Premiéra této divadelní hry se uskutečnila v Národním divadle v Praze 25. ledna 1921 v inscenaci režiséra Vojty Nováka, na scéně Bedřicha Feuersteina a s kostýmy Josefa Čapka. Hlavní role vytvořili Rudolf Deyl starší, Jaroslav Vojta, Jiří Steimar, Eva Vrchlická a další. Drama R.U.R. dosáhlo jako první z českých divadelních her světového významu a bylo uvedeno na mnoha evropských a amerických scénách.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2008 (2. vydání tamtéž). Počet stran: 101. ISBN: 978-80-87128-14-5.
OBSAH:
Děj dramatu se odehrává na ostrově, kde se nachází továrna vyrábějící roboty - Rossum's Universal Robots. Tito umělí lidé byli sestrojeni geniálním vědcem Rossumem. Hlavním důvodem jeho snažení bylo překonat Boha a dokázat, že není žádného Boha vlastně zapotřebí.
Jeho první výtvory se člověku tak docela nepodobaly. Vytvořit robota v lidské podobě se podařilo až jeho synovci - Rossumovi mladšímu. Na rozdíl od svého strýce jemu šlo především o zisk, proto začal roboty vyrábět s co možná nejnižšími náklady, zjednodušoval je a vyráběl jich co nejvíce. Vytvořil tak vlastně stroj, levnou pracovní sílu, která má nahradit člověka a zbavit ho tak povinnosti konat práci. Tito roboti jsou sice myslící stroje, avšak postrádají cit a jakékoliv emoce.
Jednoho dne na ostrov přijíždí krásná a okouzlující Helena Gloryová, vyslankyně Ligy pro ochranu robotů, která bojuje za jejich práva. V té době již továrnu řídí Harry Domin společně se svými kolegy - inženýrem Fabrym, doktory Gallem a Hallemairem, stavitelem Alquistem a komerčním ředitelem Busmanem. Domin Heleně ochotně předvede roboty (i přes její poslání) a seznámí ji s historií výroby. Helena je zděšena tím, že roboti - ačkoli vypadají jako lidé - nemají žádné lidské city, necítí bolest a nebojí se smrti. Helena je lituje a cítí s nimi, ale oni její lítost nechápou, jsou k ní lhostejní jako ke všem lidským citům. K Heleně však nejsou lhostejní muži, které okouzlila a kteří se jí dvoří. Harry Domin ji dokonce jako první požádá o ruku a překvapená Helena, přes počáteční nechuť a vyvedení z míry, se za něj nakonec provdá a zůstane na ostrově. Zde usiluje o polidštění robotů. Přemlouvá doktora Galla, aby dal robotům cit a vložil do nich duši. Doktor Gall, okouzlen Helenou, nakonec podlehne a některé roboty skutečně polidští.
Druhá část děje se odehrává po deseti letech. Domin stále prosazuje svou ideu, že roboti převezmou všechnu lidskou práci a člověk se bude zabývat jen tím, čím bude chtít a už nebude muset nikdy pracovat. Chce, i za vekou cenu, vytvořit nový svět podle svých představ. Jeho protikladem je Alquist, jenž si váží práce, nevěří Dominovým ideám a velkým změnám, nepovažuje technický pokrok za spásu lidstva a lidský život staví nade vše. Roboti se po dobu deseti let vyvíjeli, měnili a nyní si uvědomují sami sebe (hlavně díky těm několika pokusným robotům dr. Galla sestavených na Helenino přání), uvědomují si svou fyzickou i rozumovou převahu a začínají se bouřit proti lidem na celém světě. Helena i přes odlehlost ostrova začne tušit, že něco není v pořádku, že se ve světě něco děje. A má pravdu. Za všechny ty roky rapidně stoupla výroba robotů a lidé se uchýlili k nečinnosti a zahálení. Už se dokonce nerodí žádné děti a ani ona sama dítě nemá. Uvědomuje si, že tohle asi bude trest za tu pohodlnost a zdánlivý blahobyt, který si po celá ta léta všichni užívali.
Helena i s ostatními chce z ostrova odjet pryč, ale už to nestihne, vzpoura robotů se nakonec dostane i na ostrov. Zde roboti obklíčí dům, v němž všichni žijí a chtějí ovládnout výrobu. Helena se domnívá, že všechno se vrátí do starých kolejí, když roboti zmizí, a proto spálí Rossumův návod na jejich výrobu. Domin se svými spolupracovníky se však chtěl pomocí tohoto návodu vykoupit z jejich zajetí, protože roboti se nemůžou sami rozmnožovat. Všichni doufají, že je roboti propustí a pak se přepraví na jiný ostrov, kde se pokusí o založení nového lidstva. Jejich naděje se však rozplyne poté, co zjistí, že Helena návod spálila. I přes poslední zoufalé pokusy zachránit se je roboti nakonec zavraždí. Ušetří pouze Alquista, který proti nim nepoužil zbraně a navíc vědí, že potřebují někoho z továrny, kdo by jim předal tajemství výroby, sami totiž vědí, že jim chybí schopnost reprodukce. Alquist však výrobní postup nezná. Roboti ho nutí, aby to neustále zkoušel, ale zoufalý Alquist nedokáže bez návodu žádné nové roboty vyrobit a na celém světě nezbývá jediný člověk, který by mu s jeho přetěžkým úkolem dokázal pomoci, roboti totiž vyhladili celé lidstvo.
Alquist - poslední člověk - se oprávněně domnívá, že skončila lidská epocha. Nakonec však objeví dva roboty, kteří mají lidské city, smějí se a cítí k sobě lásku. Alquist v nich vidí jakéhosi novodobého Adama a Evu a doufá, že z nich vzejde nové lidské pokolení.
