Jedná se o jednu z nejslavnějších Čapkových her, která spadá spíše do kategorie autorových fantasticko-utopických děl z 20. let. "R.U.R." byla první hra, která pronikla na světová jeviště a díky ní se vžilo mezinárodně používané slovo robot (vymyslel ho ale Karlův bratr Josef) - označení pro uměle vyrobené bytosti podobné člověku.
DĚJ:
Stěžejní myšlenka a příběh "R.U.R." se velmi podobá Čapkově "Válce s mloky". Celý děj se začíná objevením nové látky podobné živé hmotě. Vynález robotů se brzy stane obchodním artiklem - společnost Rossum's Universal Robots začne vyrábět a prodávat roboty, levnou a nesmírně výkonnou pracovní sílu, ve velkém. Na ostrov, kde Rossumova továrna sídlí, přijíždí Helena Gloryová, která je neochvějně rozhodnutá bojovat za práva robotů. Nicméně se do ní zamiluje ředitel fabriky, Harry Domin, a okouzlená Helena nakonec na ostrově zůstává. Ze světa do této izolované krajiny přichází zprávy o stále častějších vzpourách robotů, kterých už je více než lidí. Revoltující roboti začínají dokonce zabíjet samotné lidi a nakonec přijdou i na ostrov. Zavraždí osazenstvo továrny a naživu nechávají pouze stavitele Alquista, který má civilizaci robotů vyzradit výrobní tajemství a zajistit tak příští generace, protože roboti se sami nemohou rozmnožovat. Helena ale ještě před svou smrtí stačila rukopisy starého vynálezce Rossuma spálit. Zoufalý Alquist nedokáže žádné nové roboty vyrobit a na celém světě nezbývá ani jediný člověk, který by mu s jeho přetěžkým úkolem dokázal pomoci, roboti totiž vyhladili kompletně celé lidstvo. V závěru hry se ale objevují dva roboti, Helena a Primus, kteří byli vyrobeni ještě za největší slávy fabriky a na kterých se dělaly pokusy s jejich duší. Helena a Primus k sobě navzájem pociťují lásku, cit, jakého by žádný robot neměl být schopen. Alquist pochopí toto znamení a pouští tyto dva roboty do světa jako nového Adama a Evu lidské populace.
Čapek sám vůbec nebyl fascinován objevem technickým, ale právě jeho dopadem na lidskou společnost. Roboti jsou obrazem zmechanizovaného a odlidštěného života nás lidí. Je příznačné, že Helena při své první návštěvě továrny považuje robotku Sullu za člověka a naopak vedoucí pracovníky podniku pokládá za roboty. Roboti opravdu někdy na první pohled působí dojmem lidské bytosti a někteří lidé jednají zase na oko stejně jako roboti.
Čapek se v "R.U.R." zabývá i ideály a jejich složitým dopadem na společnost. Ředitel Domin, inženýr Fabry i všichni ostatní, kdo roboty vyráběli, si nechtěli jen namastit vlastní kapsy, měli svým způsobem velmi ušlechtilý záměr - chtěli lidstvo zbavit práce a dřiny. Vyráběním robotů byli lidé oproštěni od práce, námahy a bolesti, ale ztráceli také činorodost, aktivitu a schopnost žít, protože práce je podle autora jednou z největších lidských ctností.
CITÁT Z KNIHY:
BUSMAN: Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel? I toto, pánem výroby je poptávka. Celý svět chtěl mít své roboty. Panečku, my se jen vezli na té lavině poptávky a přitom jsme žvanili - o technice, o sociální otázce, o pokroku, o moc zajímavých věcech. A každá mizerná, kramářská, špinavá objednávka přidala k lavině kamínek.
Domin je postaven do kontrastu se stavitelem Alquistem, který narozdíl od ředitele vidí jako největší hodnotu lidský život a ne jeho zušlechťování a idealizaci. Alquist si velmi dobře uvědomuje, že esenciální lidskou potřebou je tvořit a produkovat a že pokud lidem sebereme možnost pracovat, dopustíme se tak obrovského prohřešku proti jejich přirozenosti. Je zjevné, že stavitelovi ústy mluví i sám autor:
ALQUIST: Myslím, že správnější je položit jednu cihlu, než kreslit příliš veliké plány...
VLASTNÍ NÁZOR:
"R.U.R." je velmi zajímavý dramatem, který je svým námětem ale velmi podobný "Válce s mloky" - ať už příběhově nebo po myšlenkové stránce. Rozdílné je pouze zpracování hrozby, jednou se v roli úhlavního nepřítele lidstva představují obojživelníci, podruhé jsou to roboti.