Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Inultus (Legenda pražská)
Inultus se s vědomím, že je Praha pod vládou cizí šlechty, ocitá v roli "žebráka". Pozoruje Prahu z Karlova mostu, kde ho večer potká Flavia. Žena je sochařka, slíbila jistému baronovi sochu Krista ve smrtelné agónii. Žádá Inulta, aby stál modelem její soše. Inultus souhlasí. Den co den visí na kříži, ale Flavia stále není s výrazem jeho tváře spokojená. Den co den se také Inultus víc a víc stylizuje do role oběti a věří, že svou smrtí vykoupí Prahu a ušetří ji zkázy. Poslední den na kříži pomalu umírá. Má šťastný, smířený výraz, což se nelíbí Slavii. Zavraždí proto Inulta dýkou a dosáhne tím výrazu v jeho tváři, po jakém toužila. Její socha je velmi úspěšná, ale Flavia z toho nemá pražádnou radost. Oběsí se ve svém domě. Během pohřbu je Inultus chudým lidem veleben téměř jako Ježíš.

El Cristo de la Luz (Legenda toledská)
Abisain miluje Rispu. Její otec Meribál svolí ke sňatku pouze v případě, že mu Abisain dokáže, že jeho židovské srdce je plné nenávisti k nepřátelům křesťanům. Abisain má nápad, jak by to Meribálovi dokázal. Chce otrávit křesťanské věřící v Toledu - napustí jedem nohu Ježíše Krista na kříži, kterou věřící líbají. Meribál je nápadem uchvácen. Když chce Rispa, která vše vyslechla, na druhý den Kristovu nohu políbit, aby přinesla oběť Panně Marii za nebohého Abisaina, dřevěná noha se náhle pohne a zvedne se tak, aby na ní ze země nebylo možné dosáhnout. Lidé si tento zázrak vyloží tak, že Rispa není hodna Ježíšova požehnání, ale Abatyše se jí zastane. Rispa vysvětluje, proč se rozhodla vybrat si Kristovu lásku místo lásky Abisaina. Lidé jen těžko věří Rispiiným slovům, ale zázrak se opakuje i tehdy, chce-li nohu políbit sama abatyše. Abisain Rispu nenávidí. Nechápe, že mohla zradit židovské vyznání. Po nějaké době se mu zjeví sám Kristus a nabízí mu své odpuštění a lásku. Abisain odmítá. Ocitá se znovu v kostele, kde otrávil Kristovu nohu, a bodá Kristovu sochu dýkou. Socha bolestí vykřikne a zhroutí se na zem. Abisain vezme dřevěnou sochu, aby ji doma spálil. Je odhalen toledskými věřícími. Znovu mu Ježíš nabízí odpuštění a lásku. Abisain se s vděčností a v slzách poroučí do Kristovy náruče a umírá.

Samko Pták (Legenda slovenská)
Samko vyrůstal s ptáky daleko od lidí se svou prabábou, neboť divocí jezdci mu zabili rodiče. Když je Samkovi patnáct let, divocí jezdci se objeví znovu a oznámí mu, že půda patří pánu a že žádá Samka jako pracovní sílu při stavbě hradu na vysoké skále, aby lidé už z dálky viděli, komu patří a pro koho pracují. Samko je při stavbě terčem posměchu - vyrůstal mezi ptáky, místo řeči lidské se naučil hovořit řečí ptáků. Hrad je dostavěn a Samko nemá kam jít. Rozhodne se jít do hor, mezi ptáky. Cesta vede městem. Samko touží jít do kostela. Městem zrovna projíždí delegace králů, strhávají lidi na zem, aby jejich koně neklusali po špinavé dlažbě. Během ležení na zemi se Samkovi zjeví Kristus. Samko se poté rozhoduje přijít do nebe trnitou cestou - živí se pouze kořínky a bobulemi a zkrvavený putuje pořád dál a dál, až se ocitá v klášteře, ve kterém zůstává. Ostatní mniši se mu skrytě vysmívají, ale Samko nachází dřevěný krucifix a dává zuboženému Ježíši jíst, čehož jsou svědky ostatní mniši. Ježíš si Samka po jeho dlouhých útrapách konečně bere k sobě a tím Samko stoupá i v očích mnichů.