Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1983 (4. vydání tamtéž). Ilustroval Cyril Bouda. Počet stran: 227.

OBSAH VYBRANÝCH PŘÍBĚHŮ:

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký psal dopis Aristotelovi a v něm stálo:
Alexandr vzpomínal na to, jak přísahal nad Achillovým hrobem, že bude pokračovat v jeho šlépějích hrdinství a nikdo ho nezastaví. A skutečně dobýval jedno území za druhým. Po tomto úvodu říká, že to byla pošetilost, když si myslel, že to dělá kvůli hrdinství. Vlastně jediným důvodem tažení do Persie bylo krytí hranic Makedonie, čímž získal severní břeh Středozemního moře, ale díky tomu musel zaútočit na Egypt, aby ho nemohl ohrozit. Po vítězství v Egyptě si vyrazil krýt hranice zničením Persie, ale i její hranice musel krýt, a tak šel stále na východ až k řece Ganze, odkud se však kvůli nespokojenosti vojáků musel vrátit. Celé toto dlouhé tažení byla jen holá politická nutnost stejně jako to, že si vzal za manželky tři orientální princezny a prohlásil se bohem. Nakonec prosil Aristotela, aby Řekům vysvětlil své prohlášení bohem.

Smrt Archimédova

Historie s Archimédem zabitým při dobytí Syrakus. Podle autora nebyla tak, že plenící římský voják zabil Archiméda, jenž bádal nad výpočty a vojákovi řekl: "Neruš mi mé kruhy!"
Archimédes však o dění okolo věděl mnohem více a pro Syrakusy vyráběl bojové stroje, a římský voják byl ctižádostivý setník Lucius, který přišel do domu a před Archimédem zasalutoval. Chtěl po Archimédovi získat válečné stroje, díky nimž se Syrakusy udržely tak dlouho nedobyty, a nabídl mu spolupráci s Římany, kteří se snaží získat kontrolu nad Středozemním mořem a tím pádem i nad světem. Na Archimédovu otázku, proč chtějí vládnout světu, odvětil, že Řím je předurčen vládnout světu. Dále si takto odporovali a Archimédes nabídku na spolupráci odmítl a chtěl, aby mu nechal klid na vymyšlení toho, jak vypočítat plochu kruhové výseče.
Později byla vydána zpráva, že Archimédes zemřel náhodou.

Ukřižování

Pilát si zavolal Náhuma, jenž se vyznal v dějinách a řekl mu, že ho mrzí, že si jejich národ umanul ukřižovat Ježíše, neboť je to bezpráví a nechce s tím mít nic společného. Náhum odvětil, že bez bezpráví by nebyly dějiny a že už je stejně pozdě, protože Ježíš je již ukřižovaný mezi mužem nalevo a napravo. Pilát se zeptal, co provedli ti napravo a nalevo. Náhum odpověděl, že to neví, ale pravděpodobně dělali politiku, ale také mu není jasné, proč je ukřižovali oba najednou, že většinou křižují jen toho napravo, nebo nalevo. Pilát se ještě zeptal, proč tedy křižují toho uprostřed a Náhum odpověděl: Pokud vyhraje ten nalevo, ukřižuje nejdříve toho uprostřed a poté až napravo a obráceně, nebo se někdy stane, že vypuknou boje, a to pak ti napravo i nalevo ukřižují toho uprostřed, protože se nerozhodl proti komu půjde.

POSTAVY Z VÝŠE UVEDENÝCH PŘÍBĚHŮ:

Alexandr Veliký - megalomanský vládce posedlý dobýváním stále nových území a posedlý svým termínem "politická nutnost"
Lucius - vypočítavý Říman, který si myslí, že Římané jsou na světě proto, aby vládli; zabije Archiméda, aniž by k tomu měl důvod; Čapkův prototyp Hitlera
Pilát - poměrně naivní Říman, jemuž jeho osudná chyba s ukřižováním Ježíše došla pozdě, a proto se o něm dosud píše, jinak by byl naprosto bezvýznamný

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila, neboť v ní bylo mnoho poučení z minulosti, která autor vtipně zpracoval. Také mě kniha donutila se zamyslet, jak si všichni idealizujeme minulost, což nutně nemusí být pravda, naopak bychom si měli z minulosti vzít poučení, protože mnoho skutků v dějinách lidstva nebylo správných. Toto Karel Čapek mistrně zpracoval do některých apokryfů. V knize se také objevují velmi často narážky na meziválečný stav. Tuto knihu bych doporučil všem, kteří se rádi zamyslí nad historií.