Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

ČAPEK, Karel. Hordubal. 23. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985, s. 126.

FORMA:

Dělí se na tři knihy (první, druhá, třetí), které jsou členěny do očíslovaných kapitol.

OBSAH:

Kniha první
Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky do Krivé. Byl by o tom rád pověděl spolucestujícím, ale svých zdráháním je nechtě urazí, a tak si rozhovor představuje. Našetřil si tam přes tři tisíce dolarů, a to ještě posílal peníze své ženě Polaně. Jenže ty mu ukradli v bance. Přesto se vrací se sedmi sty dolarů. Doma má dcerku Hafii, byly jí tři roky, když odjížděl.
Jde krajinou a kreslí si, jak ženu překvapí a jak ho srdečně přivítá. Jenže ona se ho zděsí. Hafie se k němu taky nechce znát, je pro ni cizí. Hordubal si to však všechno rozumně vysvětluje a netrápí se. Pak přijede s kočárem a párem koní chlapík, jehož Polana představí jako Štěpána Manyu - čeledína. Hordubal doufal, že Polana nakoupila za peníze od něj krávy, ale ona má jen dvě pro mléko. A taky prodala pole, prý na něm byla zbytečná dřina.
Juraj zajde ještě do krčmy, v duchu si přehrává, co by všechno mohl říct, ale jeho plány opět nevychází. Potká dva známé, avšak oni jsou poněkud rozpačití. Vydá se tedy zpět a těší se na Polanu, osm let se na ni těšil...
Hordubal je opilý, protože před Polanou nějak ztrácí odvahu. Ona na něj čeká, aby mu řekla, že už se nechce dřít na poli. Také chce vědět, co bude se Štěpánem a Juraj slibuje, že zůstane. On má jít spát do jizby, Polana jde na půdu. Hordubalovi se to rozleží a myslí si, že třeba chce, aby za ní přišel. Sotva se ale objeví ve dveřích na půdu, Polana je hrůzou bez sebe, žádné vřelé uvítání ho nečeká, křičí na něj, aby šel pryč. A on jde, ale v duchu ji omlouvá, že si jen odvykla.
Další den veze Štěpán Hordubala na louky a napomíná ho, když mluví na koně, že prý změknou. Jurajovi se rovina nelíbí, vrací se pěšky domů. Cestou se ještě staví u kováře a nechá Polaně udělat hák na dvířka, aby se mohla na půdě zavírat.
Hordubal nemá doma co dělat a pranic se mu to nelíbí. Štěpán se čímsi užírá. Hafie se gazdy bojí. V duchu vede dlouhé rozhovory s Polanou a představuje si, jak by věci mohly být. Večer jde spát do chléva k milovaným kravičkám.
Další den se vydá do hor a navštíví tam ovčáka Míšu. Potom sedí dlouho na stráni a dívá se dolů. I na svůj dvorek vidí. Vyjde světlá postavička a ze stáje se k ní přidá tmavá. Dlouho, dlouho nehybně stojí. Nakonec se rozdělí. Hordubal se vrátí, ale i tu kytičku jahod pro Hafii zapomene na dvorku.
Manya se tu noc ožral a kdesi se popral. Pak vyspával ve stáji. Juraj navštíví cikánku a nechá si od ní za deset dolarů uvařit nápoj lásky. Běží s ním k Polaně, když se utrhne hřebec a běhá po dvorku. Štěpán na něj vyletí ze stáje a zvíře zkrotí. Polana celá zkrásní, jak sleduje ten lítý zápas. Hordubal je zaražený a jde vylít kouzlo do kopřiv.
Juraj zaleze za stodolu a přemýšlí. Připadá si najednou oproti Polaně starý. Vymýšlí slavné plány, jak získá úctu i bohatství.
Večer znovu navštíví hospodu, ale Fedeleš Gejza se mu vysmívá, že si vzal čeledína na ženu. Strhne se rvačka, na Hordubala jde velká přesila, až to rozežene Vasil Gerič Vasilů - starosta a Hordubalův přítel. Domlouvá Jurajovi, aby šel domů a už do krčmy nechodil. Taky mu radí, aby dal pryč čeledína. Juraj je uražený, že naznačuje takové věci o Polaně, a rozejde se s ním ve zlém.
Přesto Štěpánovi řekne, aby šel pryč. Pak se za týden skoro upracuje k smrti, protože Polana se zamkne v komoře a vzdoruje. Před cizími ji však Hordubal hájí.
Poté se Manya vrátí a ohrožuje Juraje zbraní. Hordubal zachová klid a vezme Štěpána zpátky. Vyřídí tu zprávu Polaně a navrhuje, aby mu zasnoubili Hafii. Pak by mohl na statku zůstat jako budoucí zeť. Předpokládá, že bude souhlasit, protože je chtivý majetku.
Štěpán souhlasí, a tak se jedou dohodnout se starým Manyou. Hordubal je ochotný vyplatit Štěpánovi sourozence, aby statek pak připadl jemu. Štěpán zatím s bratrem na střídačku zaráží do dveří jehlu na pletení košíků. Je uchystána důkladná smlouva, Hordubal pak všude možně rozhlašuje, jak se to má se Štěpánem a s Hafií, aby zamezil řečem o Polaně.
Lidé se však podivnému svazku vysmívají, a to Štěpán těžce nese. Nakonec uhodí na Juraje, že to snášet nebude. Hordubal roztrhá smlouvu a vyhodí Štěpána přes plot.
Další den zajede Hordubal do města, navštíví advokáta a vše odkáže Polaně za její věrnost a lásku. Poté prodá Štěpánova vypiplaného hřebce hodně pod cenou. Nechce ho mít u sebe.
Juraj chodí po kraji a hledá práci, ale nedaří se. Když se tak jednou vrací, zahlédne u potoka ženu podobnou Polaně a jakéhosi snědého muže, jak se líbají. Hordubal běží domů a Polanu tam nemůže najít. Dorazí zadýchaná chvíli po něm a vysvětluje, že byla u sousedky. On však odvětí, že se neptal.
Polana je nezvykle ochotná a snaží se s Jurajem mluvit. On ale nemá náladu a jde si lehnout do chléva. V duchu opět Polanu omlouvá a uvěří její verzi. Sám si říká, že je hloupý, když ji podezírá.
Časně zrána se pak vydrápe do hor k Míšovi. Není mu dobře, jako by byl nemocný. Pověřuje Míšu, aby Polanu za něj obhajoval. Pak se ho ptá, jestli by nebylo lepší se zabít, aby ušel myšlenkám. Míša říká, že to není třeba, že stejně brzy zemře. Hordubal se pak vypotácí z koliby a dostane se domů, ani neví jak.
Hafie ho našla na slámě a Polana ho uložila do postele. Juraj blouzní, všechno se mi plete. Polana se na něj chodí dívat. Hordubal jí po Hafii vzkazuje, že se Štěpán může vrátit. Taky plánuje, že udělá králíkárnu. Večer vstane, ale ještě se motá. Polana ho pošle, ať si znovu lehne. Když mu donesla večeři, spal.

