Milostný román, v němž mladá šlechtična Greer Fairchildová musí vyjít svému štěstí hodně naproti. Poté co se ocitla naprosto bez finančních prostředků, rozhodla se odcestovat do Walesu, kde má údajně převzít dědictví od hraběte z Radnoru.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Levné knihy KMa v Praze roku 2008 (1. vydání). Z anglického originálu
The Perils of Pursuing a Prince přeložila Jana Rýbová. Počet stran: 350. ISBN: 978-80-7309-603-8.
OBSAH:
Po smrti své opatrovnice zůstává Greer Fairchildová bez prostředků a jedinou nadějí, jak se vyhnout manželství hned s prvním nápadníkem, který požádá o její ruku, je odcestovat do Walesu a vyhledat dědictví, o němž ani neví, zda skutečně existuje.
Greer před sedmi měsíci odcestovala s paní Smithigtonovou jako její společnice na cestách. Při cestě do Bedwair k nim nasedl v Ledbury pan Oven Percy. Byl to mladý pohledný muž, jenž neustále lichotil paní Smithigtonové.
Obě se dostaly do Bedwair, kde žil její strýc a kde by mohla mít dědictví po otci. Ta zpráva ji i paní Smithigtonovou rozrušila. Smithi si šla odpočinout. Později, když ji šla Greer probudit na večeři, zjistila, že ve spánku zemřela.
Byla to tragédie, Greer neměla u sebe skoro žádné peníze a na cestu do Londýna už vůbec ne. Poté s panem Percym vyhledala zdejšího advokáta, pana Dawiese. Potvrdil ji jako jedinou žijící dědičku svého otce. Bohužel nebyly podniknuty žádné kroky k dohledání její osoby. Tak dědictví přišlo na pana Vaughana Yaratha. Ten však zemřel. Ani on neměl dědice, a tak i jeho majetek připadá Greer. Bohužel je momentálně u prince z Powys. Rozhodla se tedy, že pojede do Walesu v doprovodu pana Percyho. Ten jí po cestě napovídal všechny ohavné věci o Rhodrickovi, který to nikdy neudělal a vše dělal Percy. Ona všem těm historkám tak úplně nevěřila. Navíc se dozvěděla o příbuzenském vztahu Rhodricka s Percym. Přesto Greer slepě důvěřovala panu Percymu a k Rhodrickovi už teď našla nedůvěru a strach k němu sílil.
Když konečně dorazila na hrad, bylo to skoro jak příchod do jiného století. Vše bylo velmi staré, zdi velké a ve foyer visely staré meče, brnění a mnoho starých obrazů. Sídlo vypadalo jako čarodějnické, avšak svým způsobem bylo kouzelné a snad trochu i nudné.
Večer se Greer koukala z okna, ve tmě zahlédla černého jezdce, byla jím fascinována. Měl nádherného černého a ohromně velkého hřebce. Jeho hlava ležela téměř na koňském hřbetu. Černý velký klobouk měl sražený až do čela a jeho mohutný černý plášť za ním vlál jako černá křídla. Od Percyho se dozvěděla, že ten jezdec byl samotný princ z Powys.
V noci Greer skoro nespala. Neustále slyšela nějaké hlasy ve zdech. Slyšela bouřlivě vítr vát a dost se bála. Ráno šla projednat záležitost ohledně dědictví, byl s ní i pan Percy. Rhodrick jí přišel jako ten nejchamtivější a nejproradnější muž na celém širém světě. Než stačila něco říct, začal mluvit Percy welšsky. I když Greer byla z Walesu, tak welšsky neuměla, jelikož byla vychovávána v Anglii. Rhodrick nebyl rád, že je zase ve Walesu Percy a už vůbec to, že ta mladá úchvatná dívka, je v doprovodu takového mizery. Rhodrick by jí rád věřil, že je tím, čím říká. Jenže nemůže jí věřit, pokud ji vidí v doprovodu mizery. "Percy určitě vymyslel zas další lest, jak dostat nějaké peníze," myslel si Rhodrick.
Požaduje od Greer, aby se mu něčím prokázala - nejlépe dopisem, zda je Greer neteř zesnulé lady Dawneyové. Greer se ničím nemůže prokázat a posílá do Londýna své sestřence Avě dopis, aby se za ni zaručil její manžel markýz Midlton. Ona nemá ale dost peněz, aby se na osm týdnů ubytovala v Rayderu v hostinci. Zůstává na hradě. Další den jde za Rhodrickem, aby si s ním promluvila sama bez Percyho. Rhodrick ji nechce ani vidět, protože se dozvěděl, že si má brát Percyho. Greer o ničem nevěděla. Poté šla za Percym, jenž jí tvrdil, že chtěl pouze ochránit její čest. V momentu ji chytil za pas a prudce s ní hodil o stůl. Pak Greer prudce políbil. Nestačila se ani bránit, když vtom tam najednou přišel Rhodrick a viděl ji v obětí Percyho. V Rhodrickovi vzplanul hněv a dal hned vyhodit Percyho. Greer pak vzal do největší věže, kde ji zamkl. Rhodrick Percymu dal sto liber a šanci, aby si vzal s sebou Greer. Percy tak neučinil a Greer řekl, že jde pro pomoc. Greer křičela a on ji neposlouchal a odjel z Walesu. Greer na truc nejedla a Rhodrick jí povídal, že to za den přejde. Greer ale nejedla tři dny, tak tam sám nesl snídani. Čekal, zda ho také nenapadne, jako napadla před ním Ifa, ale nic se nestalo. Ona seděla v klidu na posteli. Princ odcházel a po očku koukal, kam jde. Obešla postel a mávnutím ruky shodila podnos s jídlem. Jako vězeň nechtěla jíst. Rhodrick ji tedy pustil, že je volná a může odejít. Nevěřil, že by odešla pěšky, ale utekla, a když se nevracela a uplynuly od té doby tři hodiny, šel ji hledat, protože se blížila silná bouře. Greer toho velmi litoval, protože si nevzala nic s sebou. Jelikož si nevzala ani pohodlnější boty, cítila každý kámen a znemožňovalo jí to v chůzi. Zaslechla jezdce a rychle se schovala do hustého porostu v lese. Náhle u ní byli dva obrovští vlkodavové. Poznala Rhodrickovi psy, trochu zpanikařila a začala utíkat hlouběji do lesa. Rhodrick ji sledoval, pak po ní skočil a rukama jí podrazil nohy. Oba spadli do načechraného listí. Byla ještě v šoku, když jim nad hlavami nebe rozčíslo zlověstný záblesk a začal prudký liják. Jeli po lesní stezce tak rychle, jak jen mohli. U kobylky, na které jela Greer, padla rána a blesk uhodil do stromu. Kůň se splašil a ona spadla. Rhodrick rychle seskočil z koně a prudce ji strhl z cesty. Hned za ním dopadl strom.
Vraceli se domů a ona si uvědomovala, že jí zachránil život. Od té doby se začala chovat lépe k Rhodrickovi, našla v něm důvěru a ochránce, ale netušila, jak po ní touží. Jejich láska je silnější než rozum, proto po spojení jejich těl se berou a odjíždějí do Londýna, kde zůstávají.
