Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Rossum's Universal Robots: kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích

Vědecko-fantastické drama, které vyjadřuje obavu o osud lidstva, je z dnešního pohledu zajímavé i tím, do jaké míry je hrozba nadvlády umělé inteligence ještě utopií...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2008 (2. vydání tamtéž). Počet stran: 101. ISBN: 978-80-87128-14-5.

O DÍLE:

Hra R.U.R. měla premiéru roku 1921 v Praze a od té doby byla přeložena do více než třiceti jazyků. Proslulá je především díky zavedení slova robot, které vymyslel Josef Čapek. Myšlenky z této hry autor znovu použil v románu Válka s mloky. Obě tato díla by se měla v roce 2013 a 2014 dočkat moderní filmové verze.

Hlavním tématem této Čapkovy dystopické hry je otázka vytvoření umělých inteligentních bytostí člověkem. Stejně jako ve svých dalších dílech se snaží varovat lidstvo před přílišným spoléháním na techniku. Rozebírá proto nejhorší možný scénář, kdy se stroje obrátí proti svému tvůrci, který se jim ve svém morálním i fyzickém úpadku již nedokáže bránit. V závěru autor prostřednictvím Alquistova monologu předává morální poselství, že city nikdy nepodlehnou chladnému rozumu.

ZAJÍMAVOST:

Isaac Asimov, proslulý autor sci-fi povídek, považoval hru R.U.R. z hlediska děje za "velmi špatnou".

HLAVNÍ POSTAVY:

Harry Domin - centrální ředitel R.U.R., budoucí Helenin manžel, jeho cílem je rozšířit roboty do celého světa a zbavit lidi nutnosti pracovat (navazuje na Rossuma); jako pro většinu lidí spojených s výrobou robotů pro něj tito byli méně než sluhové
Helena Gloryová - Dominova manželka, snaží se s roboty jednat jako s lidmi, probudit v nich city, jediný ženský prvek v ději
Alquist - stavitel společnosti R.U.R., na rozdíl od svých spolupracovníků považuje práci za součást lidské přirozenosti, nechce ji předat robotům
dr. Gall - šéf výzkumného oddělení R.U.R., snaží se robotům dodat lidskost, emoce

Dalšími postavami jsou zaměstnanci továrny R.U.R. dr. Hallemeier, Busman, ing. Fabry a mnozí roboti, mezi jinými robotka Helena a robot Primus. Žádná z těchto postav nemá propracovanou vnitřní charakteristiku.

OBSAH:

Všechna dějství se odehrávají na nejmenovaném ostrově začátkem druhé poloviny 20. století (pro Čapka blízká budoucnost). V úvodu je čtenář/divák prostřednictvím rozhovoru Domina a Heleny seznámen s historií výroby robotů a jejich rozšířením do světa. Helena prozradí, že je členkou Ligy humanity a chce roboty osvobodit od jejich údělu. Nakonec se však nechá přesvědčit, že roboti jsou pouze stroje, zůstane na ostrově a časem se provdá za Domina.

Po deseti letech se prohlubuje degenerace lidské společnosti (klesá porodnost atp.) a roboti se začínají bouřit. Dr. Gall mezitím pokračuje ve vývoji nových, lidštějších robotů. Helena ze strachu spálí návod na jejich výrobu. Roboti později oblehnou továrnu, odmítnou s přeživšími vyjednávat a povraždí všechny vyjma Alquista, jenž pracuje rukama a je tím pádem z jejich úhlu pohledu také robot. Stavitelovým úkolem je znovuobjevit postup výroby robotů, avšak ani po letech se není schopen dobrat jakéhokoli výsledku.

Na konci hry se u dvou robotů, určených k pitvě, projeví emoce - strach o druhého. Alquist je propustí a požehná jim jako nástupcům lidí. Nad osudem robotů však zůstává viset otazník, neboť stále nejsou schopni se samostatně rozmnožovat.

KOMPOZICE:

R.U.R. je tříaktové tragické drama s komickou předehrou. Odehrává se v továrně na ostrově a sleduje jednu dějovou linii, nedodržuje pouze jednotu času - předehra je umístěna deset let před vlastní hru, třetí akt několik let po předchozích. Retrospektivu používá autor pouze v úvodu pro seznámení diváka se situací v blízké budoucnosti, jinak děj postupuje zcela chronologicky. Předehra a první akt velmi pozvolna předestírají zápletku, hra začne nabírat spád až ve druhém aktu, kdy roboti zaútočí na samotnou továrnu. Nastalá krize končí tragicky, a sice vyvražděním téměř všech hlavních postav. Ve třetím aktu poněkud uměle přichází katarze, když se u robotů Heleny a Prima probudí city.

JAZYK:

Spisovný hovorový jazyk u všech postav, výjimkou je Helenina komorná Nana, která mluví obecnou češtinou (třískal do vobrazu; ani menovat nechci; načisto pominutej). Plynulost hry je založena na rychlém dialogu (viz ukázka) s mnohými zvoláními a otázkami (To je hrozné!; Oh, vy se nebojíte smrti?). Text obsahuje minimum odborných výrazů, autor se jim při popisu výroby robotů úmyslně vyhýbá, snaží se udělat hru přístupnou i naprostým laikům (Domin úmyslně zjednodušuje - fyziologické obludy; živou hmotu řečenou protoplazma). Ve hře samozřejmě mnohokrát zazní slavný neologismus robot.

UKÁZKA:

Domin předvádí Heleně, že roboti neprojevují emoce:

HELENA (obejme Sullu): Nebojte se, Sullo, já vás nedám! Řekněte, drahoušku, jsou k vám všichni tak suroví? To se nesmíte dát líbit, slyšíte? Nesmíte, Sullo!
SULLA: Já jsem Robot.
HELENA: To je jedno. Roboti jsou stejně dobří lidé jako my. Sullo, vy byste se nechala rozříznout?
SULLA: Ano.
HELENA: Oh, vy se nebojíte smrti?
SULLA: Neznám, slečno Gloryová.
HELENA: Víte, co by se pak s vámi stalo?
SULLA: Ano, přestala bych se hýbat.
HELENA: To je hrozné!
DOMIN: Marie, řekněte slečně co jste.
MARIUS: Robot Marius.
DOMIN: Dal byste Sullu do pitevny?
MARIUS: Ano.
DOMIN: Nelitoval byste jí?
MARIUS: Neznám.
DOMIN: Co by se s ní stalo?
MARIUS: Přestala by se hýbat. Dali by ji do stoupy.
DOMIN: To je smrt, Marie. Bojíte se smrti?
MARIUS: Ne.
DOMIN: Tak vidíte, slečno Gloryová. Roboti nelpí na životě. Nemají totiž čím. Nemají požitků. Jsou méně než tráva.