Kniha druhá
Polana naříká, že Hordubala zabili. Přijdou to vyšetřovat dva četníci: starý tlustý Gelnaj a nový horlivý Biegl. Okno v Hordubalově komůrce je vyražené, ale rýhy od diamantu jsou vevnitř, střepy venku a oknem by stejně nikdo neprolezl.
Gelnaj a Biegl napřed vyslýchají Polanu, která přizná, že se předešlého dne viděla se Štěpánem. Biegl je na ni hrubý a Gelnaj mu domlouvá, aby ji nechal, že je těhotná.
Biegl prolézá celý statek, doktor mezitím ohledává Jurajovo tělo. Prý že ho mohli zabít nějakým hřebíkem, z rány vyšlo málo krve. Také odhaduje, že Polanino dítě podle stupně těhotenství nemůže být Hordubalovo.
Gelnaj si povídá se sousedkou a s Hafií, Biegl slídí. Společně pak jedou do Rybár. Biegl tam znovu agresivně všechny vyslýchá, Gelnaj si povídá. Ptá se, od čeho mají rozbodané dveře. Prý od košíkářské jehly, ale starý Manya ji nemůže najít. Štěpán se pokusí utéct, a tak ho Biegl zatkne. Vezou ho do města a Gelnaj s ním rozmlouvá o koních. Manya se zlobí, že gazda prodal hřebečka za tak málo.
Gelnaj se dozvěděl od Hafie, že Štěpán večer na statku nebyl. S gazdovou prý má něco asi čtyři roky. Snaží se vysvětlit Bieglovi, že to není jednoduchý případ. Také mu radí, aby se rozhlédl po Hordubalových dolarech, které zmizely a o kterých Manyové věděli. Usuzuje, že Hordubala zabili košíkářskou jehlou. Poslední, co poznamená, je, že u Manyů budou vyvážet hnojiště.
Četníci objeví diamant na sklo a od sklenáře se dozví, že si jej u něj koupil Štěpán. Štěpánův švagr vypovídá, že Štěpán mu nabízel peníze za Hordubalovo zabití. Snad se chtěli po jeho smrti s gazdovou vzít.
Doktor přijde se zprávou, že Hordubala zabili zbytečně. Byl v kómatu, nedožil by se rána. Srdce prý bylo probodnuto tenkým, ostrým předmětem. Gelnaj by byl nakloněn tomu říct, že Hordubal umřel přirozenou smrtí, ale Biegl něco takového rázně odmítá.
Hordubalovo srdce poslali na další přezkoumání do Prahy. Cestou se ale láhev s ním rozbila a ono dorazilo v hrozném stavu. Doktor ho chtěl rychle odklidit, a tak napsal, že rána v něm je od střely.
Biegl našel Hordubalovy peníze v Rybárech. Myslí si, že mu je všechno jasné, Gelnaj ho trochu krotí. Podle Biegla je Štěpán chamtivec, gazdinu nemohl mít rád, vždyť je sešlá a ošklivá. Gelnaj se ptá, jestli si myslí, že našel pravou pravdu, ale Biegl sotva poslouchá. Chtěl by ještě najít jehlu.

