Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DEMOKRATICKÝ PROUD MEZIVÁLEČNÉ LITERATURY:

• stoupenci demokratického zřízení první republiky, blízko k T.G.Masarykovi
• pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti
• přispívali do Lidových novin
• tzv. pátečníci - pravidelně se scházejí v Čapkově vile

STRUČNĚ O AUTOROVI:

• spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
• redaktor Národních listů a Lidových novin
• bratr Josefa Čapka
• díky zdravotnímu stavu se vyhnul válce
• ve svých dílech se snaží poznávat pravdu ze všech stran (relativismus) a odmítá jakékoli války (pacifismus); zajímá se o obyčejné lidi
• další meziváleční demokrati: Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček

R.U.R. - Rossumovi univerzální roboti:

Žánr

• vědeckofantastické, antiutopické drama
• komediální předehra, celý příběh s tragickým vyzněním

Kompozice

Předehra a 3 dějství

Čas a místo

Budoucnost, nespecifikovaný ostrov uprostřed moře

Postavy

Domin - ředitel R.U.R.; chce osvobodit člověka, aby se nemusel zabývat pozemskými věcmi; útočný a dobyvatelský postoj k lidem i přírodě; není vykreslen jako záporná postava
Alquist - nemá důvěru k velkým myšlenkám; ve společnosti R.U.R. je šéfem staveb; je-li smutný nebo sklíčený, jde pracovat jako řadový zedník; váží si práce a lidský život uznává jako nejvyšší hodnotu; jeho ústy hovoří samotný autor
Helena - podobná Alquistovi; citový a laskavý přístup k robotům; nechápe, proč se roboti nebouří; je obdivována všemi mužskými postavami

Děj

Předehra
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně - s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona souhlasí.

I. dějství
O deset let později je Helena v salonu se svou chůvou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí. Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dárky od kolegů. Sám jí věnuje dělovou loď Netimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona však mnoho neví. Postupně za Helenou přichází Alquist a Gall a vysvětlují jí situaci včetně toho, že se přestávají rodit děti.
Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí.
V dobré náladě přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou vystupovat roboti, takže jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.

II. dějství
Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.

III. dějství
Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej skutečně rozebere. Pak usne a probudí ho smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že i oni mají city a že život nezahyne.

Témata

Negativní vliv techniky na lidstvo. Cit jako výsadně lidská vlastnost.

Hlavní myšlenka

Lidstvo se stalo otroky vlastních vynálezů.

Jazyk

• jednoduchý jazyk
• odborné pojmy
• novotvar robot (autor také uvažoval o slovu laboř)