Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Čapkova kniha Válka s mloky nepotřebuje dále představovat. Dílo tohoto autora již vychovalo generace lidí a právě tato kniha patří mezi ty nesmazatelné a zcela určitě by neměla chybět v žádné knihovně.

HLAVNÍ POSTAVY:

kapitán J. van Toch
G.H.Bondy - kapitán průmyslu
pan Povondra - jeho vrátný
mloci = mořský čert, ještěrka, Tapa Boys, salamandři, ...

OBSAH:

Kniha první - Andrias Scheuchzeri
Kapitán J. van Toch (syn krupaře z Jevíčka) objevil na jednom tichomořském ostrůvku Tana Mosa zvláštní druh mloků, kteří byli velmi učenliví, ale oškliví (mořský čert). Kapitán s nimi obchodoval - vyměňoval nože za perly. Při dovolené v Jevíčku se díky novinářům (Golombek, Valenta) dověděl o G.H.Bondym ("kapitán" našeho průmyslu). Vrátný Povondra ho nejprve nechtěl pustit, ale nakonec ho ohlásil, dostal od Bondyho loď, se kterou mohl mloky přepravovat na jiná pobřeží bohatá na perly. V jedné laguně potkalo pár lidí ještěry, vyfotili je a jednoho zajali. V novinách se o nich začalo psát a začali i odborné studie. Vědci tvrdili, že je to druh mloka. Každý jim ale říkal jinak. Jeden se dostal do anglického ZOO, kde se stal velkou atrakcí. Uměl totiž mluvit, číst, ale říká jen to, co slyší bez myšlenkových pochodů. Lidé mu dávali mnoho sladkostí, a tak zemřel na žaludeční a střevní katar. Van Toch také zemře. Hodnota perel je už malá, mloci jsou přemnožení, jsou jich miliony, a tak G.H.Bondy založil Pacifickou exportní společnost, kde pracovali mloci.

Kniha druhá - Po stupních civilizace
Pan Povondra sbíral vše o mlocích, články, výstřižky z novin a díky šéfovi i výstřižky ze syndikátu, a to ve všech možných jazycích. Mloci nyní mají vlastní školy, budují hráze a města pod vodou, protože mohou žít jen v mořské vodě, umí několik jazyků a rozšířen je i obchod se všemi kategoriemi mloků. Mloci si osvojují zjednodušenou lidskou civilizaci a sami začínají fungovat také jako kolektiv. Lidstvo jim ochotně dodává vše, co potřebují (potraviny, ocel, třaskaviny) a mloci si postupně vytvořili na dně moře vše, co měli lidé. Pan Povondra byl po 20 let pyšný, že pustil van Tocha ke svému pánovi, protože průmyslová výroba ohromně vzrostla, ale jak zaslechl, že mloci začínají napadat vesnice, znásilňovat dívky, a že díky nim možná vypukne válka, začal toho litovat.

Kniha třetí - Válka s mloky
Mloci se začínají množit. Poprvé zasáhli na Kokosových ostrovech, kde zabili krom jednoho celou pirátskou posádku. V Normandii zase zabíjeli lidi a psi, kteří střežili jablka a vejce. Mloci měli obrovskou moc, měli i zbraně a granáty. Způsobili i zemětřesení v Luisianě či Číně. A to vše proto, že lidé potřebují k životu pevninu, naopak přemnožení mloci zase mořské mělčiny. Brzy na to zachytili radioamatéři výzvy Chiefa Salamandra (narážka na Hitlera), který se omlouvá za oběti na životech. Prý potřebují místo, kde mohou žít. Je svolána konference ve Vaduzu v Alpách. Ani ta však nedokáže lidstvo sjednotit ke společné akci. Dojde k válce. Po dvanácti letech boje padla pětina území všech pevnin. Pan Povondra dokonce vidí první mloky i ve Vltavě, z čehož se rozstoná. Do hlubin moře mloci nakladou miny a odpálí je. Další část pevniny je potopena. Mloci se časem rozdělí na dvě skupiny. Jedni působí z Tichého oceánu, druzí z oceánu Atlantického. Vypukne mezi nimi válka o to, kdo je skutečný mlok. Do moře se však dostane žaberní mor a všichni mloci zemřou. Zbylí lidé se mohou vrátit z hor na břehy.

"A potom?"
-- "Dál už to nevím."