Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Krajské komunální nakladatelství v Jihlavě roku 1949. Ilustroval Josef Lada. Počet stran: 33.

HLAVNÍ POSTAVY:

irský král Lávra, holič Kukulín, hráč na basu - pan Červíček

DĚJ:

Král Lávra se nechává každý rok na letnice ostříhat. Holiče, jenž jej ostříhal, ale vzápětí nechal vždy popravit. Proto každý rok losovali, který z nich půjde krále ostříhat.

Jednoho dne padl los na Kukulína. Jeho matka, vdova, se za něj šla ke králi přimluvit. Když si Lávra, jinak poctivý král, uvědomil svou chybu, slitoval se.

Nechal si k sobě holiče zavolat, a když ho ostříhal, dal mu nabídku. Pokud si nechá pro sebe, co viděl na jeho hlavě, stane se jeho dvorním holičem. Královi totiž na hlavě rostly oslí uši. Kukulín rád souhlasil a od té doby byl královým dvorním holičem.

Po nějaké době ho však začalo tajemství tížit. Starý poustevník mu poradil, aby své tajemství pošeptal do staré vrby. Kukulín tak udělal a uzdravil se.

Jednoho dne král uspořádal hostinu, na níž pozval muzikanty z Čech. Když byli hudebníci skoro na místě, uvědomil si hráč na basu Červíček, že ztratil kolík od svého nástroje. Protože už by se nestihli vrátit, udělal si nový z vrby, která stála opodál - přesně z té, do které Kukulín zašeptal svoje tajemství.

Když muzikanti začali na bále hrát, z basy se místo hudby linulo holičovo tajemství a všichni se tak dozvěděli, že král Lávra má oslí uši. Ten byl zprvu na holiče nazlobený, ale později se za to přestal stydět a dál poctivě vládl.

UKÁZKA (str. 24-25):

Po Češích je doma
vždycky malý sled,
ale všude jinde
naplňují svět:
muzikanty, jezdce, harfenice,
ouředníky, sirky ze Sušice
najdeš všude hned.

Táhli hudci k bálu,
až pan Červíček
silným kvapem ztratil
z basy kolíček,
a když přišli k viklovskému brodu,
zpozoroval tu svou velkou škodu
na stoku dvou řek.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

V příběhu lze vidět, že nějaká vada či nedostatek nemusí být vždy špatné. Nakonec se mohou proměnit v prospěšnou nebo dokonce výhodnou věc. O králi Lávrovi, který má oslí uši, se určitě všude mluvilo a byl známý po celém světě.

Autor zde také kritizuje moc panovníka. Kvůli jeho hlouposti umírali nevinní lidé.

Další narážka je na Čechy - i když jsme možná malý národ, jsme známí po celém světě, jen sami obyvatelé si to často neuvědomují. Spousta lidí vidí a chce jen to, co mají v cizině a co my nemáme, ale nevidí to, čím jsme výjimeční. Ať už myslíme dobré muzikanty, jezdce nebo sirky ze Sušice.