Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato povídková kniha má asi 280 stran a dělí se na dvě velké části, které bývají vydávány i odděleně. Je psána čistě spisovnou češtinou, místy se zastaralými výrazy.

Jedná se o detektivní povídky, kde nechybí ani dobrodružné tajemství ani humor. Každá má svého hrdinu, který případ se nakonec vyřeší.
Děj se odehrává na počátku 20. století v různých evropských zemích.

OBSAHY VYBRANÝCH POVÍDEK:

Básník
Mladý policejní vyšetřovatel dr. Mejzlík řeší případ, kdy starou paní přejede ve 4 hodiny ráno rychle jedoucí neznámé auto. Žádný ze svědků mu k tomu víc však neřekne, protože si nevšimli ani značky ani barvy auta. Jeden z nich mu však řekne ještě o dalším svědkovi. Dr. Mejzlík se za ním vypraví a dozví se, že je básník. On si však také značku či barvu auta nepamatuje, ale vzpomene si, že o tom napsal báseň. V ní spolu s vyšetřovatelem objeví zašifrovanou značku auta, aniž by to sám věděl a tím pomůže vyřešit případ.

Zločin na poště
Četnický strážmistr Brejcha hledá důvod, proč se mladá Helenka z pošty utopila. Zjistí, že jí v kase chybí 200 korun. Ale nevěří, že by je sama vzala.
Domluví se tedy s novým pošťákem Filípkem a zjistí, že by kdokoliv, kdo nechá poslat nějaký balík, mohl ukrást peníze ze zásuvky. Pan Houdek denně posílá psaníčka své nevěstě do Pardubic a jednou se na poštu vrátí jeho balík másla, který poslal do Prahy na vymyšlenou adresu. Filip zjistí, že uvnitř není máslo ale hlína a spolu s Brejchou si domyslí, že jedině pan Houdek mohl být onen zloděj i z toho důvodu, že jeho nevěsta zde chtěla pracovat místo Helenky. Zajdou za ním a dokážou mu to, poté se domluví Filip z hrabětem a ten si pana Houdka odveze k sobě na velkostatek na Moravě a tím se navždy odloučí od své nevěsty.

Zmizení pana Hirsche
Pan Hirsche byl obchodník s perskými koberci a často k němu přijížděli podivní lidé z Arménie apod. Jednou se však ztratí. Jeho služebníci i manželka ho hledají, ale poté to oznámí policii. Ta hledá sebemenší stopu, ale nic nenachází. O dva dny později ale na nádraží objeví podivný a zapáchající kufr. Když ho strážník otevře, uvidí Hirschovu mrtvolu, která je pobarvená od nekvalitně nabarvených koberců. Tím poznají, že to byli ti Arméni. Pan Hugo si vzpomněl, že je viděl, jak šli za panem Hirschem se 4 koberci a zpátky šli jen se 3. Odvodí si z toho, že v tom jednom byla už tehdy zabalena mrtvola.

Jehla
Jedna paní najde v housce jehlu. Proto to dá policii, aby to vyšetřila, kdo ji tam dal. Policii se do toho moc nechce, protože neví jak na to, ale potom to odevzdají do chemického ústavu, aby zjistili, kdy tam byla jehla dána. Tam se musí naučit péct housky a přidávají do nich jehly, aby zjistili, která bude nejvíce odpovídat nalezené jehle. Podaří se jim to a pekař si uvědomí, že posílal chlapce s pečivem zrovna, když ho vyhodil. Chlapec se přizná, že to udělal on, aby se pekařovi pomstil. A dostane jen napomenutí, pekař, který za něj musí zodpovídat, dostal pokutu.

Sbírka známek
Malý kluk se kamarádí s jiným klukem a spolu tajně sbírají známky, ukládají si je na půdu do truhly a je to jejich největší poklad. Ovšem jednou onemocní spálou a někdo mu je z půdy vezme. Sám si myslí, že to byl jeho kamarád a je hrozně nešťastný. Vyroste a s nikým se nebaví, jen pracuje, učí se a žije sám pro sebe, protože se zklamal v kamarádovi a otec ho také nechápe. Jednou mu však zemře žena a on se podívá do starých památek a objeví tam tu sbírku známek, kterou tolik postrádal. Uvědomí si, že hrozně křivdil svému kamarádovi a je mu to moc líto.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila, byla napínavá i vtipná. Od Karla Čapka jsem četla i jiné knihy.