Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Příběh začíná v okamžiku, kdy hlavní hrdinka jde rušným centrem Bostonu na nákup a náhle zapomene, kdo vlastně je!
Ví sice, kde se nachází, či kdo je v současnosti prezidentem USA, ale o sobě samé neví absolutně nic. Netuší, kdy se narodila, jak vypadá, zda má manžela, děti či zaměstnání. Později zjistí, že má v kapse kabátu 10 000 $, lísteček s jakýmsi jménem a číslem a na sobě šaty zašpiněné krví...
Ubytovala se proto v hotelu pod smyšleným jménem, aby si rozmyslela co dělat. Nakonec uložila peníze do bezpečnostní schránky v úschovně, koupila si nové šaty a požádala o pomoc policii.
Policisté ji dovezli do nemocnice, kde jí lékaři provedli mnoho vyšetření a testů. Zjistili, že tělesně je zcela zdravá, ale že trpí hysterickou amnézií, tj. ztráta paměti po nějakém silném emocionálním prožitku. Náhodou ji jedna lékařka z nemocnice poznala, a tak se dozvěděla, že se jmenuje Jane Whittakerová a jejím manželem je uznávaný dětský chirurg Michael Whittaker.
Když pro ni Michael přijel, Jane ho vůbec nepoznala a připadal jí jako úplně cizí člověk. Ale nezbylo jí nic jiného, než aby se od něj nechala dovézt domů... Potom co jí řekl, že spolu mají dcerku Emily, byla Jane zděšená, protože si vůbec nepamatovala, že má dítě. Právě proto Michael prozíravě poslal Emily ke svým rodičům, aby děvčátko a Jane neutrpěly ze společného setkání šok.
Manžel Jane vyprávěl o jejím životě. Řekl jí o smrtelné autonehodě její matky, která se přihodila před rokem. Také jí popisoval, jaká byla předtím, než ztratila paměť. Podle jeho slov byla velice temperamentní, často se rozzlobila kvůli maličkostem a v afektu mnohdy provedla něco, co ji přivedlo do problémů.
Ošetřující lékař jí předepsal mírné sedativum, a Michael a pomocnice v domácnosti Paula se jí snažili stále držet v posteli. Manžel jí nekompromisně zakázal jakýkoli kontakt s jejími přáteli, protože by ji to mohlo příliš rozrušit. Jediný člověk, se kterým mohla mluvit, byla její rozvedená sousedka Carol.
Jane stále brala prášky, které jí dávala Paula, ale cítila se po nich zesláblá, nervózní a unavená a paměť se jí stále nevracela. Její manžel měl na čele dlouhou sešitou ránu a tvrdil, že mu ji způsobil jeden z jeho dětských pacientů.
I když se choval velmi mile, Jane z něj neměla příliš dobrý pocit a začala ho podezřívat, že jí místo prášků na uklidnění dává nějaké drogy. Když ale zavolala svému lékaři a svěřila se mu se svými problémy, uklidnil ji a řekl jí, že vše je v pořádku...
Jane se podařilo pozvat na večeři své přátele Petera a Sáru Tanenbaumovy. Při setkání ale únavou a vyčerpáním omdlela. Slyšela, jak Michael řekl Petrovi a Sáře o jejím stavu a že pokud se brzy neuzdraví, bude ji muset dát do ústavu pro duševně choré...
Později si uvědomila, že jí Michael musel při večeři nasypat něco do pití, aby jí znemožnil komunikovat s "cizími lidmi". Rozhodla se pro útěk. Několikrát si nevzala prášky, aby byla silná a únik se jí podařil. Měla s sebou jednu z tablet, které jí Michael pravidelně dával, a lékárník, kterého požádala o bližší vysvětlení účinku léku, jí řekl, že jde o prostředek, který se používá na léčbu nejtěžších forem deprese a může způsobit i Parkinsonovu chorobu. A právě příznaky Parkinsonovy choroby už Jane začínala trpět...
Dorazila do nemocnice a chtěla si promluvit s doktorem Meloffem, který ji prve vyšetřoval. Bohužel byl na dovolené, a tak se lstí dostala do lékařské knihovny a tam v jedné publikaci o hysterické amnézii zjistila, že člověk, který málem zavraždí někoho blízkého, může dočasně zapomenout všechny osobní údaje jako reakci těla na nepříjemnou událost... Jane vypověděla svůj příběh jinému lékaři, ale ten jí nevěřil a dal zavolat jejího manžela.
Michael ji odvezl domů a řekl jí PRAVDU! Auto, ve kterém se před rokem zabila její matka, řídila Jane a ve vozidle byla i malá Emily, která nehodu také nepřežila. Jane toto neštěstí psychicky neunesla a řešila svůj žal milostnými románky s muži, včetně manžela Carol Daniela. V den výročí smrti matky se Emily rozhodla, že od Michaela odejde. Vybrala společné konto, pak manžela při hádce těžce zranila a následkem toho ztratila paměť.
Když to Jane slyšela, byla zoufalá. Uvěřila, že to s ní Michael myslí dobře, zcela rezignovala, jen ležela v posteli a brala prášky, které jí dával.
