Tato kniha byla napsána a vydána roku 1936. Téměř okamžitě se setkala s nadšeným ohlasem doma i v zahraničí. Celý román se skládá ze tří knih, přičemž první dvě (
Andrias Scheuchzeri a
Po stupních civilizace) jsou předehrou a vykreslením prostředí a podmínek pro finální konfrontaci dvou odlišných civilizací v knize třetí (
Válka s mloky).
DĚJ:
Při jedné plavbě do Tichomoří objeví kapitán Van Toch, původem náš český krajan, zvláštní druh mloků, kteří vykazují vysoký stupeň inteligence a učenlivosti. Kapitán Van Toch je naučí sbírat perly a postupně si tato zvláštní stvoření zamiluje. Po návratu do Čech přesvědčí kapitán bohatého továrníka G.H.Bondyho, aby společně s ním začal pěstovat mloky ve velkém, celosvětově je rozšiřovat a sbírat tak perly snadněji a rychleji. Jako odměnu za vykonanou práci dostávají mloci pistole a nože, aby se mohli lépe bránit proti svým přirozeným nepřátelům - žralokům. Netrvá to dlouho a z mloků se stane nový světový fenomén a dělnická třída. Přetváří se mořské dno, rozšiřují pevniny, jednotlivé světové velmoci cvičí mločí armády, mločí prvky ovládají lidské umění, kulturu, výrobu, ale i náboženství. Lidé se k mlokům ale nechovají dobře, cítí k obojživelníkům vrozený odpor, a tak je pouze vykořisťují a využívají. Po nějaké době se ale mločí národ rozhodne, že již nechce sloužit lidem a pomocí špičkových technologií získaných od lidských armád pod vedením Chief Salamandra začnou systematicky ničit pevniny. Konec příběhu je nedořešený, autor píše poslední kapitolu formou rozhovoru se svým vnitřním hlasem, který ho nabádá, aby nenechal lidskou civilizaci zaniknout, a tak se setkáváme s několika alternativními konci, kdy ale není jasně řečeno, který je ten pravý, autor nám pouze nabízí výčet možností.
Celá kniha je psána velmi zajímavým stylem - alegorie a podobenství se prolínají s reakcí na soudobou skutečnost a politickou situaci (přízrak války a fašizace), vyprávění je kombinováno s útržky z novin a fejetonů. Především v druhé knize (částečně také ve třetí) se dozvídáme mnoho důležitých detailů a informací z útržků z novinových článků. Jednotlivé příběhové celky jsou proloženy autorovými glosami, zamyšleními se a výstrahami, které se většinou týkají tématu lidstva, lidství a lidskosti.
CITÁT Z KNIHY:
"...Otázka zní: Je a byl kdy člověk vůbec schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen se stát lidstvem nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené. Nažeňte do jednoho stáda koně, vlky, ovce a kočky, lišky a srnce, medvědy a kozy, zamkněte je do jedné ohrady a přinuťte je žít v tom nesmyslném houfu, jejž nazvete Společenský řád, a dodržovat společná pravidla, bude to nešťastné, nespokojené, fatálně rozklížené stádo, ve kterém se ani jeden boží tvor nebude cítit jako doma."
Čapek staví mločí civilizaci do ostrého kontrastu s lidstvem: homogenita versus nesourodost, spokojenost a podřízenost osudu versus neustálé pochybnosti, základní potřeby versus zhýčkanost. Čapek sám se potom v knize jako záhadná postava "X" snaží pomocí varovného pamfletu svět upozornit na přicházející nebezpečí, ale nikdo jeho výstrahu nevyslyší z výrobních, ekonomických a politických důvodů.
"Válka s mloky" patří podle mého názoru mezi to nejlepší, co Čapek napsal. Je to neuvěřitelně čtivá, zajímavá a především nadčasová kniha.