Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích

Ústředním tématem je zkáza lidstva skrze příliš vyspělou techniku, jež se vymkla kontrole. Aby se lidé zbavili nutnosti pracovat, stvoří si umělé sluhy-roboty, kteří se však vzbouří a lidstvo vyhladí. Nakonec ale dvojice těchto umělých stvoření, původně neschopná citů, mezi sebou objeví lásku a s požehnáním starého vynálezce se stanou novým Adamem a Evou.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dobrovský s.r.o. v Praze roku 2020. Počet stran: 123. ISBN: 978-80-7390-085-4.

LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT:

Literární/obecně kulturní kontext

Drama R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) napsal Karel Čapek v době tzv. zlatých 20. let, kdy došlo k úžasnému rozvoji v USA i v Evropě. Přestože Čapkovým záměrem bylo oslavit velké činy lidí a lidi samotné (filozofie humanismu), nelze přehlédnout varování před pokrokem. Stejně tak si můžeme povšimnout kritiky války (reakce na 1. světovou válku), kdy se z vojáků stávají "roboti". Podobné smýšlení jako Čapek měli umělci, kteří si říkali Pátečníci. Ti se scházeli v Čapkově vile každý pátek (až po roce 1925). Patřil k nim Eduard Bass (román Cirkus Humberto), Karel Poláček (román Bylo nás pět), Karlův bratr Josef Čapek (balada Stín kapradiny), ale také méně známí, ale stejně významní spisovatelé, Ferdinand Peroutka a František Langer.

Dílo v kontextu autorovy tvorby

• S Karlem Čapkem je spojována obec Malé Svatoňovice, kde se narodil. Vyrůstal po boku svého staršího bratra Josefa a sestry Heleny (stejně pojmenoval i hlavní hrdinku v R.U.R.). Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát z filozofie. Stal se redaktorem Národních listů a později i Lidových novin. Kromě novinářských úspěchů se Čapek stal režisérem Vinohradského divadla a velmi významně se podílel na vzniku československého odboru PEN klubu. Byl přítelem Tomáše Garrigue Masaryka, který stejně jako Edvard Beneš patřil do skupiny Pátečníků. Na počest T. G. Masaryka sepsal Čapek známý třídílný spis Hovory s T. G. Masarykem.
• Čapkovo dílo lze rozdělit do pěti období. V prvním období své tvorby (1920-1927) se Čapek věnuje povídkám, napsal např. drama Loupežník. V druhém období (1921-1927) píše především romány varující před pokrokem, napsal např. drama R.U.R., román Továrna na absolutno nebo román Krakatit. Ve třetím období (přelom 20. a 30. let) píše kratší povídky a fejetony, např. Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. Ve čtvrtém období (30. léta) vznikají především filozofická díla, které se nesou v duchu noetiky (filozofická disciplína, klade důraz na poznání), např. román Povětroň. Největší rozkvět Čapkovy tvorby nastává ke konci 30. let (5. období), kdy napsal antiutopický román Válka s mloky, dramata Bílá nemoc a Matka, bohužel však nedokončil román Život a dílo skladatele Foltýna. Se svým bratrem Josefem napsal známé alegorické drama Ze života hmyzu nebo drama Adam Stvořitel.
• Čapkovou životní filozofií byl pragmatismus, který si klade za cíl poznávat pravdu a upřednostňovat to, co je pro člověka důležité pro praktický život. Často je Čapek také z pochopitelného důvodu řazen do demokratického proudu české literatury.
• Význam Karla Čapka spočívá v obohacení české literatury v mnoha směrech. Dokázal se podělit o svou bohatou slovní zásobu ve svých knihách i dramatech. Velký obdiv by Čapek zasloužil i za mnohé nadčasové myšlenky (umělá inteligence, smrtelná nemoc šířící se po celém světě).
• V divadelní hře R.U.R. bylo poprvé použito slovo robot! O něj se zasloužil Karlův bratr Josef Čapek. Premiéru mělo drama R.U.R. 2. ledna 1921.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KNIZE:

Literární druh a žánr

Utopické drama, tragédie

Časoprostor

Továrna na roboty, Rossumův ostrov, nespecifikovaná doba děje

Téma, motivy, hlavní myšlenky

• hlavní téma: lidská lenost a bezmezná důvěra ve stroje nakonec lidstvo zahubí
• motivy: válka, moc, lenost, pohodlnost, stvoření, převratný vynález, zkáza
• hlavní myšlenka: to, čím se lidé odlišují od robotů, je láska a slitování

Vypravěč/lyrický subjekt

bez vypravěče, převažuje přímá řeč, scénické poznámky

POSTAVY A DĚJ:

Hlavní postavy

• Harry Domin - ředitel továrny; chce člověka osvobodit od práce; dělá ze sebe boha
• Helena Gloryová - Dominova žena; mladá, krásná, citlivá, inteligentní, laskavá, neplodná; zastupuje ženy; bojuje za práva Robotů
• Dr. Gall - ředitel fyziologického výzkumného oddělení Robotů; snaží se Roboty stále zdokonalovat; tajně začne vyrábět Roboty s city
• Alquist - stavitel Robotů; rozumný, lidský, váží si lidské práce

Vedlejší postavy

• Roboti (Radius, Primus, Robotka Helena...) - jsou k nerozeznání od lidí, jejich těla fungují stejně jako lidské (organicky); nemají city
• Nána - Helenina služebná; nechápavá, má strach z Robotů a z troufalosti člověka; zastupuje prostý lid

Děj

Dcera prezidenta Helena přijíždí na návštěvu do továrny, aby zjistila, jak Roboti vznikají. Hned po příjezdu se jí nelíbí, jak se s Roboty zachází, a tak k Robotům marně promlouvá o jejich právech. Dochází k humorné situaci, jelikož Helena nerozeznává Roboty od lidí. Domin nakonec Helenu přemluví, aby si ho vzala.

Příběh pokračuje o deset let později, kdy ve světě probíhá již několik válek, kde však místo lidí bojují Roboti. Heleně je líto, že Roboti nemají city, a tak přemlouvá doktora Galla, aby roboty vylepšil. To však vede k tomu, že nově vyrobení Roboti lidi nenávidí a postupně se začínají bouřit.

Helena se z novin dozvídá zprávu, že se přestaly rodit děti. Z rozčílení, že je také neplodná, spaluje Rossumův rukopis, který je klíčem k výrobě Robotů. To už se Roboti bouří po celém světě a obkličují továrnu.

Vše končí smrtí všech lidí kromě Alquista, protože ten (jako jediný) by mohl znovu objevit klíč k výrobě Robotů. K velkému údivu však Alquist objevuje pár Robotů (Prima a Helenu), kteří si vyjadřují lásku. Alquist tak věří ve spásu.