékař poznal a zavolal jejího manžela. Ten jí nešťastně přiznává, že jí ještě neřekl všechno. Auto, ve kterém se před rokem zabila její matka, řídila Jane a ve vozidle byla i malá Emily, která nehodu také nepřežila. Jane toto neštěstí psychicky neunesla a řešila svůj žal milostnými románky s muži, včetně manžela Carol, Daniela. V den výročí smrti se rozhodla, že od Michaela odejde. Vybrala společné konto, pak manžela při hádce těžce zranila a následkem toho ztratila paměť. Také jí řekne, že jizva, kterou má na čele, ve skutečnosti pochází od ní. Jane se nemůže vyrovnat s tímto strašlivým zjištěním a trpí nesmírným pocitem viny. Zcela rezignuje a bez protestů dál bere prášky, protože už ani nechce, aby se jí paměť vrátila. Říká si, že všechno je lepší než si vzpomenout na tu strašlivou nehodu. Dojde to dokonce tak daleko, že začne pomýšlet na sebevraždu. Michael však zcela změní postoj k jejím přátelům a teď, když by Jane radši měla klid, začne zvát spoustu návštěv. Za pár dní se dokonce rozhodne, že jí koupí nový snubní prsten. Stále pod vlivem léků ji vezme do města, a když se Jane ocitne na pár chvil o samotě, osloví ji matka jednoho dítěte z Emiliny školky. Později si Jane vzpomene na jednu její větu a podle ní usoudí, že Emily asi stále žije! Chce se o tom přesvědčit, a proto požádá Michaela, aby se jeli podívat na hřbitov. Michael jí sice řekne, že hrob Emily tam nenajde, protože byla zpopelněna, jenže Jane přijde na další znepokojující fakt. Datum matčina úmrtí neodpovídá datumu, kdy ona ztratila paměť. Jane je už téměř přesvědčená, že jí Michael celou dobu lhal, a proto začne schovávat léky a sbírat síly k dalšímu útěku. Ten se jí nakonec opravdu podaří, a tentokrát si ještě vypůjčí auto své sousedky, aby mohla dojet za ženou, která ji ve městě oslovila. U ní se dozvídá, že Emily opravdu nezemřela. Zavolá ještě Danielovi, který jí řekne, že spolu nikdy nic neměli. Teď je jí jasné, že jí Michael celou dobu lhal, protože se stalo něco, co by mohlo poškodit jeho pověst. Proto dojede za Carol, která s ní nejprve nechce mluvit, ale nakonec se nechá přesvědčit. Ve chvíli, kdy do domu vtrhne Paula ,se Jane náhle vrátí paměť a v hlavě se jí promítne tato scéna: Je na schůzce s učitelkou své dcery, která jí řekne, že Emily je pravděpodobně sexuálně zneužívána. Jane tomu nejprve nechce uvěřit, ale když se na to Emily zeptá, dcerka odpoví kladně. Nejvíce Jane však šokuje, když se dozvídá, že tím, kdo Emily zneužíval, byl Emiliin milující otec a její manžel. I když po tomto zjištění byla vnitřně naprosto na dně, dokázala před svou dcerou s chladnou hlavou reagovat. Řekla jí, že si vyjedou na prázdniny bez tatínka. Proto z banky vybrala všechny úspory a odjela domů sbalit si věci. Tam ale narazila na Michaela, všechno mu vmetla do tváře a v afektu ho udeřila do hlavy vázou. Pod tíhou všech těchto stresujících událostí ztratila paměť, která se jí teď vrací. Jediné, na co je schopna v tomto okamžiku myslet, je její dcera. Proto nasedá do auta a jede pro ni na chatu Michaelových rodičů. I přes jejich protesty si Emily odváží s sebou a rozhodne se podat žádost o rozvod. Navíc podává trestní oznámení na Michaela. Zpočátku to nevypadá příliš nadějně, protože se zdá, že tvrzení ženy, která trpí hysterickou amnézií a sedmiletého dítěte, nikdo nebude věřit, zvláště když na druhé straně stojí všemi vážený dětský chirurg. Pomoc však přichází od osoby, od které by to nikdy nečekala. Paula se k podání žaloby přidává, protože se dozví, že Michael zneužíval také její dceru. Kniha se mi velmi líbila, protože je skvěle napsaná a její děj je napínavý a strhující.
