Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Napsal Jožo Nižnánsky, vydalo nakladatelství PETRKLÍČ v roce 1991 jako svou 10. publikaci ve spolupráci s vydavatelstvím NIKY Bratislava.

DOBA A MÍSTO DĚJE:

1. polovina 17. století, Čachtice, Prešpurk (Pressburg - Bratislava), Veľká Bytče

HLAVNÍ POSTAVY:

Jan Kalina (v převlečení Jan Christian), Maryša Šútovská, Andrej Drozd, Eržika Príborská, Pavel Lederer, Barbora Repášová, Alžběta Báthoryová (Čachtická paní), Juraj Závodský, kapitán Imrich Kenderessy, Magda Kalinová, služebné Dora Sentešová, Anna Darabulová a Ilona Jó, Jan Ponicenus-Ponický, Ficko, Štefan Nyáry, palatin Juraj Thurza, kůň Vihar, Mikuláš Lošovský

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Kata Benecká, matka Jana Kaliny, Ferenc Nádasdy, mistr Repáš, Martin Šuba, Vavro, Michal Príborský, Benjamín Príborský, Andrej Berthoni, Ilona Harcajová, Jan Lederer, Erža Kardašová, Majorová

DĚJ:

Jan se vrací ze studií domů, do Čachtic, a dostává se do potyčky s posluhovačem Čachtické paní, Fickem. Před uvězněním ho zachrání Andrej Drozd a jeho zbojníci, kteří bojují za spravedlnost. Dozvídá se, že Alžběta Báthoryová vězní a vraždí mladé dívky. Mimo jiné chtěla získat "do služby" Janovu milou Maryšu Šútovskou. Mezitím co byl Jan pryč, se ztratila i jeho sestra Magda a Jan tuší, že v tom má prsty Alžběta.
Jan se tedy dá ke zbojníkům a do zámku nasadí svého přítele z cest Pavla Lederera, aby se dozvěděl co nejvíce. Pavel má však i své starosti. Mezitím co byl na cestách, se jeho milá Barbora Repášová vdala. Její manžel však náhle zemřel, o čemž nevěděl. Pavel se na oko spřátelí s Fickem, který mu ukáže celý podzemní systém chodeb, odkud Pavel později častokrát zachrání dívky i své přátele.
Do Čachtic přijíždí panduři. Ficko s kapitánem pandurů objeví úkryt Magdy Kalinové, kterou Ficko velmi miluje a ona se před ním schovala u Pavlova otce Jana Lederera. Imrich se do ní také zamiluje, a když je odvezena na zámek, Imrich ji zachrání, později se spolu setkají a Magda si ho také zamiluje.
Mezitím se dovídáme, že Alžběta měla v mládí velice krátký románek s neznámým rytířem, z něhož se nakonec narodila dcera, kterou Alžběta odložila k zemanovi Benjamínovi Príborskému, aby ji vychovával jako svou vlastní dceru. Dostala jméno Eržika. Po mnoha letech, když je Eržika už dospělá, jí Alžběta řekne, že ona je její matka. Eržika se však zamilovala do zbojníka Andreje Drozda, která o její lásce neví. Objevuje se devět rakví s dívčími těly a dopis bývalého faráře Andreje Berthoniho o vraždách Čachtické paní. Lidé se bouří, a tak Alžběta odjíždí i s Eržikou do Prešburku za palatinem mimo jiné i proto, aby se našel manžel pro Eržiku. Paltin pošle do Čachtic německé vojsko, aby ho lidé vyživovali. Při plesu u Eszterházyů Alžběta představí Eržice jejího budoucího manžela Štefana Nyáryho. Alěběta zde potká i otce Eržiky, tajemníka palatina - Juraje Závodského a omdlí.
Je dohodnuto datum Eržičiny svatby, ale ani Eržika, ani Štefan se nechtějí vzít, a tak Štefan vymyslí plán - při svatebním obřadu vpadnou do kostela zbojníci a místo něj si Eržika vezme Andreje Drozda, který ji začal horoucně milovat. Alžběta je otřesena a chce se pomstít.
Zatímco zbojníci, farář Jan Ponicenus-Ponický, Pavel Lederer a Štefan Nyáry se snaží zabránit dalšímu vraždění Čachtické paní, ona jede na svatbu palatinovy dcery do Veľké Bytče. Tam přijíždí i podivínský kníže Jan Christian, který naráží na události v Čachticích. Je to totiž převlečený Jan Kalina. Palatin vyhání Alžbětu ze svatby a 31. prosince 1610 přijíždí palatin na nečekanou návštěvu Čachtic. Chytí všechny zbojníky a chce je zabít. Jde i na hrad, kam se Alžběta přestěhovala. Nachází ji s rukama od krve nad těly dvou dívek. Je okamžitě zavřena do vězení. Její pomocníci Ficko, Ilona a Dora jsou 7. ledna 1611 soudem odsouzeni k smrti, Kata Benecká je osvobozena a Alžběta je ponechána ve vězení, kde 15. srpna 1614 umírá. Zbojníci jsou nakonec osvobozeni pod podmínkou, že se dají k vojákům, Pavel Lederer převzal dílnu mistra Repáše a všichni žijí šťastně.

CITÁT Z KNIHY:

"Je už tedy konec sporu mezi paltinem a králem, jestli paní (Alžběru Báthoryovou) postavit před soud, anebo ne. Už je před Nejvyšším soudcem...
Zemřela beze světla, bez útěchy, celým světem opuštěná...
Smrt předstihla hraběte Nyáraho, nedopřála mu konečné vítězství.
Ne on, smrt postavila Bárhoryovou před soud.
Před soud nejspravedlivější!
Venku vyje zuřivý vichr.
Jako by zemřelo deset čarodějnic..."

(z čachtické farské kroniky psané Janem Ponicem-Ponickým)