Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel roku 1975 jako svou 3912. publikaci. Doslov napsal dr. František Buriánek.

JAZYKOVÉ ZPRACOVÁNÍ:

Dílo je velmi rozmanité na jazyk. Objevují se zde cizí slova (Can't write, hallo), je použita hovorová řeč (tetka, nežďuchej ji, pahýl), taky je často využito řečnické otázky, citoslovcí (ahah!, O-o-o, Bože!) a hlavně Hordubalových úvah. Dochází ke střídání ich a er formy.

A už je ti to hloupé, Juro, Juraji: chodíš po dvoře, pozíráš a nevíš, co dělat. Kapustu pěstovat? To není robota pro chlapa. Sypat slepicím? Svině krmit? Ech, práce pro baby.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Především tato kniha ukazuje, že pravda může být mnohoznačná a závisí na člověku, jak ji pochopí.

JAKÝ PROBLÉM DÍLO ŘEŠÍ:

Problém návratu sedláka Hordubala domů, kde ho ale nikdo nevítá a jeho žena s dcerou se od něho odvrací. Zároveň je všechno jiné, než jaké to bylo před jeho odjezdem a Hordubal neví, jak se má chovat a co dělat.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Děj se odehrává ve vesnice Krivá asi ve druhé polovině 20. století.

HLAVNÍ POSTAVY:

Hordubal - velmi zklamán přístupen ženy a dcerky. V knize je u jeho osoby použita samomluva a obhajování. Hordubal není špatný člověk, snaží se zachránit vztah a rodinu, ale to se mu bohužel nepodaří.
Polana - žena Hordubala, má milence Štěpána Manyu, tichá, bez názoru, před Hordubalem v sobě dusí všechny pocity, věčně neupravená a hubená.
Štěpán Manya - čeledín na statku Hordubala a Polany, je milencem Polany a zavraždí Hordubala. Snažil se povyšovat nad Hordubalem a poučovat ho o chovu koní.

DĚJ:

Hlavní postava Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky do vesnice Krivá za svou ženou a dcerkou. Po cestě vzpomíná na těžkou práci v dolech a přemýšlí, jak by Polanu překvapil. Myslí také na to, jak si za našetřené peníze koupí krávy a bude s nimi chodit po kopcích, zatímco se budou pást. Ale jakmile se objeví před domem, Polana zůstane stát jako opařená a nepadá mu kolem krku, jak doufal. Dcerka před ním utíká a čeledín Manya je jí bližší. Zároveň zjišťuje, že jeho louky jsou prodány a Polana nakoupila nížiny, aby Manya mohl pást koně, o které Hordubal nestojí. V hospodě ho nepoznávají a on se tam dozví, že mu byla Polana nevěrná. Nechce tomu věřit a porve se se svými bývalými kamarády. Aby ukázal, že tomu tak není, zasnoubí Hafii s Manyou. Lidé se začnou Manyovi vysmívat a ten si stěžuje u Hordubala. Ten se rozzuří, roztrhá smlouvu a vyžene Manyu. Náhodou se na vlastní oči přesvědčí, že Polana je mu stále nevěrná a začne mu být všechno jedno. Nedbá o své zdraví, když běhá za pasákem ovcí Míšou daleko do hor, kterému se svěřuje. Nakonec ho najdou doma ve chlévě, jak leží s horečkou. Uloží ho do pokoje a Polana se o něho - alespoň trochu - stará. Ráno ho však naleznou mrtvého. Přijde starosta, četníci, lékař, který zjistí, že Hordubal, jenž ostatně už byl na smrt nemocen, byl zabit tenkým předmětem přímo do srdce. Jeden z četníků se snaží, aby to vypadalo, že Hordubal zemřel na zápal plic, ale druhý z nich chce za každou cenu objasnit celou tragédii. Je zatčena Polana i Manya, ačkoliv oba obvinění popírají, tak jsou nalezeny u Manyy doma Hordubalovy peníze a nakonec i jehla, která by mohla způsobit ránu v Hordubalovu srdci. K dalšímu přelíčení se dostaví celá vesnice, aby mohla odsouhlasit ne zločin, ale hřích. Štěpán se přizná a je odsouzen na doživotí. Polanu odsoudí k trestu za spoluvinu.

Srdce Juraje Hordubala se někde ztratilo a nebylo nikdy pohřbeno.

UKÁZKA ZAUJETÍ:

A jak to bylo, Hafie, tu poslední noc, co takto zemřel. Kde jsi spala? S mamou v komoře. Neprobudilo tě něco? Probudilo. Někdo klepal na okno a mamka seděla na posteli. A dál? Dál nic, mamka hovořila, že mám spat, či chci-li dostat bití. A spala jsi? Hej že spala. A nic jsi neslyšela dál? Nic. Jen někdo šel po dvoře a mamka byla pryč. A kdo to šel - nevíš? Děvčátko otvírá podivem pusu. No, Štěpán. S kým jiným by maminka chodila ven?

Na zápraží vychází Polana a stane jako zkamenělá, oči vytřeštěny, ruce přesilně tiskne k prsoum a prudce, jíkavě vydechuje.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka byla doopravdy skvělá, byla napínavá a přečetla jsem ji rychle, protože jsem se nemohla dočkat, jak to dopadne. Hordubala mi zároveň bylo i líto za to, jak se k němu Polana chovala.