Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1981 (20. vydání). K vydání připravil, ediční poznámku napsal a vysvětlivky zpracoval Rudolf Skřeček. Doslov napsal Zdeněk Pešat. Počet stran: 272.

ÚVOD:

Čapek vydával Válku s mloky v Lidových novinách na pokračování (93. výtisků) od roku 1935. Když vyšel první díl, konec nebyl ještě hotov.

Děj je rozdělen do tří částí (knih): v první se popisuje objevení mloků a jejich rozšíření, ve druhé se jako hlavní ukazují dějiny mloků a závěrečná část je pouze logickým závěrem celého díla, soužití mezi mloky a lidmi vyúsťuje ve válku.

POSTAVY:

Dílo nemá hlavní postavu, v první části by se za hlavní postavu dal považovat kapitán van Toch, ovšem jinde v knize už potom osobně nefiguruje. Jediná postava, která je přítomna ve všech třech částech je Povondra. Je pouze vedlejší postavou, která za všechno může.

FORMA:

Forma díla je podle mne velmi informativní, nejde tam o žádné citové výlevy, snad kromě kapitána, popis je čistý, jasný až stručně informativní. Nepřišlo mi, že by se v knize nacházely nějaké jazykové prostředky, které by nějak "obalovaly", přikrášlovaly. Je to možná z toho důvodu, že Čapek psal hlavně do novin jako reportér. Tento jeho styl se projevuje zvláště ve druhé části o historii mloků, kde je použit princip filmového střihu - do děje jsou zasazovány novinové výstřižky, učená pojednání a záznamy z konferencí. Ve čtenáři to navozuje dojmu, že mloci musí existovat, když je o nich tolik zmínek a jsou tak prozkoumaní.

VÁLKA S MLOKY:

Samotná válka s mloky (název třetí knihy) mi přišla jako logický dějinný vývoj událostí. Když lidstvo chtělo mít více a více mloků na práci, chtělo pro ně i jisté výsady a práva, přijali je téměř za sobě rovné. Ale jelikož si mloci uvědomili, že mají nad lidmi převahu v podobě jejich vlastních zbraní a hlavně v množství, začali toho využívat. Začali zvětšovat moře, kde by mohli žít. Přestože se sešla konference pro řešení této situace, nezmohli nic, protože mloci nepředstavovali stát a nemohli se tedy jakkoli právně domluvit.

V předposlední kapitole pan Povondra kritizuje soudobý svět - jde o Čapkův svět - a myslí si, že mloci se do Prahy nedostanou, ale šeredně se zmýlí.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Celá kniha mi přišla jako zrcadlo ke stavu společnosti. Kritika probíhala přes satiru a zesměšnění, například lord admirality se jmenoval Francis Drake apod. Myslím, že Čapek chtěl vyjádřit svou obavu ne z přírody, ale z nás samotných, z lidí, protože i mlokům vládl člověk. Mloci byli jen tupý dav, vedený člověkem - alegorie podle mne k jakémukoli diktátorovi. V R.U.R. vyjadřuje obavu z technického pokroku a lidskou zaostalostí, zde jde o lidskou chamtivost a jiné člověku blízké vlastnosti.

MÍSTO DĚJE:

Děj knihy se odehrává jak na oceánu, tak v Čechách nebo londýnské ZOO. Objevují se často anglická slova, která vyprávění příjemně zpestřují.

ZÁVĚR:

V poslední kapitole rozmlouvá sám autor se svým svědomím. Svědomí se diví, jak to že nechá tak jednoduše zahynout celé lidstvo, ale ono to jinak nejde, když lidstvo chtělo, to co chtělo - své mloky.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila. Byla napsána tak jasně, že jsem tam dokázala i já najít to, co si myslím. To byl také důvod, proč Válku s mloky Čapek vlastně psal.