Kniha třetí
Probíhá přelíčení proti Štěpánu Manyovi a Polaně Hordubalové za vraždu a spoluvinu na zavraždění. Oba obžalovaní se cítí nevinni.
Vypovídá Vasil Gerič, že Polana měla poměr se Štěpánem a na Juraje byla zlá. On si nestěžoval, ale scházel. Gelnaj mluví stručně, ve smyslu obžaloby. Pak nastupuje Biegl. Ukazuje diamant na sklo, jenž našel u Hordubalové ve skříni, a pak také košíkářskou jehlu, jíž objevil u Manyů ve vyvezeném hnojišti. Doktor popisuje ránu a trvá na tom, že nebyla způsobena střelnou zbraní. Vězeňský lékař potvrzuje, že Polana je v osmém měsíci těhotenství. Polana tvrdí, že to je Jurajovo dítě, ale Hordubal se vrátil teprve před pěti měsíci. I Štěpánův bratr vypovídá, že měl Štěpán poměr s Polanou, prý se tím leckdy chlubil...
Svědectví se vrší a skoro všichni se dívají na Polanu. Žena zabije svého muže v posteli! Přihlížející babky by byly pro to ji oběsit.
Přivedou dokonce Hafii jako svědka. Děvčátko bezelstně vypovídá, že té noci, co byl gazda zavražděn, někdo ťukal na okno a maminka šla ven. Prý to jistě byl strýček Štěpán, s kým jiným by šla ven? Když Gelnaj holčičku odvádí, všichni posmrkávají a snaží se jí podstrkovat různé drobnosti.
K soudu dorazí i Míša, aby vyřídil, co mu nakázal Juraj. Že Polana byla žena hodná a věrná.
Přesto se všichni obrací proti Polaně. Vyčítají jí nejenom vraždu, ale i smilstvo. A ona přece neskloní hlavu, tváří se, jako by se neměla zač stydět. Jde řeč, že musela Štěpána očarovat, vždyť je tak škaredá...
Státní zástupce shrnuje případ a do řeči se mu plete spíše hřích než zločin. Jako by to byl soud boží a ne světský. Události zhruba sedí, ale podle toho, co ví čtenář, se osobám přičítají jiné motivy. Hlavně Hordubalovi.
Štěpánův obhájce se odvolává na svědectví městského doktora, že Juraj byl zastřelen a ne probodnut. Polanin zase tvrdí, že jí scházel motiv. Přináší Hordubalovu závěť, připomíná Míšu a nakonec drží řeč o nepřesnosti v určování doby těhotenství.
Státní zástupce křičí, že závěť je posledním důkazem Polaniny proradnosti. Že jistě donutila Hordubala, aby nechal takový pekelný výsměch sepsat.
Štěpán chce ze všeho Polanu vynechat a vykládá, jak Hordubala zabil sám, protože na něj měl vztek. Ani spolu nic neměli, jen jednou se pokoušel, a to je zrovna Hafie viděla.
Soud se odročuje. Je potřeba dokázat, že Štěpán se nemohl schovat na půdě. Biegl vede slavný soud do Hordubalova statku. Za dveřmi na půdu je kukuřice, která se okamžitě sype ven. Okénko, kterým Manya údajně vyskočil, je zavřené zevnitř na závorku. Na statku se usadil Jurajův bratr Mechajl s dcerou a těhotnou ženou. Starají se o Hafii. Taky by rád do Ameriky na robotu, jako Juraj.
Štěpán byl odsouzen za vraždu na doživotí (čtyři byli proti, osm pro). Polana byla jednomyslně odsouzena za spoluúčast na dvanáct let.
Srdce Juraje Hordubala se kdesi ztratilo a nebylo nikdy pohřbeno.

