Světově proslulý utopický román odhaluje a zesměšňuje problematické společenské vztahy, z nichž se může zrodit fašismus a nebezpečí války.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Levné knihy KMa v Praze roku 2003 (1. vydání tamtéž). Počet stran: 261. ISBN: 80-7309-973-X.
OBSAH:
Tato impozantní románová utopie se skládá ze tří částí (
Andrias Scheuchzeri,
Po stupních civilizace a
Válka s mloky), které na sebe navzájem navazují, nicméně každá z nich má svůj typický ráz se specifickou zápletkou.
Začátek knihy se odehrává v rovníkové oblasti poblíž ostrova Sumatra, kde se čtenář seznamuje se svérázným kapitánem J. van Tochem, jenž se zabývá obchodem s perlami. K výlovu používá levnou pracovní sílu v podobě místních domorodců. Problémem ale je, že většina zdejších nalezišť je již vyčerpána, a tak kapitán musí hledat stále nová a nová loviště. Dozvídá se o zvláštní zátoce (Devil Bay), v níž prý žijí čerti. Jelikož nepatří mezi pověrčivé námořníky, rozhodne se doplout do této zátoky a prozkoumat její tajemství. Opravdu se zde setkává s něčím, co se spíše podobá jakýmsi ještěrům než čertům, nicméně pravdou zůstává, že zde dojde k něčemu zvláštnímu. Když takzvaní tapa-boys (jak je van Toch s oblibou nazýval) vyšli v noci na břeh a postavili se na zadní nohy, třímali v ruce mořské škeble. Kapitán pochopil, že se chtějí dostat dovnitř, ale kvůli svým malým a slabým prstům to nedokážou. Tehdy zde došlo k pozoruhodné dohodě mezi důvěřivými "ještěrkami" a kapitánem van Tochem, o níž se dočteme v dalších částech knihy.
Příběh pokračuje cestou do Čech, kde se kapitán narodil. Zde se setkává s novináři, kteří s ním chtějí udělat rozhovor, nicméně J. van Toch shání prostředky k uskutečnění podivného, ale lukrativního byznysu. Doslýchá se o velmi bohatém vrstevníkovi (pan Bondy), jehož se rozhodne navštívit. Vypráví mu svou podivnou zkušenost s "tapa-boys" a domlouvá se na spolupráci. Kapitán totiž zjistil, že tyto ještěrky (nebo smíme již říci mloci, jak ukážou pozdější vědecké studie) jsou vysoce schopny se naučit jakýmkoli úkolům a byly by proto velmi užitečné pro výlov perel z větších hloubek. Kapitán chce zakoupit upravenou loď pro jejich převoz a tím je rozšířit na další ostrovy. Netřeba dodávat, že následné profitování z prodeje perel by byla téměř samozřejmá věc.
V dalších pasážích se čtenář dovídá o medializaci mloků prostřednictvím luxusní jachty a jejich pasažérů, kteří se nedobrovolně setkávají s mločím rituálem a v důsledku toho zhotoví kratičký filmový snímek. Ten doslova obletí svět a vědci se začínají přít ohledně původu a zařazení daného tvora do určité zvířecí kategorie. Ve světě dochází k pozdvižení a začínají se objevovat pokusy o využití těchto tvorů při práci. Zjistilo se totiž, že mloci jsou velmi vytrvalí a učenliví, mohli by být tudíž využíváni například při stavbě přehrad či hrází. Zároveň s těmito úvahami dochází k úmrtí kapitána J. van Tocha a založení nové korporace - Salamander Syndicate pod vedením pana Bondyho. Tato společnost upouští od původního záměru kapitánova a začíná mloky využívat k nejrůznějším pracovním úkonům na pobřežích a mělčinách. Bondy vytváří něco jako mločí monopol, který spolu s prodejem samotných mloků přináší neskutečný odbyt mnoha dalších odvětvím. Díky velkým líhním se množství mloků zvyšuje obrovským tempem a konzumní společnost je nadšena.
Ve druhé části
Čapkova díla nazvané
Po stupních civilizace se čtenář formou novinových výstřižků, které sbírá pan Povondra (zaměstnanec pana Bondyho), dovídá o nejrůznějších pokrocích lidské civilizace. Ale nejenom lidské. Mloci začínají ve světě zaujímat velmi lukrativní postavení a začíná se mluvit a částečné autonomii pro mloky. Samozřejmostí už je, že mloci mluví lidskou řečí, navštěvují školy a dohánějí to, co za několik stovek či tisíc let zanedbali.
Nicméně i lidé profitují z toho, že si mloky "ochočili". Vedle nehorázného odbytiště surovin, výrobků a potravin pro ně mloci vytvářejí přehradní hráze, mola, budují nové ostrovy či rozšiřují kontinenty.
Poslední oddíl knihy nese výstižný název
Válka s mloky. Autor zprvu popisuje malé střety mezi lidmi a mloky, které nic neznamenají, nicméně nutno podotknout, že mlokům jsou dodávány různé podmořské pistole, aby se mohli bránit útokům žraloků, a rovněž je tajně vyzbrojují jednotlivé státy, aby bránili v případě nebezpečí jejich břehy. Situace je postupem času velmi napjatá, poněvadž nikdo netuší, jak vyspělá mločí civilizace je. Dojde k potopení francouzského křižníku a noviny píši o vzpouře. Objevují se také různá filozofická díla, určená lidské společnosti, v nichž na jedné straně píše Wolf Meynert o konci lidské rasy, totálním ovládnutí všech kontinentů mloky a o mírovém přenechání vlády do jejich rukou, nicméně na druhé straně se objevují spisy, které odsuzují počínání mloků a mobilizují k válce proti společnému nepříteli.
Na posledních stránkách dochází v rychlém sledu hned k několika katastrofickým událostem. V Louisianě dojde k obrovskému zemětřesení, v jehož důsledku vznikne nový obrovský záliv a tím se rozšíří vodní plocha. Tento katastrofický scénář se opakuje i na pobřeží Číny a
Senegambie a několik dnů nato zachytí rádiové přijímače zvláštní vysílaní, které režírují mloci. Jejich vůdce, Chief Salamander, zde dodává podrobnosti o explozích, za kterými stojí mloci, neboť mají málo přirozeného prostředí a potřebují je rozšiřovat. Rozhodli se proto rozdrolit části kontinentů na malé ostrovy a nechat tak vzniknout většímu množství mořských břehů a mělčin.
Toto vyjádření se zdá zpočátku jako nejapný vtip, nicméně po odpálení dalších náloží se státy rozhodnout s nastalou situací něco dělat. Anglie například přestává dodávat mlokům jídlo a chce je vyhladovět, nicméně vyspělá podmořská civilizace s neodhadnutelnými zásobami zbraní potápí téměř všechny anglické lodě s potravou a oplácí jim vedení války stejnou mincí.
Na konferenci ve Vaduzu se zástupci obou stran domlouvají na kompromisu, nicméně požadavky mloků jsou příliš kruté... Paradoxem nicméně zůstává fakt, že i když státy nějakým způsobem chtějí omezit vliv mloků, nepřestávají jim dodávat munici ani třaskaviny k odpalování kontinentů a argumentují fakty, že horentně klesne výroba a mnoho lidí bude nezaměstnaných.
Kniha končí uskutečňováním slíbeného katastrofického scénáře - téměř pětina kontinentů je již rozdrolena na menší ostrůvky či použita na zasypávání mořských hlubin. Mloci zaplavili mimo jiné už téměř celé Německo a při vyjížďce na lodi po Vltavě se pan Povondra se synem setkává s mloky i v Praze...
