Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární druh: epika
• literární žánr: novela
• příslušnost k literárnímu směru: meziválečná literatura

Povídka Povětroň byla poprvé vydána roku 1934 a je druhou částí volné trilogie, známé také jako noetická trilogie. Spojovacími motivy všech tří částí trilogie jsou mnohotvárnost skutečnosti, hledání pravdy, subjektivita poznání a porozumění člověku. Stejný je do jisté míry i postup, jenž Karel Čapek pro výstavbu povídek používá. Ten spočívá v několikeré rekonstrukci života nebo události.
Povídka Povětroň je čtverým pohledem na záhadu pacienta "Případu X", který se zřítil s letadlem a zemřel, aniž se probral z bezvědomí. Naprostá neznámost člověka, jenž nemá "ani tvář, ani jméno, ani vědomí", je hlavní motivací pro rozvíjení čtyř příběhů, jež se snaží porozumět událostem předcházejícím pádu letadla.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Hordubal; Povětroň; Obyčejný život. Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1975 (5. vydání tamtéž). Doslov napsal František Buriánek, k vydání připravil Miroslav Halík. Celkový počet stran: 339.

TÉMA:

Vnímání života cizího člověka

HLAVNÍ MYŠLENKA:

To, jak vnímáme lidi a svět, záleží i na naší povaze.

DĚJ:

Básník tráví čas v nemocnici, protože tam má doktora, svého známého. Vždy si tam něco představuje.

Jednoho dne se zřítí letadlo. Na palubě byly pouze dvě osoby - pilot a jeden cestující. Pilot zemřel na místě, avšak cestující byl převezen do nemocnice. Od příjezdu byl v bezvědomí, a protože mu všechny doklady shořely, museli ho označit jako Případ X.
Zatímco pomalu umírá, u jeho lůžka se střídá jasnovidec, básník a milosrdná sestra, kteří o něm vypráví každý svůj příběh, v němž spekulují, proč letěl i přes vichřici, která ten den byla, a proč nemohl počkat do následujícího dne.

Milosrdné sestře se zjevuje ve spaní, kde se jí zpovídá a mluví o tom, jak znal jednu dívku, ale nebyl dostatečně vyspělý na to, aby s ní zůstal, tak od ní utekl. A když měl pocit, že dospěl, letěl co nejrychleji, aby mohl být s ní.

Jasnovidec naopak popisuje spíše jeho vnitřní rozpoložení a celkově to, jak se cítí, než příběh o tom, co se mu stalo.

Básník si myslí, že pochází z Antil. Najde se někde opilý a nepamatuje si nic ze své minulosti. Žije tak nový život s přiděleným jménem. Nakonec si na svou minulost vzpomene, ale básník ji stejně neprozradí. Vrací se za otcem a chce u něj být co nejdříve.

Nakonec pacient s označením Případ X zemře.

KLÍČOVÉ SCÉNY:

pád letadla - seznámení s Případem X - příběh milosrdné sestry - příběh jasnovidce - příběh básníka - smrt Případu X

ZPŮSOB VYPRÁVĚNÍ:

Er-forma

HLAVNÍ POSTAVY:

Případ X - zraněný, v bezvědomí, neznámý
milosrdná sestra - obětavá, věřící, laskavá
jasnovidec - vnímavý, nervově labilní
básník - hlava v oblacích, zasněný

ČLENĚNÍ:

Kapitoly

TROPY A FIGURY:

• personifikace (prudký vítr ohýbá)
• přirovnání (zmítají sebou jako zástup v panice; pleská ve větru jako prapor)
• řečnická otázka (a proč ty vlasy
• inverze (k lékařskému zákroku sluší se přistoupiti rychle)