ZNAKY:

Součástí takzvané noetické trilogie (noetika - filozofická disciplína zabývající se poznáním); hlavní myšlenkou je možnost poznání skutečnosti a druhých lidí; neexistuje jediná, absolutní pravda; skutečnost je složitá a každý ji vidí podle svých zkušeností jinak; častá polopřímá řeč (promluvy, které nejsou označené graficky - uvozovkami, ale budí dojem přímé řeči); první část vnímá čtenář Hordubalovýma očima - omezený pohled, často nevíme víc než postava sama, teprve časem si skládáme události, které Hordubal vidět nechce

CITÁT Z KNIHY:

Páni porotci, zopakoval jsem vám okolnosti, jak byly zjištěny vzornou prací bezpečnostních orgánů (Biegl v auditoriu šťouchá Gelnaje) a jak vysvitly z výpovědí svědků. Rád bych na tomto místě poděkoval oběma. Pánové, ve své dlouhé soudní dráze jsem ještě neviděl proces, kde by svědecké výpovědi byly proniknuty tak hlubokou, tak vášnivou účastí na úkonu spravedlnosti jako v tomto případě. Celá dědina, celý národ z Krivej, mužové, ženy i děti, předstupovali před vás, ne aby jen podali svědectví, ale aby žalovali Bohu i lidem na ženu cizoložnou. Ne já jménem zákona, ale lid sám je žalobcem. Podle litery zákona budete soudit zločin. Podle svědomí tohoto božího lidu budete soudit hřích.
(str. 117)