Za pár dní manžel rozhodl, že jí koupí nový snubní prsten, protože starý ztratila. Vzal ji (omámenou prášky) do města a když Jane zůstala na pár chvil o samotě, oslovila ji matka jednoho dítěte z Emiliny školky.
Později si Jane vzpomněla na jednu ženinu větu a podle ní si uvědomila, že Emily možná stále žije! Chtěla se projít po hřbitově, a tak ji tam Michael zavezl. Hrob Emily tam ale nikde nebyl a matka zemřela v jiný den, než Jane ztratila paměť. Došlo jí, že Michael jí celou dobu LHAL!
Dál hrála "bezmocnou", ale začala tajně schovávat prášky, které ji dával buď on nebo Paula. Opět se jí podařilo utéct, tentokrát v Paulině autě.
Dojela za ženou, která ji ve městě oslovila, a dozvěděla se, že Emily opravdu nezemřela. Pak zavolala Danielovi a ten jí potvrdil, že spolu nikdy neměli žádné pletky.
Pak jela za Carol, ale ta s ní nechtěla mluvit, protože Michael jí namluvil, že Jane a Daniel byli milenci. Nakonec jí ale Jane vysvětlila svou situaci a ve chvíli, kdy do domu vtrhla Paula, se jí náhle vrátila paměť.
Ten den šla za třídní učitelkou své dcery a ta jí řekla, že Emily je pravděpodobně sexuálně zneužívaná. Jane tomu nechtěla věřit, ale Emily jí potvrdila, že ji tatínek osahává.
Jane se rozhodla od manžela i s dcerou utéct. Vybrala všechny úspory a odjela domů sbalit si věci. Jenže se vrátil Michael. Jane mu všechno řekla a v afektu ho udeřila do hlavy vázou. Když viděla spoustu krve, její mozek nepříjemnou situaci "vymazal" a Jane se i s penězi v kapse kabátu vydala jen tak "na procházku".
Když teď věděla, co se stalo, rozhodla se zachránit Emily. Vzala si Carolino auto a odjela na chatu Michaelových rodičů, kteří tam Emily drželi. I přes jejich protesty si dceru vzala a rozhodla se pro rozvod. Navíc na Michaela podala trestní oznámení.
Michael totiž nezneužíval jen Emily, ale také několik svých dětských pacientů a matka jednoho dítěte to byla ochotná dosvědčit. Navíc vyšlo najevo, že Michael zneužíval i Paulinu dceru. A tak se Paula připojila k podání žaloby!

HLAVNÍ POSTAVY:

Jane Whittakerová - atraktivní a elegantní mladá žena, milující matka. Ještě před ztrátou paměti byla velmi energická a temperamentní, občas jednala až příliš zbrkle. Manžel z ní za pomoci prášků a lží udělat naprosto otupělou a apatickou bytost, kterou ostatní jen litují a považují za blázna.
Jane si přesto dokázala zachovat vnitřní sílu a statečnost, a nakonec se Michaelovi vzepřela a svůj boj proti němu vyhrála!
Michael Whittaker - výborný chirurg a také velmi pohledný muž. Na první pohled skvělý manžel a otec. Působí velice příjemným dojmem, dokáže vzbudit důvěru a vmanipulovat ostatní osoby tam, kam potřebuje.
Trpí pedofilií, a ta se u něho projevovala například tím, že Jane rád oblékal do infantilních šatů s mašličkami a líbilo se mu, když vypadala jako "holčička".
Paula - pomocnice v domácnosti. Doktor Michael jí zachránil dceru a zajistil jí práci, a Paula je mu proto neskonale vděčná a dělá vše, co mu vidí na očích. Je velmi hodná, ale také důsledná. Jane rozhodně nechtěla ublížit, prášky jí dávala, protože jí to nařídil doktor Whittaker.
Carol Bishopová - sousedka Jane. Celkem obyčejná žena, kterou opustil manžel... Je milá a sympatická, stará se o syna a dceru v pubertě a také o svého o starého, nemocného otce, což ji velmi vyčerpává a unavuje.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autorka se ve své knize zamýšlí nad možnostmi zneužití psychofarmak a také nad tím, co všechno je člověk schopný udělat pro to, aby si udržel svou kariéru a dobrou pověst.
Téměř autenticky líčí děsivé pocity ženy, která si nepamatuje svou identitu a později je přesvědčená, že se zbláznila.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velmi líbila, její závěr jsem přečetl doslova jedním dechem. Je skvěle napsaná, děj je strhující, dramatický a napínavý, ale jsou v něm i některé "vtipné" momenty, například když Jane telefonuje se svou kamarádkou a odhání Paulu nožem s tím, že v kuchyni je pavouk.
Od Joy Fieldingové jsem četl už román "Až na dno" a myslím si, že tato autorka je zárukou kvality. Píše o závažných společenských problémech a její příběhy jsou velice reálné.
Zpočátku je děj celkem poklidný, ani jsem nevěřil, že by se mohl nějak dramaticky vyvinout. Ale opak je pravdou. Myslím, že témata pedofilie a zneužívání dětí jsou natolik závažná, že by se o nich mělo mluvit a hlavně se je snažit řešit!