Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární forma: próza
• literární druh: drama
• literární žánr: vědeckofantastické kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích
• kniha vyšla poprvé roku 1920
• v roce 1938 byla zfilmována v Anglii a roku 2016 se má na motivy této divadelní hry natáčet americký film
• v roce 1977 napsal Zdeněk Blažek stejnojmennou operu

Krásná, elegantní, bohatá a za práva utlačovaných naivně bojující Helena navštíví továrnu na výrobu robotů. Svým nešikovným idealismem nechtěně přispěje k sérii katastrofických událostí. Mezitím se sice stihne vdát za sebejistého a atraktivního ředitele továrny Domina a sklízet obdiv jeho vlivných spolupracovníků, nestihne však to, po čem nejvíce touží - mít děti. Protože tam, kde se vyrábí příliš mnoho robotů, zákonitě ubývá lidí...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1966 (20. vydání). Počet stran: 206.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Byl českým spisovatelem, novinářem, dramatikem, překladatelem a fotografem. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, později v Brně. Dále vystudoval Filosofickou fakultu UK v Praze a filosofii studoval také v Berlíně a Paříži. Mnichovská dohoda a kapitulace pro něj znamenaly zhroucení dosavadního světa. Zemřel na plicní edém a je pochován na Vyšehradském hřbitově. Byl celkem sedmkrát jmenován na Nobelovu cenu za literaturu.

Zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem Čapkem. Jeho díla často vyjadřovala obavu z převládnutí techniky nad člověkem.

HLAVNÍ POSTAVY:

Harry Domin - centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů; celkem sebevědomý, cílevědomý, trošku naivní; horlivý zastánce myšlenky na osvobození člověka od dřiny, na vznik nadčlověka a zajímá ho především prosperita jeho podniku; zamilovaný do Heleny, chce ji chránit, ale trochu ji podceňuje
Helena Gloryová (Dominová) - dcera prezidenta Gloryho, manželka Domina, členka Ligy humanity; k robotům přistupuje laskavě, starostlivě, bojuje za jejich práva, chce, aby měli duši; je celkem naivní
Alquist - vrchní stavitel v továrně na roboty; má však rád svou poctivou práci, váží si jí a roboty považuje za něco špatného a nepřirozeného; nedůvěřuje Dominově myšlence na zrušení práce; lidský život považuje za nejvyšší hodnotu a často se modlí; je posledním přeživším člověkem na Zemi
Nána - služebná Heleny; velice pobožná a roboti se jí oškliví; neustále opakuje, že člověk se vynálezem robotů vzepřel Bohu a že na to doplatí
roboti - nejprve jen absolutně poslušné stroje na práci; vzhledem jsou velmi podobní člověku; jak je ale Dr. Gall neustále zlepšuje, postupně cítí bolest, pak dostávají vlastní rozum a nakonec i emoce; bohužel jejich nejsilnějšími city jsou naprostá nenávist k lidstvu, pocit vlastní nadřazenosti a touha po moci; jediní roboti Helena a Primus jsou schopni lásky a obětování se jeden pro druhého

OBSAH:

Děj se odehrává v továrně Rossumových Univerzálních Robotů (R.U.R. - Rossum's Universal Robots) na blíže neurčeném ostrově.

Předehra

Do továrny na výrobu robotů přijíždí Helena Gloryová. Je šokována, jak se s roboty zachází a jejich naprostou lhostejností. Domin ji přesvědčí, aby si ho vzala a ona zůstává na ostrově.

První dějství

Děj se odehrává po deseti letech od předehry. Helena tuší, že něco není v pořádku, ale nikdo jí nic neřekne. Až z novin se dozvídá, že lidské ženy přestávají rodit děti. Ani ona nemá dítě a v rozčilení spaluje návod na výrobu robotů. Domin se domnívá, že má všechno pod kontrolou, ale místo běžné lodi s poštou přijede loď plná robotů. Roboti se vzbouřili proti lidem, chtějí je vyvraždit a vládnout světu, protože jsou lepší než lidé. Lidé z továrny chtějí utéct na loď Ultimus, ale roboti ji obsadí a začnou obsazovat i továrnu.

Druhé dějství

Roboti už mají i zbraně a stahují se kolem továrny. Dr. Gall se přiznává, že vyhověl žádostem Heleny a upravil některé roboty tak, aby měli vlastní rozum a emoce. Došlo však k tomu, že roboti si uvědomili svou pozici a chtějí vládnout. Chtějí s roboty uzavřít domluvu, že oni jim dají recept na jejich výrobu a roboti je nechají odejít, jenže Helena se přiznává, že recept spálila. Roboti už se dostávají dovnitř a postupně všechny zabíjí.

Třetí dějství

Roboti zabili všechny lidi kromě Alquista. Po něm teď chtějí, aby přišel na to, jak se roboti vyrábějí. On však neměl výrobu na starosti, a tak jen listuje v knihách a snaží se na něco přijít. Stále se mu však nedaří, až mu vůdce robotů Damon nařídí, aby nějakého robota rozpitval. Alquist si vybere jeho, ale stejně ničeho nedocílí. Později přistihne Helenu a Prima, jak spolu rozmlouvají, vyzkouší je, jestli jsou schopni se jeden pro druhého obětovat, zjistí, že jsou do sebe zamilovaní a nechá je jít. Pochopí, že oni jsou základem nového lidstva, novým Adamem a Evou.

KOMPOZICE:

Hra je rozdělena do třech dějství a předehry. Všechna dějství i předehra jsou krátké, hra je celkově relativně krátká. Děj je vyprávěn chronologicky.

JAZYK:

Knížka je psána velmi svižným jazykem a nevyskytuje se tu příliš tropů ani figur.
Všechny postavy v příběhu mluví spisovně, jen služebná Heleny - Nána - používá hovorové výrazy (zrouna; marjájozef; šak; strašnej). Zajímavá je také řeč Heleny, protože často zdvojuje souhlásku r (hrrozné; strrašné; příšerrné). V textu se také vyskytují některá zastaralejší slova a obraty (jemináčku; tuze; zlořečeně; není možno).
Při popisu výroby robotů jsou používány i některé odborné výrazy (biogen; enzym Omega).
V této knize bylo také poprvé použito slovo robot, které svému bratru Karlovi poradil Josef Čapek.
Drama obsahuje především dialogy, ale ve třetím dějství převládají monology Alquista.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autor lidi varuje před technikou, jež by se mohla obrátit proti nim i před tím, abychom se nestali otroky vlastních vynálezů. Také se snaží upozornit, že nikdo nemůže mít absolutní moc a vládu nad světem, že lidstvo nedokáže fungovat v anarchii, aniž by mezi sebou válčilo. Nastiňuje, co by se stalo, kdyby se zhroutil nebo byl narušen složitý systém fungování světa. Připomíná, jak důležitá je pro člověka láska, práce, lidskost. Kritizuje přehnanou touhu zbohatnout, zpohodlnět. Vyjadřuje obavy o lidstvo.

ZHODNOCENÍ:

Knížka je velmi nadčasová a má poutavý příběh s rychlým spádem. Velmi zajímavá je také Čapkova představa robota, který vypadá téměř jako člověk (na rozdíl od dnešních představ).

Knížka se mi četla dobře, s porozuměním jsem neměla problémy. Přesto jsem z ní byla celkem zklamaná, protože jak hlavní myšlenka, tak i příběh a zápletka mně připomínaly jinou Čapkovu knihu - Válku s mloky. Jediným rozdílem je, že zde jsou problémem roboti, v mlocích obojživelníci.